Biden svolil, ulevilo se Kyjevu. Teď máme problém, přiznává provládní účet Telegramu

ATACMS má impozantní dolet. Video vysvětluje, co dokážou americké střely | Video: Aktuálně.cz/Youtube/Defense TV

Střely ATACMS (Army Tactical Missile System) lze odpalovat ze stejných zařízení jako HIMARS, která už Kyjev používá k vystřelování raket naváděných pomocí GPS v salvách až po šesti najednou. Rozdíl spočívá v tom, že z jednoho odpalovacího zařízení může být v jednom okamžiku vypálena pouze jedna střela ATACMS. Má ale dolet 300 kilometrů, zatímco HIMARS 80.

Vzápětí po Bidenovi odsouhlasily Velká Británie a Francie Ukrajině použití svých raket dlouhého doletu Storm Shadow a Scalp na ruském území. Tyto střely využívají k zaměření americkou technologii, Londýn a Paříž tak nemohly o jejich nasazení rozhodnout bez amerického souhlasu. 

Zásadní otázky znějí: Co se změní? A jak moc to Ukrajině pomůže k zastavení postupu Rusů, kteří teď mají na bojištích strategickou iniciativu a postupují?

„Máme kritický nedostatek střel s doletem delším než 150 kilometrů. Do jisté míry tento nedostatek kompenzujeme nasazováním dronů, které jsou sice levné a máme jich dost, ale jsou zranitelné protivzdušnou obranou nepřítele,“ řekl už před půl rokem Aktuálně.cz major ukrajinské armády a pilot Oleksij Melnyk, když se už tehdy hovořilo o možném nasazení těchto zbraní hluboko v Rusku.

Melnyk uvedl, že Ukrajinci budou moci s pomocí raket dlouhého doletu lépe likvidovat nepřátelskou techniku a více útočit na ruská skladiště a zásoby v týlu. Někteří ukrajinští experti a vojáci kritizovali zákaz nasazení ATACMS či Storm Shadow v Rusku, jako kdyby po nich někdo chtěl zápasit s jednou rukou přivázanou k těle.

Ruský telegramový účet Rybar, který spravují lidé blízcí ministerstvu obrany v Moskvě, označil povolení za velký problém. „Armádní stanoviště, letiště a protivzdušná obrana se musí posunout dál od fronty,“ uvádí účet, který je sice součástí ruské propagandy, ale zároveň v některých případech objektivně hodnotí situaci na bojišti. Z některých letišť a základen blízko Ukrajiny už ale Rusové stáhli letouny a zbraně po ukrajinských dronových útocích.

V minulosti mělo dodání podobných zbraní především psychologický efekt. Zvedlo morálku ukrajinských vojáků, například když Západ dodal poprvé rakety HIMARS, tanky Leopard nebo letouny F-16. Není ale známé, kolika raketami dlouhého doletu nyní Ukrajina disponuje nebo kolik jich teď dostane. Není ani jasné, zda Biden povolil nasazení střel jen v Kurské oblasti, nebo i jinde v Rusku.

Zvolený americký prezident Donald Trump zatím Bidenův krok nekomentoval. Trump chce po příchodu do Bílého domu 20. ledna ukončit válku, ale dosud neřekl, jak toho dosáhne. Z jeho okolí jen prosákly nepotvrzené informace, že zvažuje zmrazení konfliktu na současné frontové linii a stažení ukrajinské žádosti o vstup do NATO, přičemž by Spojené státy daly Kyjevu bezpečnostní záruky.

Trumpův syn Donald Trump junior, který ale nebude součástí nové administrativy, na sociální síti X Bidena kritizoval. „Vypadá to, že vojenskoprůmyslový komplex chce mít jistotu vypuknutí třetí světové války předtím, než můj otec dostane šanci uzavřít mír a zachránit životy,“ napsal nejstarší syn zvoleného prezidenta.

Ruský vůdce Vladimir Putin již 12. září prohlásil, že Rusko bude nasazení střel dlouhého doletu proti svému území považovat za přímé zapojení Spojených států, Evropy a NATO do války.

Video: Vojenský analytik Milan Mikulecký o tom, k čemu severokorejští vojáci poslouží Putinovi na Ukrajině (8. 11. 2024)