Podzimní sněmovní volby se nerozhodnou ani tak v čele politického pelotonu, jako spíše na jeho chvostu. V minulých volbách přitom propadl milion hlasů, což byla okolnost, která zásadně ovlivnila vznik vlády. Bez ní by kabinet Petra Fialy (ODS) skoro jistě nevznikl. A letos se bude hrát především o to, aby se něco podobného neopakovalo.
Ponechme tedy stranou tři formace, které mají podle všech dostupných dat vstup do příští sněmovny jistý: dlouholetý hegemon české politiky, tedy hnutí ANO, se v preferencích pohybuje většinou pohodlně nad 30 procenty. Druhé koalici Spolu by v danou chvíli svůj hlas dalo okolo 20 procent voličů, třetí STAN se pak pohybuje okolo 12 procent.
To hlavní se ale děje jinde: o celkovém výsledku voleb a variantách příští vlády totiž rozhodne výsledek těch stran, jež se pohybují okolo klíčové pětiprocentní hranice, která rozhodne o tom, zda obdrží poslanecká křesla. Jsou čtyři: SPD Tomia Okamury, Piráti, Motoristé a koalice Stačilo! s předsedkyní komunistů Kateřinou Konečnou jako jejich celostátní lídryní.
A poslední šetření agentury Ipsos v tomto ohledu naznačuje průlom. A pokud ho potvrdí následující týdny, půjde o zásadní moment, který může rozhodnout o tom, jak bude vypadat příští vláda. Jednoduše řečeno: zatímco ještě třeba v lednu byli podle zmíněné agentury Piráti, SPD, Motoristé a Stačilo! relativně těsně nad pěti procenty, podle jejího posledního šetření už to neplatí.
SPD totiž aktuálně atakuje zisk deseti procent. Podstatné je přitom toto: sběr dat proběhl poté, co Tomio Okamura oznámil koordinovaný postup své strany s Trikolorou, Svobodnými a hnutím Pro Jindřicha Rajchla. Pokud se tedy hraje o to, kdo aspoň zčásti vyluxuje propadlé hlasy, v danou chvíli to vypadá, že se to daří právě Okamurovi a spol.
„Vzestup SPD souvisí bezesporu s tím, že jde do voleb společně s dalšími stranami,“ říká pro Aktuálně.cz analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák. „Všechny tyto strany jsme měřili společně. V dotazníku jsme SPD nabízeli s tím, že jde do voleb s podporou Svobodných, Trikolory a hnutí Pro. Takže aktuální vzestup SPD přičítám právě tomu, že byla měřena se svými partnery.“
Kormaňák upozorňuje, že v podobných případech nikdy nejde pracovat jen s mechanickým součtem stran, které oznámily, že půjdou do voleb společně, přesto jde podle jeho slov o jednoznačnou reakci voličů na Okamurův integrační tah. „Ty ostatní strany sice nejsou velké, přesto lze říct, že to v tomto prvním měření SPD zjevně pomohlo,“ vysvětluje expert agentury Ipsos.
Pokud tedy v minulých volbách propadla asi pětina hlasů, což znamená, že milion voličů nemá v současné dolní komoře své zastoupení, lze také podle něj Okamurův tah číst tak, že chce podobnému scénáři letos předejít. „Z jeho pohledu je to rozumná konsolidace stran, které by to samostatně měly velmi těžké,“ soudí Kormaňák.
Nejen pro Okamuru, ale i pro Svobodné, Trikoloru a hnutí Pro je to dle jeho mínění správná taktika. „Všechny tyto strany jsou poučené z toho, jak dopadly volby v roce 2021,“ dodává s tím, že se takto vyhnou tříštění sil a fragmentaci. S tím souvisí ještě jedna věc: SPD se zjevně podle Kormaňáka aspoň zčásti přetahuje o podobný typ voličů s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné.
„Vzestup Tomia Okamury není ideální pro Kateřinu Konečnou, což platí i obráceně,“ zdůrazňuje Kormaňák. S tím, že pozice jakékoli strany okolo pěti procent může být problematická. „Část voličů v takovou chvíli totiž začne přemýšlet, zda není taktické dát svůj hlas někomu silnějšímu. Proto to také Okamura udělal – chce být dominantním hlasem protestně naladěných voličů,“ dodal analytik.
