Ani pět let poté, co se bez soutěže nakoupily radary MADR za 3,5 miliardy, se nedaří zprovoznit čtyři z osmi zakoupených systémů. Aby tak vojáci neztratili kontrolu nad českým vzdušným prostorem, musí udržovat v chodu zastaralé sovětské radiolokátory, které měly už před čtvrtstoletím skončit ve šrotu. Praha tak tlačí na Izrael, aby tohle bezpečnostní riziko vyřešila. Zatím bezúspěšně.
Pokud by se sestavoval žebříček nejzpackanějších zbrojních zakázek posledních deseti let, nákup izraelských mobilních radarů MADR by se umístil velmi vysoko. Rady si s nim nevědělo hned několik ministrů včetně Martina Stropnického (ANO), Karly Šlechtové (ANO), Lubomíra Metnara (ANO) a teď zatápí i Janě Černochové (ODS).
„Česká republika je silným podporovatelem Izraele a trošku bychom mohli doufat, že se nám bude dostávat lepšího zacházení než jiným,“ okomentovala to sama Černochová v prosincovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Byť všech osm mobilních izraelských systémů MADR na podvozku Tatra stojí v Česku více než rok, technici si s nimi stále neví rady. Několik z nich se pořád nedaří zprovoznit. „Dosud jsme nepřevzali čtyři radiolokátory MADR 3D,“ upřesňuje aktuální stav Simona Cigánková, mluvčí ministerstva obrany.
„Nesplňují technické parametry a schopnosti uvedené ve smlouvě. Izraelské ministerstvo obrany a výrobce systémů Elta nejsou schopni v dohodnutých termínech odstranit problémy, které vyvstaly během implementace radarů,“ citovalo už dříve Aktuálně.cz Lubora Koudelku, šéfa vyzbrojovací sekce ministerstva obrany. Když loni v listopadu informoval poslance o potížích v zakázce, zmínil třeba zatékání vody do antény radaru či potíže se stabilizačními nohami modulu.
Mobilní radary MADR si česká armáda objednala na podvozku Tatra. | Foto: Retia
Podle informací Aktuálně.cz se proto před několika dny konalo v Praze další jednání. Lubor Koudelka a Petr Milčický, šéf rozvoje sil ministerstva obrany, se setkali se zástupkyní ředitele izraelské vládní agentury Sibat a šéfem zbrojovky Elta, výrobce radarů. „Výsledkem jednání byl mimo jiné schválený harmonogram předání radiolokátorů MADR a termín ukončení projektu,“ dodává mnohoznačně Simona Cigánková, aniž by oznámila přesné termíny.
Izrael dal termínů už několik. Ani jeden nedodržel
Nicméně jak se české ministerstvo obrany v této zakázce přesvědčilo několikrát, ani přesně stanovený „jízdní řád“ není pro Izraelce nijak závazný. „Dodavatel navrhnul několik harmonogramů dokončení implementace, ale ani jednou se mu nepodařilo stanovené termíny splnit,“ prohlásil Lubor Koudelka dříve.
Aktuálně.cz už před několika týdny napsalo, že i proto začala Česká republika po Izraeli loni v říjnu vymáhat smluvní penále za neustálé zpoždění, které kontrakt doprovází hned od startu. Nyní Praha požaduje 65 milionů korun, maximálně může dle podmínek v kupní smlouvě chtít až 150 milionů.
„Izraelská strana reagovala na výzvu dopisem, ve kterém potvrdila ochotu o pokutách jednat,“ přibližuje mluvčí Cigánková to, jak se Izrael na vyměřené penále tváří. „Tato jednání budou zahájena po předání posledního radaru. Tento postup – zahájení jednání o smluvních pokutách až po kompletních dodávkách – je běžný i u všech dalších projektů, kde dojde ke zpoždění,“ tvrdí Cigánková.
Technický úkaz, funkční radary ze 70. let
I když tedy ministerstvo nespecifikovalo, kdy budou všechny zakoupené radary provozuschopné – velmi obecně se mluví o letošním roku -, armáda potřebuje mít systémy co nejdříve spuštěné. Jinak totiž reálně hrozí, že ztratí přehled o tom, co se děje ve výškách pod tři tisíce metrů.
Zatímco totiž vyšší hladiny vzdušného prostoru pokrývají společné alianční technologie protivzdušné obrany, „nižší patra“ si každá země hlídá sama. A Česká republika je v tomhle ohledu stále závislá na extrémně zastaralých studenoválečných sovětských systémech. Že se je stále daří držet v provozu, označují někteří odborníci téměř za technický zázrak.
Sovětský radar P-37 ze 70. let minulého století je pro českou armádu stále nepostradatelný. | Foto: Ministerstvo obrany ČR
Třeba Aleš Opata, tehdejší náčelník generálního štábu, novinářům v roce 2018 oznámil, že sovětské radary ze 70. let už minimálně patnáct roků přesluhují. A že pokud vypoví službu, vojsko prostě ztratí přehled o tom, co se děje nad Českem v nižších výškách. „Hrozí, že do dvou let tam bude tma,“ oznámil tehdy Opata.
Což před sedmi lety mohlo vypadat úsměvně, ovšem dnes, v době obrovského vojenského konfliktu v Evropě, jde o poměrně zásadní bezpečnostní riziko.
Podle Pavla Lipky, zástupce náčelníka generálního štábu, je právě osm nových radarů MADR ten počet, který plnohodnotně zabezpečí vzdušný prostor České republiky. „Že se to zdržuje, nám dělá komplikace, musíme udržovat staré systémy,“ vysvětloval Lipka loni v listopadu poslancům v branném výboru.
„Extrémně závažné nálezy“ Karly Šlechtové
Přitom na projektu pořízení nových radarů se začalo viditelně pracovat už v roce 2012. V prosinci 2016 rozhodlo ministerstvo vedené Martinem Stropnickým, že nakoupí izraelské systémy. Podpis kontraktu ovšem oddaloval tak dlouho, až jej v čele resortu vystřídala tehdejší stranická kolegyně Karla Šlechtová.
Ani ona obchod nedokázala dokončit. Ba naopak. Oznámila, že její inspekce v zakázce zjistila „extrémně závažné nálezy“. Na nákup se tedy zaměřila Vojenské policie, ta ale později případ odložila.
Radary MADR pořídil až Lubomír Metnar. Tak, že původní výběr zrušil a domluvil se s Izraelem napřímo – kontrakt za 3,5 miliardy korun proběhl bez soutěže pouze na základě mezivládní dohody podepsané v prosinci 2019. Kromě zprovoznění systémů se rapidně zpozdily jejich dodávky i průběh vojskových zkoušek.
Loni v únoru pak výrobní společnost Elta a její české dodavatelské podniky získaly dvacetiletou smlouvu na údržbu radarů, za níž obrana zaplatí další 4,3 miliardy korun.
Šlechtová: Kdyby mohli, tak mě pošlou na Mars. Trhám klientelistické sítě (26. 6. 2018)
Sledujte brífink odstupující ministryně obrany. | Video: DVTV
