Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová má před sebou poslední angažmá coby státní zástupkyně v soudní síni. Jde o její neznámější případ, který ve funkci dozorovala. Podstatou kauzy s názvem Bereta je vynášení informací z policejních spisů. Bude se hrát o pravomocný rozsudek. Protože se Bradáčová od dubna stane nejvyšší státní zástupkyní, její aktivní role u soudu končí.
„Považuji to za velmi důležité. Ačkoliv je to naprostá výjimka, žádný z vrchních státních zástupců tohle nikdy nedělal. V průběhu let se proměňuje forma organizovaného zločinu, postupy v řízení před soudem i styl obhajoby. Pokud máte být první mezi rovnými a mít mezi kolegy přirozený respekt, musíte tím projít stejně jako oni,“ řekla Lenka Bradáčová v rozhovoru pro Aktuálně.cz k výročí deseti let ve funkci.
Mluvila o dozoru nad vyšetřováním kauz, což je pro státní zástupce ve vedoucí pozici výjimka. Zpravidla se věnují „jen“ řízení úřadu. Bradáčová měla takto pod sebou rozkrývání případu, jejž otevřel tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v čele s Robertem Šlachtou. Společně rozbili skupinu obchodující s informacemi z trestních spisů.
Nejvýraznějšími aktéry kauzy jsou pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová a elitní vyšetřovatel tehdejší protikorupční policie Radek Holub. Oba za vynášení poznatků ze spisů dostali nepravomocný trest vězení. Tento měsíc se rozhodne o jejich odvolání. Bradáčová bude – ve své funkci naposledy – v soudní síni u toho.
Bradáčová chce trest čtyři roky vězení
„Podala jsem odvolání do výroku o trestu v neprospěch jedné z obžalovaných osob. Jeho obsah odpovídá návrhu, který jsem přednesla ve své závěrečné řeči na konci hlavního líčení u soudu prvního stupně,“ sdělila Aktuálně.cz Bradáčová. Její podnět i odvolání obžalovaných vyřídí ve veřejném jednání Krajský soud v Praze 20. března.
Vrchní žalobkyně žádá přísnější trest pro Igora Gáboríka. Byl společníkem v soukromé detektivní agentuře, kam nezákonně tekly informace z trestních spisů. Podle nepravomocného verdiktu mu je zprostředkovávali právě Máchová s Holubem. Bylo to poprvé, co se na únicích měli podílet takto vysoce postavení představitelé trestních orgánů.
Gáborík dostal u soudu prvního stupně tři roky vězení, Bradáčová vzhledem k vážnosti jeho provinění žádá o rok více. Na jednání u Krajského soudu v Praze bude jejím úkolem veřejně obhájit, proč by bylo čtyřleté vězení pro Gáboríka přiléhavější. Současně přednese argumenty, proč by měl soud odvolání obžalovaných zamítnout.
„Odvolání podali všichni obžalovaní. Všechna odvolání jsou do výroku o vině a trestu,“ sdělila redakci mluvčí soudu Hana Černá. Jinými slovy, všichni aktéři případu odmítají, že by spáchali trestný čin. Vedle trojice již jmenovaných v kauze uvízli a nepravomocný trest dostali Gáboríkův společník z firmy Vladimír Zmrhal a příslušník Celní správy Pavel Šíma.
Přátelské vztahy překračující hranice
„Postavení a jednání jednotlivých aktérů této kauzy lze zhodnotit zjednodušeně jako přátelské vztahy, které překročily v rámci poskytovaných laskavostí či protislužeb hranice netrestnosti, což bylo nutné postihnout nástroji trestního práva,“ uvedl při vyhlášení rozsudku v dubnu 2023 předseda soudního senátu Michal Matouš.
Obžalovaní Dagmar Máchová a Igor Gáborík. | Foto: ČTK
Máchové uložil tři roky a čtyři měsíce vězení a pokutu 150 tisíc korun, Gáboríkovi zmíněné tři roky a sankci 200 tisíc, důstojníkovi Holubovi dva a půl roku vězení a pokutu 150 tisíc korun. Gáboríkův společník Zmrhal odešel od soudu s roční podmínkou se zkušební lhůtou tří let a pokutou 40 tisíc, celník Šíma dostal tři roky s odkladem na pět let a pokutu 100 tisíc korun.
Soudce Matouš jejich delikty vyhodnotil jako zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplácení, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí a podílnictví. Vyšetřování trvalo čtyři roky, Bradáčová podala obžalobu v srpnu 2020.
„Pozice nejvyššího žalobce má jiné úkoly“
„Dosud jsem tenhle hlavní úkol, byť v manažerské funkci a omezeně, naplňovala. Pozice nejvyššího státního zástupce má úkoly jiné, ale se zásadním dopadem právě pro ty, kteří každodenně o právo a spravedlnost před soudy bojují. I to rozhodlo,“ odpověděla Bradáčová v lednu na dotaz Aktuálně.cz, zda jí nebude dozor při vyšetřování chybět.
Zatímco vedoucí žalobci na okrese, krajích a vrchní v Praze a Olomouci dozor v kauzách a následné zastupování žaloby před soudem mají v pravomoci, byť ji naplňují velmi omezeně, nejvyšší státní zástupce takovou možnost nemá. Konstrukce jeho úřadu, úkoly a zákonné mantinely mu to zapovídají.
Nejvyšší státní zástupce může podat dovolání proti pravomocnému rozsudku v neprospěch pachatelů, přezkoumává rozhodnutí o zastavení trestního stíhání či může provést prověrku rozhodnutí obou vrchních žalobců. Nejvyšší státní zastupitelství je současně hlavním metodickým orgánem celé soustavy.
