Horizont ČT24: Prezidentský mandát a politická kariéra Joea Bidena (zdroj: ČT24)
Končícího amerického prezidenta Joea Bidena čekají poslední dny mandátu. Zatímco jeho administrativa dokončuje předání moci nastupujícímu šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, Biden se před pondělní inaugurací republikánského prezidenta ohlédl za svou vládou. Na setkání se starosty amerických měst připomněl třeba vysoké investice, které vyčlenil na ochranu klimatu. Bilancování Bidenových čtyř let ve funkci amerického prezidenta se věnoval pořad Horizont ČT24. Připomněl i to, že Biden dohromady v politice strávil přes padesát let.
Na nudný mandát si končící šéf Bílého domu stěžovat nebude. Poslední čtyři roky byly ve Spojených státech značně turbulentní. Začátek jeho vlády silně poznamenala epidemie nemoci covid-19. Díky masivním opatřením i investicím ve výši 44 miliard dolarů (přes jeden bilion korun) se podařilo zmírnit její dopad na společnost i na ekonomiku.
Následovaly pak zákony na zlepšení sociálních podmínek, ale i na posílení boje za zmírnění důsledků klimatické změny. Popularita prezidenta ovšem ke konci mandátu silně poklesla až na aktuálních 36 procent – zvlášť kvůli jeho vysokému věku a zhoršující se kondici.
„Dokázali jsme, že si nemusíte vybírat mezi ochranou klimatu a růstem ekonomiky. Zvládneme oboje. Stále musíme rychle mířit vpřed, není času nazbyt,“ prohlásil Biden před starosty amerických měst.
Role Bidena coby „krizového manažera“ začala právě rekonvalescencí Spojených státu po epidemii covidu-19, uvedl v ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. „Byla to pro něj opravdová příležitost. Snažil se několika stimulačními balíčky vytáhnout ekonomiku z pomalejšího chodu,“ připomněl.
Pro americké prezidenty jsou podle něj krize obecně častokrát velkou příležitostí, kdy se „mohou ukázat jako silní lídři“. „Joe Biden nebyl žádnou výjimkou, myslím, že byl schopný zareagovat dobře. Covid byl společensky těžké téma, to ho dle mého trochu oslabilo, ale myslím, že se s krizemi popasoval velice dobře,“ pokračoval Boháček.
V ekonomických otázkách – ať už u stimulačních balíčků či toho na snižování inflace – měly podle analytika tyto programy podporu obou stran Kongresu. Usoudil, že se Bidenovi podařilo postavit USA znovu na nohy. „Co ho nakonec trochu srazilo dolů, je samozřejmě inflace. S tou si neporadil, to byl další externí vliv, který změnil to, jakým způsobem bude vždy vnímán. Byl to asi nejslabší moment jeho domácí politiky,“ uvedl Boháček.
Stažení z Afghánistánu a podpora Kyjeva
Na mezinárodním poli řešil Biden během uplynulých čtyř let i řadu zahraničních sporů. Možná největší kritiku zaznamenala jeho administrativa za stažení amerických vojáků z Afghánistánu v roce 2021. USA se ale diplomaticky zapojily i do bojů na Ukrajině, kde Washington už téměř tři roky patří k největším podporovatelům Kyjeva.
Nová masivní krize vypukla útokem gazánských teroristů proti Izraeli v říjnu 2023. Biden v ní podpořil právo židovského státu se bránit a tváří v tvář hrozbám Íránu vyslal do oblasti mohutné námořní posily. Zároveň tlačil Jeruzalém k vyjednání aktuální dohody o příměří.
Bidenovi se dle Boháčka dařilo hájit americké zájmy – zejména při odchodu vojsk USA z Afghánistánu. Připomněl, že tento program byl už připravený při předchozím mandátu Donalda Trumpa a Biden vše „dotáhl“. Ohledně odkazu končícího demokratického prezidenta ve válce na Ukrajině je dle něj Biden „posledním transatlantickým prezidentem“.
Jako negativní vnímá to, že Biden přinesl do konfliktu „nádech studené války“. Podporu Kyjevu však ocenil. „Nechtěl vyprovokovat a eskalovat konflikt. Víme, že kdyby dodávky zbraní byly tak velké od začátku, tak ten konflikt už skončí. (…) Evropa určitě nebude mít takhle silného spojence v Bílém domě do budoucna, jako měla s Joem Bidenem,“ doplnil.
Půl století politické kariéry
Bidenovým odchodem z Bílého domu nekončí jen jeho prezidentské období, ale také politická kariéra. Ta se táhla dlouhých 55 let. Do politiky vstoupil v sedmadvaceti letech, když ho jen dva roky po absolvování práv zvolili do zastupitelstva okresu New Castle. Už za tři roky se ale stěhoval do amerického Senátu.
Prezidentský mandát i tak představuje pro demokratického politika vrchol politické kariéry. V Bílém domě se však nemusel rozhlížet dlouho – uplynuly totiž jen čtyři roky od doby, kdy v něm působil jako viceprezident po boku Baracka Obamy. Ten jej tehdy přirovnal k „basketbalovému hráči, který odvede spoustu práce, aniž by se to projevilo ve statistikách“.
Obama pověřil Bidena například dohledem nad stimulačním balíčkem. Jeho schopnosti využil ale i v zahraniční politice, Obama totiž čelil kritice opozice kvůli nedostatku zkušeností na mezinárodním poli. Biden tak zodpovídal i za americkou politiku v Afghánistánu nebo Iráku.
„Naši vojáci opouští Irák a společně vykročíme na novou cestu. Do nové fáze našich vztahů, které, jak zdůrazňuji, budou mezi dvěma suverénními zeměmi,“ prohlásil Biden už na konci ledna 2011.
Analytik Boháček také zdůraznil, že Biden vytvořil „řadu ekonomických pák“ vůči Číně, jako ostatní američtí prezidenti udržoval stejnou politiku vůči Tchaj-wanu. „Byl poměrně tvrdý a dokázal nějakým způsobem propojit demokratické a republikánské prezidenty v tom, že jednotná politika Spojených států bude vůči Číně tvrdá – jak ekonomicky, tak geopoliticky,“ uzavřel.
Zahraniční politikou se Joe Biden zabýval už během svého působení v Senátu, kde zastával roli předsedy komise pro zahraniční vztahy. Právě kvůli americkému nasazení v Iráku se střetl mimo jiné i se stranickou kolegyní a tehdejší ministryní zahraničí Hillary Clintonovou.
„Tato rezoluce konstatuje, že mnoho našich kolegů z řad demokratů i republikánů se shoduje, že navyšování počtu našich vojáků v Iráku je chyba,“ prohlásil jako senátor za Delaware v lednu 2007.
V Senátu Biden působil 36 let. Dosáhl šesti znovuzvolení a pravidelně porážel své protikandidáty se ziskem kolem šedesáti procent hlasů. V tématech, jako bylo zdravotnictví nebo ochrana občanských práv, zastával liberální postoje. Pokud šlo o otázku potratů nebo odvodů do armády, byly jeho názory spíše konzervativní.
