Komerční prezentace Aktual.: 6.05.2025 14:54
Brusel – Jestliže obchodní jednání se Spojenými státy nepřinesou pro Evropskou unii uspokojivý výsledek, plánuje Brusel zasáhnout dodatečnými cly na americké zboží v hodnotě přibližně 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). S odvoláním na své zdroje to dnes napsala agentura Bloomberg. EU nyní o 90 dní odložila protiopatření proti americkým clům. Podle informací ČTK by Evropská komise měla další balík protiopatření proti americkému zboží představit ve středu na pravidelném zasedání takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států EU v Bruselu.
Návrhy dostanou k dispozici členské státy a budou o nich veřejné konzultace. Kdy by měla být tato protiopatření schvalována, zatím nebylo stanoveno. Stejně jako v předchozím případě se ale bude hlasovat v poradním výboru Evropské komise (EK), který rozhoduje o clech a ve kterém zasedají zástupci členských států.
Šefčovič: EU dál jedná s USA, navrhuje nulová vzájemná cla na průmyslové zboží
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič prohlásil, že je nadále v neustálém kontaktu se zástupci americké administrativy a že jednají o vzájemném obchodě. Ochotu přistoupit na spravedlivé řešení ale musí podle něj ukázat i protistrana. V rámci vyjednávání nabízí Evropská unie Spojeným státům například nulová vzájemná cla na veškeré průmyslové zboží, tedy i na automobily. Šefčovič to dnes uvedl v debatě v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
„Naše obchodní vztahy se Spojenými státy jsou nyní v obtížné fázi,“ uvedl eurokomisař. „Uvalená cla poškozují ekonomiku na obou stranách, narušují dodavatelské řetězce a mají negativní dopad na globální trhy, zvyšují ceny pro podniky, spotřebitele a zvyšují také inflaci v USA,“ dodal Šefčovič.
Evropská unie o 90 dní odložila platnost protiopatření schválených kvůli zavedeným americkým clům. Původně měla začít platit 15. dubna. Reagovala tak na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa, kterým Spojené státy s okamžitou platností rovněž odložily vysoká cla o 90 dnů, i když v platnosti zůstává základní desetiprocentní clo. Rovněž stále platí 25procentní cla na dovoz produktů z oceli a hliníku a 25procentní cla na automobily.
„Pozastavili jsme naše vyrovnávací cla na 90 dní, chceme vytvořit prostor pro vyjednávání,“ prohlásil Šefčovič. Nyní je ale podle něj důležité, aby „i protistrana ukázala, že je připravena pokročit ke spravedlivému a vyrovnanému řešení“. „Pokud ovšem jednání s USA nepřinesou řešení, máme způsoby, jak obnovit rovné podmínky mezi námi. Budeme připravovat další vyrovnávací opatření, abychom dokázali čelit clům z USA. Veškeré možnosti jsou stále na stole,“ dodal eurokomisař.
Podle Šefčoviče se EU necítí pod nepřiměřeným tlakem, aby přijala nespravedlivou obchodní dohodu se Spojenými státy. „Necítíme se slabí,“ uvedl eurokomisař. V této souvislosti zdůraznil, že se nyní unie zaměřuje více i na 83 procent obchodu mířícího mimo Spojené státy. „Mohu vám říct, že naše telefony nepřestávají zvonit, protože každý chce urychlit jednání o dohodě o volném obchodu s námi,“ dodal.
Transatlantické vztahy jsou hlavní tepnou světové ekonomiky. Evropská unie a USA společně představují téměř 30 procent světového obchodu se zbožím a službami a 43 procent celosvětového hrubého domácího produktu (HDP). Rok 2023 si přitom podle Evropské komise (EK) připsal další rekord – vzájemný obchod se zbožím a službami dosáhl 1,6 bilionu eur (přes 40 bilionů Kč). To je více než celý HDP Španělska.
Každý den míří přes Atlantik zboží a služby v hodnotě více než 4,4 miliardy eur. „Započítáme-li zboží i služby, měla EU v roce 2023 s USA přebytek obchodu 48 miliard eur,“ uvádí EU ve svých statistikách.
Podle švédského europoslance Jörgena Warborna z frakce Evropské lidové strany (EPP), která je v EP největší, je potřeba ve vztazích s USA znovu vybudovat důvěru a respekt, ale zároveň bránit evropské občany před újmou. „Rozhodnutí komise pozastavit okamžitou odvetu je rozumné, nečinnost se ale nemůže stát naší politikou. V rámci těchto 90 dní musíme připravit odvetná opatření, která budou zacílená,“ dodal Warborn.
Šéfka frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaová Pérezová zdůraznila, že Evropská unie musí zůstat ve vyjednáváních s americkým prezidentem „pevná a nesmí ustoupit jakémukoli vydírání“. Zmínila i zavedení sankcí a poplatků vůči velkým americkým technologickým gigantům.
Podle Jordana Bardelly, předsedy frakce Patrioti pro Evropu, Trump využívá cla, aby zastrašovat evropské partnery. „Není ale čas na to, abychom toho litovali, ale abychom přijali odvetná opatření,“ uvedl francouzský europoslanec. „Vstoupili jsme do období konfrontace, svět je stále více nejistý, probuďte se dřív, než naši zemědělci zmizí, než zkrachují výrobci automobilů,“ vzkázal Evropské komisi s tím, že zejména je potřeba „odstranit veškerá pravidla, která nám vnucuje Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal).“
Zástupce frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Nicola Procaccini ve svém vystoupení uvedl, že i evropská politika byla namířena proti USA, zmínil konkrétně desetiprocentní cla na americké osobní automobily dovážené do EU, zatímco v USA clo na auta z EU činilo jen 2,5 procenta. „Je třeba obnovit obchodní rovnováhu mezi EU a USA,“ dodal. Zároveň ostře kritizoval Francii a Španělsko, které jsou podle něj největšími příjemci ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), a posílají tak velké finanční obnosy Moskvě.
Valérie Hayerová z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) ve svém projevu Trumpovi vzkázala, že z obchodní války nemá užitek nikdo. „Evropa bude vždy spolehlivým partnerem, ale pokud chcete hrát na sílu, my zareagujeme, máme celou řadu nástrojů, abychom mohli chránit naše podniky a spotřebitele,“ uvedla francouzská europoslankyně.
I podle Basa Eickhouta, jednoho z spolupředsedů frakce Zelených, musí EU v případě selhání jednání ukázat, že je silná a zavést odvetná opatření. „Neměli bychom Trumpovi ustupovat. Zároveň ale nemůžeme jen reagovat na to, co dělá on, musíme mít naši vlastní strategii, která Evropu posílí,“ dodal s tím, že tato strategie by se měla opírat právě o Green Deal.
