Aktual.: 10.07.2025 12:12

Berlín – Po letech sporů zmizí z mapy Berlína Mouřenínova ulice, tedy Mohrenstrasse. Nově ponese jméno černošského filosofa Antona Wilhelma Amoa. Podle aktivistů je současný název ulice rasistický, na jejich stranu se už v roce 2020 přiklonila i radnice centrální části německého hlavního města. Žalobu obyvatel ulice, k níž přiléhá i budova velvyslanectví České republiky, soud tento týden definitivně zamítl.

Jméno Mouřenínova dostala ulice v centrální berlínské části Mitte už v 18. století. Podle některých výkladů po černochu či černoších, kteří zde žili, další názory název přímo spojují se zotročenými Afričany, kteří museli v Berlíně a Braniborsku sloužit. Slovník Duden, který je v Německu jazykovou autoritou, označuje slovo Mohr, mouřenín, za zastaralý a diskriminační. Už před lety se přestal v Německu používat pro oblíbenou pěnovou sladkost název Mohrenkopf (Mouřenínova hlava). Nyní se prodává nejčastěji jako Schokokuss (Čokoládový polibek).

Debatu o přejmenování Mouřenínovy ulice v Berlíně rozproudila smrt amerického černocha George Floyda v květnu 2020, která v USA a následně v celém světě zažehla protirasistické demonstrace. Aktivisté a spolky bojující proti rasismu tehdy začali kritizovat jména některých ulic v německé metropoli, včetně Mohrenstrasse. Za pravdu jim nakonec dalo i zastupitelstvo centrální berlínské části Mitte, které v roce 2020 rozhodlo o změně jména. To dosavadní označili za diskriminační a uvedli, že škodí pověsti Berlína.

Proti snaze přejmenovat Mouřenínovu ulici se postavili někteří obyvatelé přilehlých domů. Argumentovali, že jméno není rasistické, ale naopak vyjadřuje uznání a úctu. Předloni v červenci správní soud jejich stížnost zamítl. Ani odvolání jednoho z nich nebylo úspěšné. Vrchní správní soud Berlína a Braniborska ve středu vynesl verdikt, podle kterého může radnice ulici po pěti letech sporu přejmenovat. Rozhodnutí už je pravomocné.

Nově ponese ulice jméno jednoho z prvních filosofů v Německu, který byl afrického původu. Anton Wilhelm Amo se narodil kolem roku 1703 v západní Africe, jako dítě jej zavlekli do Německa. Vystudoval na univerzitách v Halle a Wittenbergu, kde získal doktorát. Později přednášel ve Wittenbergu, Halle a Jeně, a to především filosofii a právo. Zřejmě v roce 1747 se vrátil do Afriky, kde po roce 1753 zemřel.

Přejmenování se podle dřívějšího vyjádření dopravního podniku dotkne i stanice metra Mohrenstrasse. Nově zorientovat se budou muset i lidé, kteří si budou chtít prohlédnout budovu českého velvyslanectví v Berlíně. Brutalistní stavba podle návrhu Věry a Vladimíra Machoninových totiž stojí na rohu ulic Wilhelmstrasse a Mohrenstrasse. Na přelomu loňského srpna a září se nicméně zastupitelský úřad kvůli rekonstrukci budovy ze 70. let dočasně přestěhoval. Nyní sídlí na opačném konci ulice, která brzy ponese jméno Antona Wilhelma Amoa. Náhradní prostory v budově na náměstí Hausvogteiplatz má velvyslanectví pronajaty zatím na pět let.

Podle deníku Der Tagesspiegel v uplynulých šesti letech dostalo nové jméno v Berlíně nejméně 16 ulic a náměstí, u části z nich to bylo z důvodu, že ty dosavadní byly považovány za rasistické, antisemitské či diskriminační. Z mapy města tak zmizely Lüderitzova ulice, Petersova alej a Nachtigalovo náměstí. Adolf Lüderitz byl obchodník z Brém, který položil základy kolonie Německá jihozápadní Afrika na území dnešní Namibie, badatel Gustav Nachtigal byl říšským komisařem v kolonii Německá západní Afrika na území dnešního Toga a Kamerunu a Carl Peters byl zakladatel kolonie Německá východní Afrika, jejíž hlavní součástí byla dnešní Tanzanie.

Nově tyto ulice nesou názvy po lidech, kteří proti německým kolonizátorům v Africe bojovali. Na tabulkách jsou jména Rudolfa Mangy Bella, bojovníka za svobodu Kamerunu, Anny Mungundaové a Corneliuse Frederikse, kteří bojovali proti německým kolonizátorům v dnešní Namibii. Část někdejší Petersovy aleje nese název protiněmeckého povstání Maji-Maji v někdejší Německé východní Africe.

Poslední velkou debatu o změně názvů ulic vyvolalo květnové úmrtí Margot Friedländerové, která přežila holokaust a později neúnavně varovala před nebezpečím totalit. Hned dvě čtvrti navrhly, že po ní pojmenují ulici či náměstí. Obvod Friedrichshain-Kreuzberg navrhl, že přejmenuje Skalitzer Strasse, která nese jméno podle České Skalice ve východních Čechách. Získala jej na počest bitvy u České Skalice z června 1866, ve které pruská vojska porazila rakouskou armádu.

 

Podíl.