Cestovní pas může být trochu propadlý, občanku klidně zastoupí řidičák. Mýtů, které se točí kolem cest po zemích schengenského prostoru, je hodně, pravda ale je, že se s nimi nikdo daleko nedostane. Nebo možná ano, ale cesta zpátky domů se mu téměř jistě zkomplikuje.
Že u sebe nemá žádné doklady, si Jana Drahokoupilová uvědomila až po příjezdu do kempu v chorvatském Zadaru. Dokonce i přesně věděla, kde teď zrovna jsou. „Ve vnitřní kapsičce plátěné modré tašky u nás doma v předsíni,“ vzpomíná na okamžik, který jí loni zkomplikoval rodinnou dovolenou. Občanku do ní výjimečně uložila, když šla na poštu pro doporučený dopis.
V té chvíli si zoufalá maminka dvou dětí byla jistá, že cestou zpátky doklad potřebovat bude. „Na jih se bez občanky dostanete snadno, z Balkánu na sever těžko. Hranice si tímto směrem hlídají jak Slovinci, tak i Rakušané. A my navíc jezdíme v obytné dodávce, to jsme na hranicích hned podezřelí, že někoho pašujeme,“ vysvětluje.
Jana Drahokoupilová měla štěstí, že si se sousedy vyměňuje „pro všechny případy“ klíče. A že ti si udělali čas najít zájezdový autobus a ochotného šoféra, který do Zadaru ještě před koncem dovolené občanku přivezl.
„Je to jedna ze dvou možností,“ komentuje tuto konkrétní situaci motoristický právník Michal Dlabola. „Jinak nezbývá než se vypravit na český zastupitelský úřad v dané zemi a nechat si vystavit náhradní doklad, jako se to dělá při ztrátě,“ vysvětluje.
Volný pohyb v zemích schengenského prostoru totiž nezbavuje povinnosti mít u sebe cestovní pas nebo občanský průkaz. Nic jiného policie nebo celníci neuznávají, s řidičským průkazem u nich nepochodíte.
Navíc občanka slouží jako cestovní doklad pouze pro jejího držitele. Pokud tedy rodič cestuje s občanským průkazem společně s dítětem, je nutné, aby mělo vždy vlastní cestovní pas nebo občanský průkaz, jak to stojí i v doporučení ministerstva zahraničních věcí. Úřad zároveň upozorňuje, že cestovní doklad musí být platný nejen v okamžiku výjezdu, ale i v době předpokládaného návratu. Česká republika tohle vyžaduje od občanů jiných zemí, ty pak recipročně zpravidla postupují stejně.
Upozorňuje na to i expertka rakouského autoklubu ÖAMTC Yvette Polasková: „U nás v Rakousku se mezi lidmi traduje, že do zahraničí se dá cestovat i na pas, kterému skončila platnost před pěti lety. Pravdou je, že takovou dohodu jsme kdysi uzavřeli s některými evropskými zeměmi, ale se dvěma našimi sousedy, Českou republikou a Slovenskem, nic takového neplatí,“ říká odbornice z autoklubu.
Yvette Polasková zároveň upozorňuje, že pokud dítě cestuje jen s jedním z rodičů, mělo by mít kromě vlastního dokladu i svolení k cestě od druhého rodiče v podobě plné moci. Tu mohou policisté na hranicích vyžadovat v případě, že mají podezření na protiprávní jednání.
Mít před dovolenou všechny potřebné doklady v pořádku je jedinou zárukou, že se dny pracovního volna nakonec nezvrtnou v noční můru plnou nepříjemností. Cestování do zemí Schengenu totiž zdaleka není bez hraničních kontrol, jak tomu bylo v roce 2007, kdy se stalo Česko jeho součástí. Evropský parlament loni schválil reformu Schengenského kodexu, podle které mohou hraniční kontroly prováděné některým z členských států trvat až dva roky s možností prodloužení o jeden další rok.
Například sousední Německo zavedlo hraniční kontroly s Českem už na podzim 2023 a místo výhledu na jejich zrušení přicházejí teď od našich západních sousedů zprávy o jejich zpřísnění. A to se už o těch současných nedá tvrdit, že by snad byly ledabylé.
Své o tom ví i Alice Francová, které němečtí pohraničníci při kontrole sdělili, že její teprve nedávno vydaný občanský průkaz není platný. „Byl to pro mě samozřejmě šok a už jsem se viděla, jak jedu zpátky domů. Jenže oni uznali, že půjde o nějakou chybu a pustili mě do země,“ popisuje nepříjemnou zkušenost Francová.
Když se po návratu domů vydala s neplatnou občankou na úřad, vůbec nechápali, co se Němcům na průkazu nezdálo. „Tvrdili mi, že je platný. Pak ale úřednice trochu zapátrala a zjistila, že mi dali při jeho vydání podepsat špatnou knihu a občanka pak byla vedena jako ztracená,“ vypráví.
Nejvíc ji však udivilo, kolik věcí stačila s neplatným dokladem zařídit. „Získala jsem smlouvu u telefonního operátora i potvrzení o bezdlužnosti kvůli půjčce, nikdy to nikomu nevadilo. Na chybu českých úřadů museli přijít až v Německu,“ dodává pobaveně Alice Francová.
