Rusko se zanedlouho bude potýkat s nedostatkem zbraní, které jsou pro zemi klíčové při vedení agresivní války proti Ukrajině. Tvrdí to analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle nich se budou problémy stupňovat a Kreml má být v budoucnu v tomto ohledu čím dál více závislý na zahraničních partnerech.
Na internetu se objevují záběry, které ukazují, jak Ukrajinci ničí ruskou techniku | Video: Aktuálně.cz
Analytici ISW uvedli, že se ruská armáda při bojích na Ukrajině spoléhá hlavně na obnovu zbraní a vojenské techniky ze sovětské éry, zejména obrněných vozidel. „Ruská vláda bude nejspíš muset dále mobilizovat ruskou ekonomiku a obranný průmysl a investovat do budování vojenských kapacit, pokud jejich armáda hodlá udržet současné tempo operací ve střednědobém až dlouhodobém horizontu,“ píše institut ve své zprávě.
Rusku totiž hrozí, že dříve obrovské a zdánlivě bezedné sovětské zásoby vojenské techniky zcela vyčerpá. Podle analytiků není jasné, jestli bude tamní průmysl schopen vyrobit dostatek vybavení, aby vyrovnal ztráty, které ruské síly na Ukrajině utrpí. A to i v případě, kdy dojde k dalšímu prohloubení takzvané válečné ekonomiky.
Institut pro studium války už dříve vyhodnotil, že snahy Ruska o rozšíření obranného průmyslu nebudou pravděpodobně ve střednědobém až dlouhodobém horizontu udržitelné kvůli očekávanému nedostatku pracovních sil a dopadu západních sankcí. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov upozornil v této souvislosti na roli Severní Koreje jako nejvlivnějšího vojenského spojence Ruska.
Poznamenal, že dodávky severokorejské dělostřelecké munice do Ruska měly přímý dopad na dynamiku války. Ukrajinské jednotky zaznamenaly zvýšení tempa ruských operací už několik dní po doručení munice. Severní Korea údajně dodala Rusku od června 2024 4,8 milionu kusů dělostřelecké munice.
I analytici poukázali na to, že ruské úřady v poslední době zintenzivnily vojenskou spolupráci se Severní Koreou, o čemž svědčí návštěva předsedy ruské bezpečnostní rady Sergeje Šojgua v Pchjongjangu 13. září a Putinova návštěva v červnu 2024, kdy ruský prezident podepsal dohodu o komplexním strategickém partnerství se severokorejským prezidentem Kim Čong-unem.
Rusko se snaží budovat dobré vztahy také s Íránem, Čínou, Indií nebo africkými zeměmi. Právě Írán je v posledních dnech ve středu zájmu kvůli dodávce balistických střel Fath-360.
Specializovaný nizozemský web Oryx spočítal že Rusko přišlo od začátku války o více než 10 tisíc kusů obrněné techniky. Server vede na základě fotografií a záběrů z otevřených zdrojů statistiky zničených zbraní na ukrajinském bojišti, z nichž vyplývá, že ruské jednotky přišly o 3376 tanků, včetně 159 nejmodernějších T-90 různých verzí, 5 tisíc bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů a více než 1500 dalších obrněných vozidel.
Celkové ztráty všech typů ruské vojenské techniky, včetně letounů či třetiny plavidel Černomořské flotily, činí podle webu Oryx 17 856 kusů, zatímco ukrajinské ozbrojené síly přišly o 6551 kusů techniky.
Při nynějším tempu ztrát se podle analytiků Alexandra Golce a Pavla Luzina možnosti oprav tanků a bojových vozidel pěchoty ze starých zásob vyčerpají přibližně za rok, tedy v druhé polovině roku 2025, uvedl server The Moscow Times.
Procházková: Zelenskyj to veřejně neřekne. Už ale ví, že válka neskončí tak, jak chce (celý článek s videem zde)
Spotlight – Novinářka Petra Procházková a budoucnosti války na Ukrajině | Video: Vojtěch Gross
