Aktual.: 10.07.2025 12:04

Praha – Především hrozbám z Ruska se věnuje ve své dnes zveřejněné výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Uvedla mimo jiné, že přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům. Kontrarozvědka se v dokumentu zabývá také kyberbezpečností, dezinformacemi či islámským terorismem, jehož hrozba podle BIS loni zůstávala v Česku nízká.

Ředitel BIS Michal Koudelka v úvodu zprávy uvedl, že loňský rok patřil v bezpečnostní oblasti k těm nejnáročnějším v novodobé historii ČR. „Přesto si troufnu tvrdit, že jsme jako země a i jako občané obstáli na výbornou. Nadále trvá mimořádně důležitá podpora bránící se Ukrajině, většina společnosti stále odolává šířícím se dezinformacím, občané jednoznačně vyjadřují podporu našemu zakotvení v evropských i transatlantických strukturách,“ napsal.

Podle BIS stále pokračují přímé i nepřímé aktivity ruských zpravodajských služeb na českém území. Tajná služba odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné žhářskému útoku, který se loni odehrál v autobusovém depu na pražském Klíčově, uvedl Koudelka. Podobné sabotážní akce cizinců naverbovaných Ruskem na sociálních sítích podle BIS přes vynaložené peníze a úsilí v Česku vedly jen k méně závažným bezpečnostním incidentům.

S ruskojazyčným prostředím spojila BIS i stovky výhrůžných hlášení, kterým čelily na začátku loňského září české školy. Ruskou činnost zaznamenala i v kyberprostoru, zdokumentovala také snahy některých českých firem hledat cesty, jak do Ruska dodat zboží, na které dopadají mezinárodní sankce. Dodávky se k ruským klientům snaží dopravit nejčastěji reexportem přes členské země Eurasijské hospodářské unie, případně přes Čínu, napsala BIS.

Úroveň ohrožení islámským terorismem v Česku zůstává podle BIS nízká. Kontrarozvědka ale zachytila dva neúspěšné pokusy českých občanů připojit se k zahraničním teroristickým organizacím v Somálsku a Libanonu. Šlo o první takové případy od roku 2017. Za znepokojivý trend označila BIS nárůst případů mladých a mladistvých se zájmem o radikální obsah na internetu. V souvislosti s radikalizací upozorňuje na škodlivost algoritmů sociálních sítí a vybízí k osvětě.

V kapitole o kybernetické špionáži BIS uvedla, že tato metoda je často pro získání zájmových informací efektivnější než tradiční metody špionáže. Získaných informací je víc, jsou také kvalitnější a přesnější. Elektronická zařízení jsou zneužívána většinou vzdáleně, fyzický přístup hrozí zejména při cestách do rizikových zemí, například do Číny. V té souvislosti uvádí BIS bezpečnostní zásady, kterých se držet.

Představitelé některých energetických společností v Česku využívají podle kontrarozvědky nadstandardní kontakty a vazby na zástupce státu, díky čemuž získávají ze státních organizací interní informace. Pak je využívají k prosazování svých zájmů, postup někdy koordinují i s dalšími firmami v daném sektoru. Tajná služba také zaznamenala klientelismus ve zdravotnictví, netransparentním jednáním podle ní vzniká prostor pro korupci.

Dosah lidí a platforem šířících dezinformace loni podle BIS v Česku spíše stagnoval, protože postrádaly téma, které by oslovilo širší obecenstvo. Situace kolem migrace byla v Česku podle BIS stabilní. Velká vlna ukrajinských uprchlíků by mohla přijít, pokud by se Rusku podařilo významně prolomit frontu.

V kapitole věnované Číně se BIS věnuje svému posuzování pozemní družicové stanice ve Vlkoši na Hodonínsku. Satelitní stanici určenou ke komunikaci a sběr dat z družic na orbitě nad střední Evropou vybudovala čínská společnost Emposat s českými partnery. Podle BIS představoval projekt řadu bezpečnostních rizik, na která upozornila své zákonné adresáty. V květnu byla družicová stanice po zákazu investice vládou rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu odstraněna.

Podíl.