V okolí Padrťských rybníků v chráněné krajinné oblasti Brdy postavil bobr hned několik hrází a vytvořil tak přírodní mokřad. Právě takový chtěla v místě vybudovat i správa chráněné krajinné oblasti. Povodí Vltavy mělo dokonce hotové stavební povolení. Teď už ho ale není potřeba.

Bobr se živí lýkem a mladými větvičkami, z těch větších pak staví hráze. „Dá si je na hruď a vyleze z potoka, kde to pak upěchuje předními tlapami,“ popsal stavbu hráze zoolog Jiří Vlček.

Lokalitu si tentokrát vybral víc než vhodně – na obtokové strouze, kterou v bývalém vojenském újezdu vybudovali vojáci, aby oblast odvodnili. Projekt revitalizace řeky Klabavy z roku 2018 to měl napravit.

„(Bobr) je schopen to postavit za jednu noc, maximálně za dvě noci. Člověk na to musí získat povolení, vodoprávní rozhodnutí, a pak se uvidí, jestli na to získá peníze. Ale člověk by to samozřejmě postavil s bagrem, řeknu, za týden,“ poznamenal Vlček.

„Vojenské lesy a statky a Povodí Vltavy se mezi sebou domlouvaly o nastavení těch projektů a o vlastnictví pozemků a bobr je předběhl. Ušetřilo se tím, v dnešních cenách by to mohlo být i třicet milionů korun,“ spočítal vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.

Biotop bez projektu a zadarmo

I bez projektu tak vznikl mokřad s tůňkami, které nabídnou lepší podmínky třeba pro život vzácného raka kamenáče. „Jsou to klasické biotopy, které pomohou i obojživelníkům, na jaře tady budeme slyšet milostné kvákání žab při snášení snůšek, takže skokani, ropuchy,“ popsal z místa Fišer.

„Bobr vždycky dobře ví, jak to udělat nejlépe. Místo, kde si postaví hráz nebo udělá nějaká opatření pro sebe, si vybere vždycky lépe, než když my to projektujeme na papíře,“ uvedl šéf středočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Jaroslav Obermajer. V místě žije nejméně jedna rodina bobra evropského o asi osmi členech. Další pak v okolí Nových Mitrovic nebo Hořehled.

Ne všude jsou bobří stavby v souladu se zájmy člověka

Podle mluvčí AOPK Karolíny Šůlové bobr v minulosti přispěl k zadržení vody v krajině také v CHKO Žďárské vrchy. Naopak jinde jde jeho činnost proti zájmům člověka. Například v okolí Lanškrouna na Orlickoústecku bobři způsobili zatopení polí a podmáčení železniční trati.

Existuje program péče o bobra evropského. Vznikl v roce 2013 a teď se připravuje jeho aktualizace, sdělila Šůlová. Program dělí Česko do tří zón. Z jednoho procenta jde především o evropsky významné lokality, kde je bobr předmětem ochrany. V největší zóně, zahrnující třiaosmdesát procent území republiky, je cílem najít kompromis mezi hospodářskými zájmy a přítomností bobrů. Tam je možný v případě vydání výjimky individuální odlov na vodních dílech. Poslední zóna, která zahrnuje asi šestnáct procent území, je vymezena kvůli ochraně jihočeských rybníků. Tam platí plošná výjimka pro odlov bobrů. Počet bobrů v tuzemsku je odhadován na patnáct tisíc.

„Stát se snaží hospodářům pomoci – proplácejí se škody způsobené bobrem na trvalých porostech či polních plodinách. Je také možné získat dotaci na opravu hráze poškozené bobřími norami z Operačního programu Životní prostředí,“ dodala Šůlová

Podíl.