Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Informoval o tom pracovní portál Jenpráce.cz.
Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství o téměř 13 000 korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
V období sklizně během letních měsíců podle portálu nejvíce chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů. „Tyto pozice často obsazují brigádníci i pracovníci na hlavní pracovní poměr. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů,“ uvedl Michal Španěl, manažer pracovního portálu.
Nedostatek lidí ale podle něj hlásí i farmy s hospodářskými zvířaty. „Hledají se především ošetřovatelé, dojiči nebo pracovníci pečující o telata,“ doplnil Španěl.
Ze statistik personální agentury AgroJobs vyplývá, že největší poptávka je dlouhodobě po traktoristech, dojičkách, ošetřovatelích zvířat a obecně pracovnících rostlinné výroby.
„Tedy profesích, které vyžadují spolehlivost, samostatnost a často i vysokou odbornou zdatnost. V posledních dvou letech proto přibývá podniků, které rekrutují pracovníky ze zahraničí s cílem jejich trvalého usazení v ČR,“ sdělila Lenka Šímová, ředitelka agentury.
Zemědělství pod tlakem
Kromě nedostatku zaměstnanců zemědělství dlouhodobě trápí i problém s generační obměnou a podle Šímové zásadní problém představuje i úbytek kvalifikovaných pracovníků. Až 60 procent pracovníků v zemědělství je starších 45 let a obor se potýká s přilákáním mladších ročníků, upozornil portál.
Zemědělství tak podle portálu čelí dvojímu tlaku – nejen že chybí pracovní síly, ale zároveň ubývá těch, kteří mají zkušenosti a know-how, což ohrožuje kontinuitu i budoucí výkonnost sektoru.
Situaci nepomáhá ani výše mzdy v zemědělství. Portál s odkazem na data Českého statistického úřadu uvádí, že pracovník v zemědělství si vydělal v prvním čtvrtletí 2 025 průměrně 33 945 korun hrubého, tedy o téměř 13 000 korun méně, než činil celostátní průměr.
Nedostatek pracovní síly se zemědělské podniky snaží řešit mimo jiné prostřednictvím moderních technologií. Stroje jsou dnes již vybaveny senzory pro automatický provoz a dokážou například jet po předem vytyčené trase nebo při postřiku rozpoznávat plevel od plodin.
„Tam, kde dříve bylo potřeba několik pracovníků na celý den práce, dnes často stačí jeden operátor s tabletem. Automatizace zásadně mění způsob orby, setí, hnojení i sklizně, a již není výsadou pouze velkých agrokoncernů, ale využívají ji stále více také malé a střední farmy,“ podotkl Španěl.
Bez brigádníků by to nešlo
Důležití jsou v době sklizní i brigádníci. Podle portálu je o sezonní práci v zemědělství každoročně zájem především mezi studenty a pracovníky z regionů s vyšší nezaměstnaností a vydělají si mezi 120 a 170 korunami za hodinu. Sezonní výpomoc často představují i pracovníci z Ukrajiny nebo dalších východoevropských zemí.
Vedle Ukrajinců roste podle Šímové zájem také o pracovníky z Filipín nebo Mongolska, kteří často přicházejí na několik let, učí se česky a integrují se do života na venkově. „Tito lidé nejsou pouze náhrada pracovní síly, řada z nich se stává stabilní součástí týmů českých farem, což je klíčové například v živočišné výrobě, kde kontinuita péče o zvířata rozhoduje o výsledcích,“ podotkla.
Za důležitý trend považuje Šímová i to, že se postupně mění přístup zaměstnavatelů. Zaměstnancům například nabízejí bydlení. Řada podniků pak podle ní investuje rovněž do vzdělávání a jazykové přípravy svých zahraničních pracovníků.
Podle dat ministerstva zemědělství pracovalo ke konci roku 2023 v sektoru zhruba 9 200 Ukrajinců, celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích byl 95 400.
