Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.
Flash floods, neboli přívalové či rychlé povodně, se někdy také nesprávně označují jako „bleskové“ povodně. Tento termín, který v souvislosti s prudkým přívalovým deštěm už v Česku zdomácněl, není příliš složité si spojit s výrazným a rychlým zvýšením hladiny a průtoku daného potoku nebo řeky při vhodných meteorologických podmínkách, hlavně silných bouřkách. V posledních letech se ale stále častěji používá i termín „flash drought“, který popisuje situaci, kdy sucho nastupuje rychle a výrazně přitom stoupá i jeho intenzita.
Sucho se tradičně považovalo za „plíživý“ jev, který je typický pozvolným nástupem, postupným rozvojem a prohlubováním v rámci dané sezony nebo i delší časové škály. Ve Spojených státech amerických se v souvislosti s monitoringem sucha začal používat zmíněný termín „flash drought“ teprve na začátku tohoto století. Do centra pozornosti se toto označení ale opravdu dostalo v létě 2012, kdy rychlé a nečekané sucho postihlo rozsáhlé oblasti ve střední části USA a způsobilo tam nečekaně velké ekonomické škody. Postupně se užívání tohoto termínu rozšířilo do celého světa a v současnosti se už běžně používá pro označení „extrémního sub-sezonního jevu s rychlým nástupem a intenzifikací, který může mít značné socio-environmentální dopady,“ jak říká definice.
Sucho, které přijde během pár dní
Rychlost nástupu „bleskového“ sucha se pohybuje v řádu dnů až týdnů, na rozdíl od „klasického“ sucha, kde se pohybujeme spíše na časové škále měsíců nebo dokonce i let. „Bleskové“ sucho mívá zpravidla i kratší trvání, nejčastěji maximálně pár měsíců – to ale záleží na konkrétním průběhu počasí v zasažené oblasti. K jeho vzniku přispívá několik faktorů.
Tím zásadním je nedostatek srážek (ať už dešťových, nebo v zimě sněhových), jehož efekt je dále zesilován nadprůměrně vysokými teplotami. Teplé počasí vede k většímu výparu jak z povrchu půdy, tak z povrchu rostlin. Navíc teplejší vzduch může pojmout více vodní páry, což vede k poklesu relativní vlhkosti a zvýšení výparu, což dál podporuje vysychání půdy.
Důležitý je ale i stav vegetace – pokud je hodně bujná, znamená to větší plochu, ze které se může voda odpařovat, a navíc rostliny se potřebují v teplejších dnech i více ochlazovat, na což zase spotřebovávají půdní vláhu. Situaci dále může zhoršit větrné počasí, které zase zvyšuje intenzitu výparu.
A zejména pokud se jedná o teplý a suchý vítr, může být potenciální výpar z povrchu půdy a rostlin velmi významný; samozřejmě jeho velikost ale závisí na tom, jestli je co odpařovat. Lokálně je pak důležitý i stav a typ půdy – pokud je půda více písčitá, má jednak nižší schopnost zadržení vody, současně snadněji a rychleji vysychá.
Česko se už s bleskovým suchem seznámilo
Pro oblast Česka je výskyt „bleskového“ sucha spojený především s nástupem delšího působení tlakových výší, jejichž vliv prakticky nenarušují přechody atmosférických front nebo tlakových níží a brázd nízkého tlaku vzduchu. Současně je typický příliv teplého vzduchu z jihu, který zesiluje intenzitu výparu.
Z nedávné doby můžeme za takové sucho považovat situaci z první poloviny léta 2023. Ze studie českého kolektivu vědců vyplývá, že výskyt „bleskového“ sucha se mírně snižuje v zimní polovině roku, naopak roste v polovině letní, zejména pak v období od dubna do června.
Mimo území Česka patří k nejvýraznějším případům „bleskového“ sucha hlavně masivní sucho v Číně v roce 2022, které kvůli vyschlým řekám vedlo k obrovskému propadu produkce elektřiny ve vodních elektrárnách. V roce 2019, těsně před covidovou pandemií, pak postihlo sucho tohoto typu Austrálii, kde vážně narušilo dodávky vody a mělo i výrazné dopady na chov dobytka.
Složitá hrozba
Rychlý nástup tohoto typu sucha znamená, že ekosystémy (včetně lidí) mají jenom málo času na přizpůsobení se přicházející situaci, a dopady proto můžou být poměrně výrazné. Ve střední Evropě se jedná především o dopad v zemědělském sektoru, který velmi negativně ovlivňuje úrodu, ať už plodiny zasáhne v různých fázích jejich vývoje.
Současně ale rychle se prohlubující sucho vede ke snížení zásob vody, a to jak povrchových, tak i podpovrchových. Samozřejmě dopady tohoto sucha se projevují i na stavu vegetace a lesů, což pak může mít závažné ekologické dopady včetně snížení biodiverzity. A v neposlední řadě se zvyšuje riziko vzniku a šíření závažných přírodních požárů.
„Bleskové“ sucho se často spojuje s probíhající změnou klimatu, což je spojeno především se zvyšujícími se teplotami a častějším výskytem déletrvajícího teplotně nadprůměrného počasí. Do budoucna klimatické modely počítají často s jejich dalším zvyšováním, a týká se to Evropy včetně Česka.
Proto je důležité tyto situace dobře monitorovat, ale i předpovídat. I když právě v oblasti předpovědi je situace poměrně obtížná – tato sucha často souvisejí s významnou a rychlou změnou atmosférické cirkulace a podmínek počasí, které se obtížně předpovídají na více týdnů dopředu. V dlouhodobějším horizontu je pak pro snížení negativních dopadů tohoto typu sucha zásadní adaptace, a to jak v zemědělství, tak i ve vztahu k volné krajině.