Bitcoinová kauza začala koncem května. Její kořeny ale sahají až k nelegálnímu tržišti Nucleus. Události zásadní pro vývoj celé kauzy se pak odehrávaly v první polovině letošního roku. Jak ale vyplývá z nově zveřejněné časové osy celé aféry, nadále existují bílá místa. Varovné signály, že akce s miliardovým darem neskončí dobře, se objevily velmi brzy. Na ministerstvo ale zřejmě nedoputovaly.
Ministerstvo spravedlnosti ve čtvrtek zveřejnilo rozšířenou časovou osu bitcoinové kauzy. Dokument má více než dvojnásobný objem oproti dříve zveřejněné předběžné ose, přesto některá vysvětlení chybí. Dokument je totiž anonymizovaný.
„Došlo také k anonymizaci údajů o zúčastněných osobách a části obsahu dokumentace tam, kde nebylo možné vyloučit, že by jejich zveřejnění mělo potenciál narušit či zmařit účel probíhajícího trestního řízení,“ odůvodnilo krok ministerstvo. O anonymizování požádalo i státní zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje a s jehož souhlasem resort osu publikoval.
„Osobně jsem přesvědčena, že zveřejnění jednotlivých jmen veřejné diskuzi nikterak neprospěje a nikterak nepomůže pochopení celé té kauzy,“ prohlásila ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
Časová osa je taktéž pouze výčtem událostí, které tak mnohdy zůstávají bez vysvětlení. Jak ve čtvrtek uvedla Decroix, vysvětlování jednotlivých bodů by mělo být součástí auditu, který ke kauze zpracovávají nezávislí odborníci. Publikován by měl být do konce srpna.
Vládu mezitím za nesrozumitelný postup kritizoval i prezident Petr Pavel. „Škodí nejen ministerstvu ale celé vládě, že není jasno nejen o těch krocích, ale ani o dosavadních zjištěních,“ uvedl.
Nově zveřejněný dokument se rozrostl na 59 stran a obsahuje více než 15 tisíc hodnot v 465 bodech, které symbolizují jednotlivé události – od mailů, které si mezi sebou posílali úředníci, až po záznamy z elektronického systému spisové služby. Nově byly podle ministryně Decroix doplněny také dokumenty, které ministerstvo získalo od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových či Finančního analytického úřadu. Z osy vyplývají i další zjištění.
Nově například přibyla informace, že už 13. února letošního roku hodnotilo ministerstvo financí v interním materiálu sjednání navrhované smlouvy, jejímž prostřednictvím chtěl Tomáš Jiřikovský darovat bitcoiny v ceně několika miliard korun státu, za značně problematické. Podrobnosti k dokumentu však v ose nejsou, není ani jasné, zda a jak bylo toto hodnocení předáno dál.
Už 4. dubna se v ose objevují zásadní informace. Jde o usnesení Národní centrály proti organizovanému zločinu a usnesení Policie ČR o „zajištění věci jako výnosu z trestné činnosti“. Usnesení jsou ovšem rovněž zmíněna bez bližších podrobností. Ty ale nabízí dříve zveřejněná předběžná osa, kde se u stejného data v kolonce usnesení policie ČR nachází poznámka: „předmětem je zajištění 50 BTC – jako zajištění výnosu z trestné činnosti“.
Přestože ale policie část bitcoinů v přepočtu za zhruba dva miliony korun zabavila, z osy vyplývá, že stát bitcoiny dál prodával v aukcích. Jen o tři dny později se tak v ose objevuje aukční vyhláška, že se draží pět bitcoinů. „Zahájení aukce se stanovuje na den 14. 4. 2025 v 18:00 hod. Ukončení aukce se stanovuje na den 15. 4. 2025 v 8:00 hod,“ zní popis.
Celkem se v ose poté, co policie zajišťuje bitcoiny, objevuje 62 aukčních vyhlášek. Draží se vždy po pěti bitcoinech, které mají hodnotu zhruba 200 tisíc korun. Poslední aukce je vyhlášena 13. května, ale ne všechny naplánované aukce doběhly.
Alespoň podle osy se ministerstvo spravedlnosti o zajištění části bitcoinů dozvídá až 26. května. Jiřikovského advokát Kárim Titz tehdy resort informuje o dubnovém zabavení bitcoinů, respektive mu zasílá policejní usnesení. To stejné se objevuje i v předběžné ose, kde je ale příjemce zprávy označen jako „vedoucí orgánu veřejné správy“.
V nově zveřejněné ose je pak jako příjemce přímo označen ministr spravedlnosti. Není ale jasné, zda se informace o zabavení bitcoinů na ministerstvo nedostala dříve, například i neoficiální cestou.
Na to, že ministerstvo údajně informaci o zabavení bitcoinů dostalo až koncem května, upozornil i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Kdyby policie tehdy tuto informaci poskytla i ‚obdarovanému státu‘ , žádné aukce by neproběhly, právní problémy s vydražiteli by nenastaly a bitcoiny by zůstaly v majetku státu,“ uvedl nyní již exministr.
I dva dny poté, co se ministertvo o zabavení dozvědělo, a ve stejný den, kdy byla kauza zveřejněna v médiích, ale ředitelka odboru ministerstva, která není jmenovaná, posílá zaměstnanci úřadu zastupování státu ve věcech majetkových několik pokynů pro k uskutečnění transakcí, tedy převedení vždy pěti bitcoinů na základě kupní smlouvy. Jde pravděpodobně o bitcoiny, které ministerstvo „stihlo“ vydražit.
V ose se následně objevují o záznamy o dalších kupních smlouvách o prodeji bitcoinu formou aukce. Ministerstvo je už ale nepodepisuje, a smlouvy tak nejsou dokončeny. Čtvrtého června, kdy už kauza nabývá na obrátkách, se ministerstvu ozývá advokát kupujících a požaduje informace o původu bitcoinů. Ve stejný den pak vláda ministerstvu ukládá předložit časový harmonogram časových událostí, které vedly k uzavření darovací smlouvy bitcoinů za miliardu, tedy první časové osy.
To už je ale tehdejší ministr vnitra Blažek po demisi, kterou podal 30. května. Pozastavil i své členství i ODS. Dárce bitcoinů Jiřikovský následně mizí do zahraničí. Několik týdnů po svém návratu jej pak zadržela policie, skončil ve vazbě pro podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti.
