Zlato, šperky či hotovost, ale i domácí spotřebiče a zbraně. To vše měl krátce po odražení Rusů v blízkosti Kyjeva ukrajinskou armádou v roce 2022 ukrást padlým vojákům a civilistům český dobrovolník. Vše si natáčel na video. Po vyšetřování na Ukrajině se vrátil do Česka, kde byl souzen. Kdo je Filip Siman, který se dnes u soudu dočkal zpřísnění sedmiletého trestu na osm let nepodmíněně?
Rodák ze severočeského Mostu vystudoval střední gastronomickou školu a před odjezdem na Ukrajinu byl dva roky vojákem Armády České republiky. Dnes mu je 27 let a dosud seděl ve vazbě po nepravomocném rozsudku sedmi let odnětí svobody nepodmíněně. Na Ukrajinu odjel v roce 2022 s úmyslem bojovat proti Rusku v řadách ukrajinské armády. Podle svých spolubojovníků si tam „měl hrát na velitele“. Simanovy rozkazy byly chaotické a nedávaly příliš smysl, vypověděli u soudu v létě svědci z jeho pluku.
Po návratu z Ukrajiny byl obžalován ze dvou trestných činů – služby v cizích ozbrojených silách a plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce žádal pro Simana desetiletý trest odnětí svobody. Soudkyně mu v první instanci uložila trest sedmiletý, což je sazba pod minimální hranicí danou českými zákony za trestný čin plenění (rozmezí osm až dvacet let).
Soudkyně vysvětlila, že obžalovaného nebude trestat za první žalovaný trestný čin, tedy službu v cizích ozbrojených silách. Soud podle ní musel přihlédnout i k veřejným prohlášením tehdejšího prezidenta Miloše Zemana nebo premiéra Petra Fialy, že Čechům, kteří se rozhodnou odejít bojovat po boku ukrajinských vojáků a sloužit v jejich armádě, je garantována beztrestnost.
Verdikt soudkyně loni v létě opřela také o směsici polehčujících a přitěžujících okolností. „Vedli jsme dlouhé diskuse, jaký trest udělit, protože hledisek, která je potřeba vzít v potaz, je mnoho,“ řekla vloni na jaře soudkyně. S tím, že Siman například nebyl v minulosti nikdy trestaný, vyjádřil lítost a hodnota odcizených věcí neměla být vysoká. Naproti tomu mu ale vytkla, že se krádeží dopouštěl opakovaně s cílem se obohatit.
Siman se hájil například tím, že věci mrtvým lidem odebíral na rozkaz velitelů, protože prý třeba elektronika mohla patřit ruským vojákům, a tím pádem obsahovat informace důležité z taktického hlediska. Soud této verzi ale neuvěřil, a to především na základě samotných videí, které si Siman natáčel a publikoval na sociálních sítích. Na nich například mluví o tom, že by mohl na Ukrajině „udělat banku nebo klenotnictví. (…) Nepřijel jsem sem přímo krást, ale když už, tak už…“
Další sérii důkazů, tentokrát nepřímých, poskytli soudu další svědci. Ve svých výpovědích Simanovi spolubojovníci mimo jiné uvedli, že často odcházel po setmění s nočním viděním a vracel se s kořistí. Uloupené věci schovával pod postel. Podle Seznam Zpráv tam vojáci měli najít i zásobník do pušky, který měl patřit jinému členovi ukrajinské jednotky. Siman nicméně u soudu vypověděl, že pouze plnil rozkazy a nedělal nic jiného než ostatní. Podle dalších výpovědí ho také měli jeho kolegové brutálně zbít, když se měl snažit propašovat zpět do Česka ruční granáty.
Státní zástupce se proti sedmi letům za mřížemi odvolal a v pondělí padl finální pravomocný verdikt. Filip Siman stráví za mřížemi osm let.