Víte, pro koho pracujete? Tuto otázku pokládá britská vláda v nově zveřejněném dokumentu. Upozorňuje profesionály ze soukromých bezpečnostních a zpravodajských služeb, aby své informace nepředávali klidně i nevědomky Rusku, Číně nebo Íránu. Dle zákona o národní bezpečnosti jim za to hrozí trest. Britové přitom přiznávají, že problém úniku citlivých informací se stává stále naléhavější.
Neřeší, do jaké země jimi získané citlivé informace míří. Jde jen o to, kdo zaplatí více. V nedávné době se fenomén špionů, kteří místo pro vlast pracují pro soukromé společnosti, objevil například v britském akčním seriálu Černá holubice vysílaném společností Netflix.
V něm manželka britského premiéra pracuje pro soukromou špionážní agenturu. Doma od svého manželka zjišťuje interní informace z nejvyšších vládních kruhů, které následně její šéfka předává klidně i nepřátelským státům. V praxi to funguje velmi podobně. Bývalí špioni přejdou do soukromého sektoru, kde si mohou vydělat více peněz a často se nemusí řídit striktními pravidly. Pracují v utajení, získávají informace a provádí utajované akce na přání klientů.
Nyní se tímto problémem zabývá i britská vláda. Pachatelům za takové počínání podle zákona o národní bezpečnosti, který začal platit na konci roku 2023, hrozí až čtrnáctileté vězení.
Podle nově zveřejněného vládního dokumentu by britské soukromé bezpečnostní a zpravodajské společnosti měly provádět náležitá šetření, aby zajistily, že jejich klienti nespolupracují s cizí mocností, která se snaží ohrozit zájmy Spojeného království. „Přímé zapojení státu nemusí být hned zřejmé. Mnoho státních aktérů působí skrytě, takže je obtížnější odhalit jejich záměry nebo zapojení,“ píše se v například v dokumentu.
Společnosti z této sféry se přitom dle magazínu Politico v posledních letech staly v Británii velkým byznysem a riziko ohrožení národní bezpečnosti tak stále vzrůstá. „Soukromí detektivové, zpravodajci a osobní strážci mají speciální schopnosti, přístup k informacím a k nejvýše postaveným politikům. Nepřátelští aktéři se toho pokoušejí zneužít,“ napsal minulý týden v textu publikovaném v odborném časopise City Security Magazine britský ministr pro bezpečnost Dan Jarvis.
Podle něj některé státy takto poškozují například britské instituce, ohrožují vlastní disidenty žijící ve Spojeném království a manipulují veřejným míněním. Britská kontrarozvědka MI5 a rozvědka MI6 v tomto kontextu nedávno upozornily, že hrozby pocházejí převážně z Ruska, Íránu a Číny. Právě tyto státy se prý stále častěji obracejí na soukromé společnosti, aby pro ně v Británii pracovaly.
„Více než 750 ruských diplomatů muselo od invaze na Ukrajinu opustit Evropu, většina z nich byli špioni. Je to bezprecedentní a výrazně to poškodilo schopnosti ruských tajných služeb škodit na Západě,“ napsal ředitel MI5 Ken McCallum v říjnové zprávě. I proto se prý ale Rusové nyní snaží získávat informace jinak.
Podle magazínu Politico britský tlak na soukromé detektivní firmy podezřelé ze spolupráce s nepřátelskými státy souvisí i se zavedením registru lobbistů, který je však kvůli politickým průtahům stále odkládán. Samotný registr by vyžadoval od firem či jednotlivců pracujících pro zahraniční státy nebo organizace, aby své lobbistické aktivity veřejně přiznaly. Zákon má však i výjimky – například pro média, diplomaty či jejich rodiny.
Video: Chtějí fotky, mapy i SIM karty. Novináři popsali, jak shání špiony na Telegramu (20. 1. 2025)
Proruské kanály na sociální síti Telegram vyzývají rusky mluvící Evropany k tomu, aby Kremlu pomáhali se špionáží. | Video: Reuters
