Ruský hacker se snažil najít slabiny v počítačovém systému českých železnic. Agent s krytím ruských tajných služeb pomohl s výjezdem českých aktivistů do Ruska. Čínští agenti dále pronikají do českého akademického i politického prostředí. Přes Česko cestoval člověk s kontakty na Islámský stát. Také tyto poznatky uvádí ve čtvrtek vydaná výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2023.

„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat ‚nový světový řád‘ je největší hrozbou a největší výzvou pro světové společenství. Ruská federace vedle konvenční války proti sousední zemi vede proti západním demokraciím, ke kterým se hlásí také Česká republika, permanentní hybridní útoky,“ varuje šéf BIS Michal Koudelka.

Podle kontrarozvědky probíhají aktivity ruského režimu proti Česku také v kyberprostoru. Jeden hacker s krytím Moskvy se snažil proniknout do počítačové sítě ministerstva zahraničí, které se navíc snažil znevěrohodnit kampaní falešně vedenou jeho jménem. Druhý se zase zajímal o systémy české veřejné dopravy. Zčásti uspěl.

„Útočník skenoval zranitelnosti počítačové infrastruktury subjektů železniční dopravy a v několika případech se mu podařilo nalezenou zranitelnost zneužít ke krátkodobému průniku do méně významných informačních systémů,“ píše BIS. Hacker je evropským tajným službám známý kybernetickými útoky vůči Ukrajině i zemím NATO.

Verbování proruských agentů přes Telegram

Kontrarozvědka popisuje trend, k němuž se Moskva uchýlila pro vedení operací proti západním zemím včetně Česka. Přistoupila k němu kvůli tomu, že Česko po odhalení angažmá Ruska v útoku na vrbětické muniční sklady a invazi na Ukrajinu vyhostilo desítky pracovníků ambasády v Praze včetně příslušníků ruských tajných služeb.

„Ruské zpravodajské služby začaly již v předchozích letech ve zvýšené míře používat k verbování spolupracovníků různé komunikační aplikace (zejména Telegram),“ píše kontrarozvědka. Právě tímto způsobem Rusové získali ke spolupráci Jihoameričana, který letos na jaře v největším depu v Praze zapálil několik autobusů.

Při loňských oslavách výročí konce druhé světové války se do Moskvy vypravilo několik českých proruských aktivistů. Na organizaci výjezdu se podle BIS podílel člověk spojený s ruskými tajnými službami. Ruští zpravodajci se také intenzivně zajímají o mezinárodní akce spojené s účastí politiků, jež se konají v Moskvě nakloněnému Srbsku.

„Osoby působící v Srbsku, napojené na ruské zpravodajské služby, usilovaly o navázání kontaktů s českými dezinformátory,“ píše BIS. Kontrarozvědka také připomněla rozbití sítě se základnou v Česku řízené kremelskými prominenty Viktorem Medvedčukem a Arťomem Marčevským s cílem ovlivnit volby do Evropského parlamentu.

Vývoz do Ruska sankcím navzdory

Rusko se snaží obcházet ekonomické sankce, které na něj uvalila Evropská unie kvůli okupaci Ukrajiny. Využívá k tomu i Česko. Subjekty napojené na Kreml tu poptávají letecké náhradní díly pro výrobu bezpilotních prostředků, které Moskva ve velkém používá v útocích na Ukrajinu.

„Na počátku roku 2023 byl uskutečněn vývoz několika kusů obráběcích strojů využitelných ve vojenském průmyslu. Jejich deklarovanou cílovou destinací byl Kyrgyzstán. Stroje nicméně do této destinace nebyly dodány, byly přesměrovány do Turecka a následně do Ruska,“ uvádí dále BIS.

  • Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka.
  • BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací. Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. Loni od nich přijala 14 tisíc zpráv, naopak sama jim postoupila 2 500 dokumentů.
  • BIS a rozvědka v roce 2023 společně prověřily 199 diplomatů a jejich blízkých, kteří v Česku žádali o akreditaci na ambasády. 
  • Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2,3 miliardy korun, kontrarozvědka má přibližně tisíc pracovníků.

Podle Deníku N šlo o stroje firmy TOS Varnsdorf, která je původně prodala kyrgyzské firmě Interstyle Plus. „Řada součástek klíčových pro výrobu ruských zbraňových systémů, na které se vztahují sankce, nespadá mezi kontrolované položky. Tato skutečnost ztěžuje identifikaci cest, kterými se české součástky do Ruska dostávají,“ vysvětluje BIS.

