Střelba z pancéřovek NLAW na neurčité cíle, kdy jeden výstřel stojí skoro milion korun, je plýtvání a boj „ruským stylem“, tvrdí zdroj deníku Telegraph, který se měl podílet na výcviku ukrajinských vojáků. Takové tvrzení je totální nepochopení reality současné války na Ukrajině, oponuje vojenský analytik. Kde je pravda? Ptali jsme se velitelů přímo na frontě i vojenských expertů.
Ukrajinské síly čelící ruské přesile by se bez dodávek moderních západních zbraní velmi pravděpodobně neudržely ani tři dny po ruské invazi. Vedle slavných tureckých dronů Bayraktar byly podle expertů protitankové zbraně Javelin nebo jim podobné NLAW klíčové především v prvních dnech invaze. Díky nim odhodlaní Ukrajinci deklarovaný plán Vladimira Putina – obsadit za tři dny Kyjev – zmařili.
Mezi prvními zeměmi, které Ukrajině po ruské invazi v únoru 2022 poskytly moderní protitankové zbraně, byla Velká Británie. Britský voják, který na Ukrajině cvičil Ukrajince, řekl listu The Sunday Telegraph, že tamní vojáci používají zbraně NLAW darované Spojeným královstvím, „jako by to byly RPG“, což jsou levné ruské granátomety.
Jinými slovy, že s drahými zbraněmi plýtvají. Jedna střela přitom stojí zhruba 40 tisíc amerických dolarů, tedy skoro milion korun. Ukrajinci s nimi údajně minimálně v jednom případě stříleli v salvách na nejasné cíle.
Zástupce velitele jednotky na ukrajinské frontě, který si přál zůstat v anonymitě, ale redakce jeho totožnost zná, pro Aktuálně.cz napsal, že taková tvrzení jsou přehnaná. A pokud se něco takového dělo, rozhodně to není běžné.
„NLAW je zbraň, kterou jsme používali hlavně na začátku války, kdy Rusové útočili mechanizovanými kolonami na krátké vzdálenosti. A ano, stávalo se, že vojáci vypotřebovali NLAW třeba i na nákladní auto a že nebyl vždy využit efektivně. Běžný voják neřešil, kolik stojí a jestli jich máme dost. Ale od té doby se charakter války změnil. Dnes už NLAW s reálným dostřelem kolem 800 metrů není tak často používaný,“ říká pro Aktuálně.cz ukrajinský velitel.
Co se týče počtu dodaných zbraní, v červenci 2024 náměstek britského ministra obrany Luke Pollard uvedl, že celkový počet protitankových zbraní dodaných Ukrajině přesáhl 12 tisíc kusů. Toto číslo zahrnuje všechny typy systémů včetně Javelinů, ale podle expertů z oblasti obranného průmyslu NLAW představoval 60 až 70 procent z této sumy, což by odpovídalo 7200 až 8400 kusům.
Nařčení o údajné nehospodárnosti Ukrajinců nesdílí ani vojenský analytik Lukáš Visingr. „Komentář, který se objevuje už delší dobu, že Ukrajinci plýtvají zbraněmi nebo municí, je podle mě velmi příznačný pro způsob, jakým to lidé na Západě chápou – pro jejich naprosto nerealistické představy o moderním intenzivním konfliktu. Takhle to prostě během intenzivní války na frontě chodí. Počty zbraní, které jsou na Západě považované za standardní, odpovídají maximálně operacím nízké intenzity, ale ne proti armádě státu,“ vysvětluje Visingr.
Sovětská doktrína a systémy NATO?
Zdroj z britské armády dále tvrdí, že celý problém tkví v nevoli Ukrajinců přizpůsobit se moderní taktice Severoatlantické aliance a že mnoho důstojníků stále zůstává věrných klasické sovětské doktríně. Ukrajinci se brání, že jde o nepochopení situace na bojišti. Kvůli těmto sporům mělo dokonce dojít mezi Brity a Ukrajinci k roztržce, kde britští instruktoři tasili své zbraně.
„V roce 2023, když začala takzvaná ukrajinská ofenziva, jsem řekl, že Ukrajinci akceptovali návrat k sovětské doktríně. A je to dáno tím, že se dostali znova zpátky do pozic starší důstojníci, kteří mají za sebou sovětskou éru,“ říká pro Aktuálně.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.
Sovětská doktrína spočívá v důrazu na masivní palebnou sílu před přesnými útoky. Jednotky se sice vzájemně podporují, ale neupřednostňují koordinaci útoků s rychlou a spontánní spoluprací. Často se jedná o jednotky nižší kvality, které se budou tlačit dopředu napřímo, aby prozkoumaly slabá místa nebo poskytly čas pro dělostřelectvo, aby se dostalo do lepší palebné pozice.
„Naopak západní, respektive NATO doktrína klade velký důraz na přípravu velitelského sboru. Na rozdíl od ruského modelu, který je založený spíše na mechanickém řízení, západní přístup předpokládá velmi vzdělaný velitelský sbor – a to až na úroveň seržantů, případně, v českém kontextu, velitelů družstev. To je první zásadní rozdíl. Druhým je výrazný důraz na kooperaci, vzájemnou součinnost a podporu mezi jednotkami. Je mnohem větší důraz na komplexnost bojové sestavy,“ vysvětluje Šedivý.
Podle expertů je pravděpodobné, že Ukrajina často využívá jakýsi hybridní způsob vedení útočných operací, přičemž západní – v tomto případě britští – školitelé trvají na něčem, co Ukrajinci odmítají a odvolávají se na reálné bojové podmínky na frontě.
„Oni se odmítají řídit poučkami, které západní armády vytvořily za dvacet let asymetrického válčení proti afgánským a iráckým povstalcům. Odmítají používat tyto poučky proti ruské armádě. Jak překvapivé, že…“ říká Lukáš Visingr a dodává, že sdílí spíše americké představy o vedení války než ty britské. „Američané vždycky byli ochotní plýtvat – municí, vozidly, letadly, čímkoliv – jenom aby ochránili lidské životy,“ doplňuje Visingr.
Britské ministerstvo obrany přesto uvedlo, že jejich podpora Ukrajině je „skálopevná“, a zdůraznilo, že doposud kromě zbraní poskytlo více než 52 tisícům ukrajinských rekrutů „důležité bojové dovednosti, které si mohou zpět na frontu odnést“.
Vybrané zbraně dodané z Británie na Ukrajinu, u kterých se vedou spory o jejich využití, si můžete prohlédnout v grafice.
Mohlo by vás zajímat: „Němci si vykastrovali armádu.“ Expert natvrdo o Rusku a stavu evropské obrany
Spotlight News – Jan Kofroň. | Video: Matyáš Zrno, Tým Spotlight
