Bojím se druhé mnichovské dohody, říká ukrajinská nobelistka, která jednala s Bidenem

Její organizace dostala spolu s ruským lidskoprávním hnutím Memorial a běloruským disidentem Alesem Bjaljackým Nobelovu cenu míru za rok 2022.

Matvijčuková v rozhovoru, který se odehrál v Praze v den jejích jednačtyřicátých narozenin, dále říká, že Centrum občanských svobod vytváří databázi ruských válečných zločinů. Poslouží coby důkazní materiál pro soudy a také jako informační zdroje pro budoucí historiky. „Vladimir Putin je největší únosce dětí na světě,“ tvrdí.

V roce 2014 jste v Kyjevě jednala s tehdejším americkým viceprezidentem a současným prezidentem Joem Bidenem poté, co Rusko anektovalo Krym a začala válka na Donbase. Vyzývala jste ho už tehdy k pomoci Ukrajině?

Ptal se mne, co Ukrajina potřebuje. Odpověděla jsem, že Rusy nezajímají žádné konvence, ignorují mezinárodní úmluvy a že potřebujeme zbraně, protože vraždí civilisty.

Mnozí Ukrajinci mi říkali, že tehdy v roce 2014 si připadali, že stojí proti Rusku sami.

Aby svět adekvátně reagoval, musela v roce 2022 přijít velká invaze. Rusko se snaží všem ukázat, že země s obrovskou armádou, jadernými zbraněmi a křeslem v Radě bezpečnosti OSN si může dovolit cokoliv, aniž by se jí něco stalo. A může změnit existující mezinárodně uznávané hranice, jak se jí zachce.

Prosazujete názor, že ruský vůdce Vladimir Putin a lidé kolem něj by měli skončit před mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny. Je v Rusku reálná nějaká politická změna, která by to umožnila?

Je možné, že v Rusku nějaké změny nastanou, ale Kreml má s obyvateli Ruska uzavřen jakýsi kontrakt, který je založen na tom, že obnoví slávu a velikost ruského impéria.

Domníváte se, že většina Rusů schvaluje a podporuje agresi proti Ukrajině?

Myslím, že ruskou společnost znám velmi dobře. Rusové se vidí jako impérium bez pevných hranic, jež má energii a vůli expandovat. Ukrajinci, kteří přežili zajetí ruskými vojáky a vrátili se, většinou shodně vyprávějí, co jim Rusové říkali: že dobudou Ukrajinu a pak společně s Ukrajinci budou dobývat další země.

Dalším problémem je, že Rusové mají vědomí beztrestnosti, ať spáchají cokoliv. Dříve ve válkách v Čečensku a v Sýrii, teď na Ukrajině. Nikdy nebyli potrestáni za zločiny. Vědí, že jim všechno projde. Když se mě lidé ptají, čím si vysvětluji, že ruští vojáci pálí po obytných domech a autech s civilisty, odpovídám: protože mohou.

Domnívám se, že většina Rusů invazi podporuje. Putin nepanuje jen represemi a propagandou. Hrají roli, ale nejde jen o toto. Většina Rusů se domnívá, že jako impérium mají legitimní právo útočit na jiné země, vraždit tam lidi a upírat jim jejich identitu. Je to součást ruské kultury. Rusové navíc mají opravdu specifickou mentalitu ve stylu „My jsme jen obyčejní lidé, vláda ví všechno lépe. Pokud se rozhodla pro válku, měli bychom ji podpořit“. Nemají vůli se vzepřít nějakému rozhodnutí, které už bylo učiněno nahoře, a snaží se tak ze sebe shodit jakoukoliv zodpovědnost za cokoliv.

Rusové unesli z okupovaných území Ukrajiny mnoho dětí a mladistvých do Ruska. Jsou to většinou děti rodičů, které zahynuli? Nebo co se stalo s jejich rodiči?

Je to několik skupin. V Rusku na mnoha místech skončily celé rodiny z Ukrajiny. Další jsou děti z dětských domovů, které okupanti odvezli a předali v Rusku k adopci. Ty je těžké dohledat, protože ruské úřady jim mění nejen jména, ale i data a místa narození. Pak jsou tu děti, jejichž rodiče při invazi zahynuli nebo je Rusové zajali či zatkli. Záchranu nám komplikuje fakt, že Rusko neumožňuje na svém území ve většině případů činnost Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Vladimir Putin je největší únosce dětí na světě. Není to jen válečný zločin. Je to součást Putinovy genocidní politiky proti Ukrajincům. Otevřené říká, že neexistuje ukrajinský stát, ukrajinský národ, ukrajinský jazyk, ukrajinská kultura. Proto se snaží vymazat na okupovaných územích všechno ukrajinské a vraždí lidi, kteří jsou nositeli ukrajinské identity. Učitele, politiky, novináře, umělce a další. Unesené děti v táborech přesvědčují, že nejsou žádní Ukrajinci, ale Rusové.

Vy máte něco jako databázi, evidenci ruských válečných zločinů na Ukrajině?

Ano, snažíme se vše dokumentovat už od roku 2014 – mučení, znásilňování, útoky na civilisty… Od února 2022 jsme samozřejmě zavaleni takovými zprávami, a abychom vše zvládli, máme spolupracovníky v ukrajinských regionech. Vytvořili jsme celostátní registr, kde se ukládají všechna svědectví a dokumentace. Evidujeme tam už přes osmdesát tisíc případů válečných zločinů, ale samozřejmě nevíme zdaleka o všech.

Snažíte se identifikovat například ruské velitele, kteří dávají rozkazy k ostřelování obytných čtvrtí a nemocnic? Nebo piloty, kteří odpalují rakety ze svých letadel?

Naše organizace se tímto přímo nezabývá, ale pomáháme s tím partnerským organizacím důkazy a svědectvími, které máme v naší databázi. Jde o to zdokumentovat každý takový zločin co nejdříve. Naše dokumenty a záznamy bereme tak, že to jednou bude důkazní materiál a také zdroj pro historiky.

Domníváte se, že Ukrajina nakonec přistoupí na nějaké příměří, které bude znamenat byť jen dočasnou ztrátu území okupovaného Ruskem?

Nedokážu si představit, že by na to nějaká ukrajinská vláda přistoupila. Samozřejmě je otázkou, jak můžeme okupovaná území vrátit zpět pod naši kontrolu, ale nevěřím, že se někdy vzdáme našeho území. Myslím si, že Rusko ve skutečnosti neusiluje o mír a nechce ho. Naopak chce Ukrajinu pohltit kus po kusu. Nikdo nemá jasnou odpověď na otázku, jak zastavit Putina, ale určitě to nebude tím, že se vzdáme části území a budeme si myslet, že jim to bude stačit. Bojím se, aby Evropa neopakovala chybu, kterou představovala mnichovská dohoda v roce 1938: přesvědčení, že Hitlerovi budou stačit územní ústupky Československa a tím konflikt skončí. Historie ukázala, že logika diktátorů funguje jinak, a ani Putin se dobrovolně nezastaví.

Video: Rusové šponují jaderné hrozby, říká Michal Smetana (9. 10. 2024)