Aktual.: 31.01.2025 12:36
Londýn – Pět let po vystoupení Británie z Evropské unie zůstává britská společnost rozdělená v pohledu na to, zda tento krok zemi prospěl či ublížil. Zatímco někteří zastánci brexitu z řad politiků dnes v britských médiích hájí britskou nezávislost na EU, podle průzkumu agentury YouGov má v současnosti podporu necelé třetiny obyvatel, což je nejméně od referenda v roce 2016. Ekonomické i společenské dopady brexitu pociťují Britové i dnes, napsal web stanice BBC.
Británie po několikaletém vyjednávání podmínek „rozvodové smlouvy“ opustila evropský blok 31. ledna 2020, když do konce roku platilo přechodné období, během něhož se ještě řídili pravidly EU a byli součástí jednotného unijního trhu. Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní jej podporuje pouze 30 procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu. Podíl lidí souhlasících s brexitem je nejnižší od zmíněného referenda, uvádí YouGov. Zvláště nízký je mezi mladými lidmi do 24 let, kteří v referendu ještě nemohli hlasovat – tři čtvrtiny jich považují odchod z EU za chybu.
Britští politici mají v době pátého výročí na brexit podobné názory jako dříve. Jedna z jeho nejvýraznějších tváří Nigel Farage v listu The Daily Telegraph napsal, že je stále stoprocentně přesvědčen o správnosti rozhodnutí, Británie však zatím nedokázala plně těžit z jeho výhod. „Brexit nebyl selhání. Osvobodil nás od upadající, diktátorské EU,“ napsal ve stejném deníku někdejší státní tajemník pro brexit tehdejší konzervativní vlády David Frost.
Naproti tomu šéf liberálních demokratů Ed Davey označil v médiích odchod z unie za „totální katastrofu pro naši zemi“, která dopadla hlavně na zemědělce, rybáře a malé firmy. Stejně jako další liberální či zelení politici vyzval k dojednání bezcelního režimu s EU.
Labouristický premiér Keir Starmer se k výročí zatím veřejně nevyjadřoval a podle listu The Independent čelí kritice, že „strká hlavu do písku“ v době, kdy v zemi sílí proevropské nálady. Starmer dříve vyloučil možnost dohody o zrušení cel, hovoří však o posílení obchodních či bezpečnostních vazeb.
BBC dnes zhodnotila dopad opuštění evropského bloku. Nezpochybnitelný je podle stanice pokles vývozu britského zboží do EU, který podle některých studií může dosahovat až 30 procent. Více jsou zasaženy menší firmy, které se patrně hůře vypořádaly s výrazným nárůstem celní a další byrokracie. Naproti tomu vzrostl export služeb z Británie.
Výrazně také vzrostl počet migrantů přicházejících do Británie, ačkoli zastánci brexitu si od něj slibovali opak. Lidí z EU sice v zemi ubylo, skokově však přibylo imigrantů přicházejících z dalších částí světa.
Naproti tomu Britové cestující do unijních zemí budou od letoška podle plánů EU muset absolvovat proces elektronické registrace, což může prodloužit fronty na hranicí, uvedla BBC.
Dalším z argumentů pro odchod bylo v kampani tvrzení, že Británie nebude muset přispívat do unijní kasy a bude moci nasměrovat velké částky například do podfinancovaného zdravotnictví. Británie podle BBC takto získala přibližně devět miliard liber (270 miliard korun). Zdravotnictví přitom podle médií trpí nedostatkem financí dále, navíc jej zasáhl nedostatek pracovníků z řad obyvatel zemí EU.
Británie musela zároveň vytvořit fondy pro britské zemědělce, kteří dostávali příspěvky z unijních dotací. Londýn kromě toho bude menší částky na základě dohody o odchodu odvádět do unijní kasy i v příštích letech, uvedla stanice.
