Zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině se na bojišti bezprostředně neprojeví, některé zbraně jsou ale nenahraditelné. Klíčovou otázkou proto je, jak dlouho bude Ukrajina schopná se bránit Rusku bez pomoci Spojených států.
„Zprávy, které dostáváme z naší hranice, potvrzují zastavení dodávek,“ oznámil polský premiér Donald Tusk. Všechny zbraně a munice proudí na Ukrajinu přes Polsko. Bývalý příslušník generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil generálplukovník Ihor Romaněnko na nedávné mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že bez americké podpory vydrží ukrajinská armáda zhruba půl roku, než začne pociťovat nedostatek munice a zbraní.
Bezprostředně se to na bojišti neprojeví. Loni dostal Kyjev velké zásilky amerických i evropských zbraní, doplnil dělostřeleckou munici a v dronech, které hrají v této válce důležitou roli, drží s Rusy krok ve výrobě i nasazení. Některé zbraně ale bez Spojených států nahradit nemůže. Například systémy protivzdušné obrany Patriot, bez nichž jsou ukrajinská města při ruském bombardování zranitelná.
Ukrajinci se také musí obejít bez raket HIMARS, které jsou účinné při zásazích proti skladům a objektům ruské armády na okupovaném ukrajinském území. Na cíle na ruském území je ukrajinská armáda použila minimálně, americká administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena tomu nebyla nakloněna a Donald Trump k tomu zcela jistě souhlas nedal a nedá.
HIMARS Ukrajincům mohou částečně kompenzovat německé střely Taurus s doletem 500 kilometrů. Nejdříve ale musí vzniknout nová německá vláda, a i když pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz hovořil o dodávkách taurusů, není jasné, zda to v parlamentu prosadí. Ukrajina má samozřejmě vlastní továrny na zbraně i munici, ale to samo o sobě proti ruské převaze a větším kapacitám nestačí.
Podle dostupných zpráv Washington dosud nepřerušil sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, jak uvádějí některá americká média. „Zatím vše pokračuje, nezaznamenali jsme žádné změny,“ cituje portál RBK Ukraine svůj zdroj z ukrajinské armádní rozvědky.
Američané sdílejí s Ukrajinci zprávy o ruských vojenských plánech, satelitní snímky ruských postavení a přesunů, zprávy o ruských zbraních a technologiích a také o kyberhrozbách a elektronickém boji. Pokud by Trump rozhodl o ukončení i této spolupráce, znamenalo by to částečné „oslepení“ ukrajinské armádní rozvědky.
Dopad bude mít Trumpovo rozhodnutí na psychiku ukrajinských vojáků i obyvatel. S pocitem, že dosavadní klíčový spojenec odpadl, se hůř bojuje a vzdoruje silnějšímu nepříteli. „Tlak na Ukrajinu je nyní nejen v materiální pomoci, ale i v morální rovině. Pokud vypadne globální supervelmoc ze strany vašich partnerů a tlačí vás k jednání s protivníkem, tak to má značné dopady i na ukrajinskou společnost. Vůle pokračovat v boji u části společnosti může být tímto oslabena. Nemusí už vidět to pomyslné světlo na konci tunelu, jak tomu mohlo být dříve,“ řekl ČTK vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Richard Stojar.
Trump oznámil přerušení dodávek paradoxně v době, kdy se Ukrajincům podařilo několik odvetných úderů. Ačkoliv město Toreck v Doněcké oblasti ztratili na začátku února, před několika dny nečekaným protiútokem získali některé čtvrti dříve pětatřicetitisícového města zpět. Rusové s něčím takovým zjevně nepočítali. Toreck leží na vyvýšeném místě a je tak důležitým strategickým místem.
Zároveň ukrajinské drony zasáhly ruské ropné rafinerie a zásobníky s palivem v Rusku. V pondělí vzplála rafinerie v Ufě, 1400 kilometrů od ukrajinské hranice. Někteří místní obyvatelé na sociální síti Telegram napsali, že při explozích to vypadalo jako během zemětřesení. Za několik hodin ukrajinské drony udeřily na zásobníky s palivem také v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska.
Video: Budeme bojovat i bez Ameriky, říkají ukrajinští vojáci
Ukrajinští vojáci říkají, že budou bojovat až do konce, „s Amerikou nebo bez ní“. | Video: Reuters
