Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
Pro Bouchalovou, která zkoumá rakovinu na Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, je klíčové, aby se dostala k datům, vzorkům a analytickým nástrojům, které daleko přesahují možnosti jedné laboratoře. Bez nich nemá šanci posouvat dál výzkum o chování kolorektálních nádorů, které zkoumá. Právě tento typ rakoviny v Česku stále přibývá a bohužel roste i úmrtnost na něj.
Jedním z častých problémů při léčbě tohoto nádoru je to, že asi polovina léčených pacientů, u nichž je nádor metastazující, je odolná na jeden z léků, látku jménem bevacizumab. Bouchalová se svými kolegy zjišťuje, jak je to možné a jestli případně neexistují nějaké molekuly, které takovou odpověď blokují.
Využívá při tom iniciativu canSERV. Díky ní získal její tým například přístup k vzorkům tkání kolorektálního karcinomu a dalším testovacím službám, které posunuly jejich výzkum zásadním způsobem vpřed. „Bez canSERV bychom nebyli schopni provést sekvenování DNA, sekvenování RNA, ani datovou analýzu s podporou umělé inteligence, na které spolupracujeme s týmem z nizozemské Wageningen University,“ uvedla Bouchalová.
Její skupina už získala přístup ke čtyřem službám, pátou by ještě využít chtěli. Ostatní nasbíraná data teď brněnští vědci vyhodnocují před přípravou svých publikací.
Bouchalová je podle odborného časopisu Horizon Europe typickým příkladem toho, jak klíčová je nadnárodní spolupráce a jak je bez ní tak náročný výzkum, jako je zkoumání rakoviny, složitý. Pro Českou televizi vědkyně uvedla, že nejvíc jí projekt pomohl v tom, že se dostali ke službám a analýzám, které by byly jinak příliš drahé a nebo složitě přístupné. „Ušetřilo nám to finance v řádu milionů korun,“ podotkla Buchalová. Projekt byl podle ní navíc administrativně jednodušší než klasické granty, které se podávají v Česku.
Evropa a rakovina
Rakovina je nemoc spojená hlavně se stářím, a protože se v Evropě díky zlepšování zdravotní péče stále zvyšuje i průměrný věk dožití, stoupá i případů rakoviny. Každý rok je v Evropě diagnostikována u přibližně 2,7 milionu lidí a do roku 2040 se očekává nárůst tohoto čísla na více než 3,2 milionu. Vzhledem ke stárnutí populace a přetrvávajícím rizikům souvisejícím se životním stylem je klíčová nejen lepší prevence, ale také účinnější a levnější léčba a následná péče.
Výzkum rakoviny se v Evropě rychle posouvá vpřed hlavně díky inovacím, jako jsou léčby rakoviny založené na RNA, které se zaměřují na konkrétní rakovinné buňky, i pokrokům v takzvané personalizované medicíně, které slibují lepší výsledky. Problém je, že onkologický výzkum zůstává roztříštěný. „Vědci často pracují v oddělených sítích s omezeným přístupem ke sdíleným zařízením nebo datům, což může zpomalovat pokrok a omezovat spolupráci,“ uvádí Horizon.
K překonání roztříštěnosti byla v roce 2022 založena právě iniciativa canSERV. Ta propojuje výzkumníky v oblasti rakoviny a výzkumné služby z devíti zemí EU a Spojeného království a sdružuje na jednom místě znalosti, technologie a odborné zázemí. Bez toho by se výzkumnice z Brna jen těžko dostávala k expertním analýzám vzorků na přístrojích umístěných v Řecku, Polsku či Finsku nebo k datové analýze v Nizozemsku.
Prostřednictvím canSERV mají výzkumníci přístup k široké škále pokročilých služeb od partnerských institucí v různých zemích, což vědcům pomáhá provádět ambicióznější studie a urychlovat objevy.
Jedná se tedy o jakési virtuální evropské jádro pro výzkum rakoviny, kde si každý vědec může vybrat, co potřebuje pro svůj projekt. Vědci ji přirovnávají k letišti – kdyby měla mít každá městská čtvrt vlastní letiště, bylo by to příšerně drahé a neefektivní, ale jedno letiště sdílené pro všechny je efektivní, podobně jako jedna platforma pro sdílení informací o rakovině napříč celou Evropou.
Pomáhá i byznys
Že projekt funguje, si všimli už nejen výzkumníci, ale i soukromý sektor. Služby canSERV už totiž využívají nejenom akademické týmy, ale také evropské biotechnologické společnosti zabývající se vývojem nových terapií. Což znamená, že údaje jsou využitelné nejen v primárním výzkumu, ale také v jeho koncové fázi, která už je jen kousek od konkrétních léků, které mají pomoci konkrétním nemocným.
Jedním z příkladů je společnost Aptadel Therapeutics, biotechnologická společnost se sídlem v Barceloně, která vyvíjí léčbu rakoviny na bázi RNA. Z canSERV získala firma nové poznatky o tom, jak konkrétní léky ovlivňují nádorové buňky na molekulární úrovni. Věděli, že nádorové buňky lze zabít narušením známých onkogenních drah. „Ale neměli jsme podrobné molekulární informace o tom, jak k tomu dochází,“ řekl pro Horizon vědecký ředitel společnosti Aptadel Adrian Torres.
S podporou partnerů v Česku, Itálii a Německu získala přístup k takzvaným multiomickým analýzám, které spojují genomické a proteinové údaje, aby ukázaly, jak geny a proteiny v rakovinných buňkách reagují na léčbu v průběhu času. „Tyto služby nám umožnily získat obraz o tom, jak rakovinná buňka vypadá v různých časových bodech během naší léčby, a to napříč všemi jejími geny a proteiny,“ vysvětlil Torres. „Nejúčinnějším způsobem, jak tyto velké datové soubory získat, byla pro nás spolupráce s odbornými skupinami, které mají tuto kapacitu.“
Zjištění pomáhají týmu zdokonalovat terapie, které by mohly být méně toxické a účinnější než chemoterapie. Společnost Aptadel také plánuje sdílet data v širším měřítku, aby podpořila další výzkum rakoviny.
Do platformy se zapojilo už více než 150 vědců z pětadvaceti zemí. Iniciativa ale už brzy skončí, má fungovat jenom do srpna letošního roku. Organizátoři přesto doufají, že svou roli splnila: finance na nové projekty už sice nepůjdou, ale dále zůstanou otevřené kontakty a sdílené soubory, které budou vědci moci využívat pro navazování další spolupráce i po plánovaném ukončení iniciativy. A samozřejmě přežijí i osobní spolupráce a přátelství, která vědci díky ní navázali.