Anexe Tchaj-wanu by ekonomicky zasáhla Česko

Kontrarozvědka podrobně popisuje coby riziko ambici Číny stát se klíčovou světovou mocností. Hrozba pro takovou roli Pekingu plyne z toho, že hodnoty čínské společnosti jsou v rozporu s hodnotami Západu, jako jsou demokracie, lidská práva či svobodný trh. 

„Případná anexe Tchaj-wanu by znamenala i přímé důsledky pro Česko – odstavení dominantní světové produkce polovodičů by přineslo drastickou inflaci a nedostatek některých produktů,“ uvádí zpráva konkrétní příklad rizika čínského rozpínání. Čína vnímá Tchaj-wan jako součást svého území, u něhož opakovaně naznačuje možné převzetí moci vojenskou silou.

Nebezpečí pro západní státy včetně Česka vyvstává také z toho, jak Čína podporuje ruský režim v jeho válečné agresi vůči Ukrajině. A nejde jen o Peking. „Osa KLDR – Čína nepřetržitě kultivuje vztahy s Ruskem, které jej v současném konfliktu výrazně posilují,“ popisuje kontrarozvědka.

Falešné účty čínských agentů

Na českém území je hlavní snahou Číny získat informace o tuzemské politické scéně. Tajné služby Pekingu pěstují vztahy s vlivnými Čechy, aby se podíleli na budování pozitivního obrazu čínského režimu v Česku. Na těchto i dalších zpravodajských operacích Pekingu se podílejí i příslušníci její zdejší komunity.

„Kdykoliv se čínská strana dozví o akci v Česku, na které by se mohly objevit negativní komentáře o Číně, začne podnikat systematické kroky s cílem získat informace o místě konání, obsahu a účastnících události,“ popisuje kontrarozvědka. Zájmy Pekingu v Česku vedle jeho tajných služeb naplňují i členové čínských komunistických organizací.

Budova čínské ambasády v Praze. | Foto: Ludvík Hradilek

Peking pokračuje v zájmu proniknout do zdejšího akademického prostředí. Usiluje o know-how, jejž by mohl využít pro sebe. Příslušníci čínských tajných služeb kontaktují tuzemské akademiky pod smyšlenými účty na profesní sociální síti LinkedIn, kde se vydávají za zaměstnance konzultantských firem z Hongkongu či Singapuru.

Pod záminkou navázání odborné spolupráce a s příslibem finanční odměny žádají od akademiků tvorbu zpráv a studií z oblastí odpovídajících politickým zájmům Číny. „Tyto studie představují zpravidla předstupeň k další spolupráci spočívající v dodání konkrétních informací. Další kultivace zahrnuje mimo jiné pozvání do Číny, přičemž čínská strana hradí náklady,“ píše BIS.

Kyrgyz s vazbami na Islámský stát v Česku

Muslimská komunita v Česku je podle kontrarozvědky v naprosté většině umírněná. Zdejší muslimové v probíhající válce Izraele proti teroristickému hnutí Hamás sice podporují Palestince, případně pomáhají svým blízkým žijícím v Gaze, ale přímé sympatie Hamásu tu dává najevo jen několik jednotlivců.

„V květnu 2023 přes Česko tranzitoval Kyrgyz prověřovaný evropskými zpravodajskými službami pro kontakty na osoby patřící k Islámskému státu,“ zní nejvýraznější poznatek BIS k islámskému extremismu na našem území. Podle ní se nechoval nebezpečně. Přesun rizikových lidí přes Česko není podle BIS novým jevem, loni ale takových případů přibylo.

Úkolem kontrarozvědky je také chránit ekonomické zájmy státu. V tomto ohledu BIS varuje, že zaměstnanci veřejné správy jsou v IT a dalších sektorech špatně placeni. Loni tak kontrarozvědka zaznamenala několik případů, kdy zástupci státních institucí přijímali pro zvýšení příjmů peníze od soukromých firem.

„Takové subjekty se přitom ucházely o veřejné zakázky instituce daného zaměstnance nebo na ně měly dopadat legislativní návrhy úřadu zaměstnávajícího takového pracovníka,“ píše kontrarozvědka. BIS také zjistila nový trend mezi některými představiteli státní správy: prosazují zájmy různých ekonomických skupin k posílení vlastní pozice.

Video: Kdyby mohli, vraždí teroristé i u nás. Situace je velmi vážná, řekl šéf BIS Michal Koudelka (15. 5. 2024)

Spotlight Aktuálně.cz - Michal Koudelka

Spotlight Aktuálně.cz – Michal Koudelka | Video: Tým Spotlight

Podíl.