Evropská unie nás provází už 21 let. Za tu dobu se vyrojilo spoustu spekulací o tom, jak nám politici z Bruselu či Štrasburku něco přikazují a o našich životech rozhodují „o nás bez nás“. Jenže ve skutečnosti s návrhy musí souhlasit všechny země, včetně našich zástupců. V novém dílu podcastu Evropa v souvislostech o tom, jak Češi členství v EU vnímají, mluvíme s analytikem Filipem Neradem.
„Spousta lidí Evropské unii nerozumí, nezajímá se o ni. Když něčemu nerozumíte, tak to vnímáte negativně, bojíte se toho. A s politikou Evropské unie si spojíte diktát členským státům, že se někde v dáli v Bruselu o nás rozhoduje a že my to potom musíme přijímat,“ vysvětluje Nerad.
Foto: EU
V posledním průzkumu Eurobarometru jenom třetina Čechů uvedla, že vnímají členství v unii pozitivně.
Nerad je v současnosti ředitelem komunikace organizace GLOBSEC. Předtím europarlamentní dění zkoumal zevnitř jako bruselský zpravodaj Českého rozhlasu.
Pojem „Diktát z Bruselu“, který se uchytil v období migrační krize, je podle něj mylný. Na všech rozhodnutích se totiž vždy podílí český zástupce.
„V Evropské unii se nic nerozhoduje, aniž by se k tomu nemohli Češi vyjádřit. K přehlasování dochází spíš výjimečně, v drtivé většině případů se snaží najít konsenzus,“ říká Nerad s tím, že pokud se nám nějaké rozhodnutí nelíbí, byli jsme u něj.
Čeští zástupci už to podle něj pochopili a uvědomili si, že nemá smysl trucovat. „V poslední době se právě českým vládním představitelům ve spolupráci s europoslanci podařilo prosadit spoustu výrazných změn evropské legislativy, která se týká klimatické politiky, revize klimatické normy Euro 7, pokuty pro automobilky, které neplní nové normy a podobně,“ dodává.
Pusťte si epizodu také jako podcast, třeba na Spotify:
Nerad zároveň uznává, že je evropská politika zbytečně složitá. „Ovšem zlepšuje se to, dřív byly všechny tiskové zprávy napsané velice složitě, rozuměli tomu jenom geeci. Dneska se složitější tematika zpracovává pomocí videí nebo graficky, takže se to dá přeložit do normálního lidského jazyka,“ poukazuje na změnu, která se odehrála.
Proč by podle něj Češi vlastně měli Evropskou unii mít rádi? Hlavní výhody jsou podle Nerada jasné: možnost volného cestování, pracovat všude po Evropské unii či volný pohyb zboží. „A pořád platí, že za každou odevzdanou korunu dvě dostáváme, takže je to pro nás výhodné i z ekonomického hlediska,“ vysvětluje.
Kam kráčíš, Evropo
V podcastu analytik zmiňuje také to, kam EU míří v době, kdy se potýká s euroskeptickými premiéry Slovenska a Maďarska, amerických cel a války na Ukrajině hned na evropských hranicích.
Přestože má členství v sedmadvacítce spoustu výhod, Evropa si podle Nerada také uvědomuje, že ztrácí konkurenceschopnost.
„EU si uvědomuje, že má problém, a Draghiho zpráva ji na to upozornila až flagrantním způsobem, že se nedaří, že v tom selhává, a pokud v tom bude selhávat dál, tak se stane úplně nekonkurenceschopnou,“ upozorňuje. Mluví se podle něj i o vnitřních reformách, například ohledně hlasování.
„Ruská agrese na Ukrajině EU ukázala, že pokud chce být silným hráčem vůči USA a Číně nejenom politicky, ale také ekonomicky, tak potřebuje být větší. Potřebuje přibrat další státy, je v jejím zájmu přijmout i některé balkánské státy,“ míní Nerad. Aktuálně to podle jeho názoru vypadá, že nejblíž do Evropské unie má Černá hora.
„Bezbariérový trh má spoustu bariér“
Co by Evropa měla zlepšit, aby dokázala konkurovat zmíněným Spojeným státům a Číně? Podle Nerada je potřeba odstranit bariéry, které USA ani Čína nemají.
„Ačkoliv máme vnitřní trh, o kterém mluvíme, že je bezbariérový, tak se ukazuje, že je bezbariérový pouze na papíře. V reálu je bariér hrozně moc, pro firmy je všechno složité, stojí je to hodně peněz,“ domnívá se analytik. Než se Evropané k něčemu odhodlají, z evropských řek odteče spoustu vody.
„Když se Američané nebo Číňané pro něco rozhodnout, dokážou to poměrně rychle realizovat a přetavit v reálný čin. I proto mají náskok,“ uzavírá.
Jak se bruselští lídři vypořádají s Robertem Ficem a Viktorem Orbánem? Čeká nás slovaxit či hungarxit? Přijme Česká republika po letech slibů konečně evropskou měnu? A co jsou omnibusy, které mají přinést zrychlení procesů? To si můžete pustit ve videu v článku či ve vašich oblíbených podcastových aplikacích.
