Komerční prezentace Aktual.: 23.02.2025 14:01
Berlín – Lichtenberg volí mezi dvěma extrémy. Ve čtvrti na východě Berlína se o přímý poslanecký mandát v dnešních předčasných parlamentních volbách uchází jedenáct kandidátů, největší šance na vítězství mají ale dvě ženy: Beatrix von Storchová, která kandiduje za Alternativu pro Německo (AfD), a Ines Schwerdtnerová, spolupředsedkyně strany Levice. AfD je přitom označována za krajně pravicovou, Levice za krajně levicovou stranu. Voliči, které ČTK dnes oslovila před volební místností v lichtenberské radnici, řekli, že pro ně při rozhodování, komu dají svůj hlas, byla důležitá celostátní, ale i místní témata.
Němečtí voliči mají k dispozici při volbách do Spolkového sněmu dva hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech, druhým strany. Od roku 2002, kdy Lichtenberg vznikl jako samostatný volební obvod, přímý mandát na základě prvního hlasu vždy získala Gesine Lötzschová. Levicová politička byla od 80. let minulého století členkou Sjednocené dělnické strany (SED), státostrany v bývalé Německé demokratické republice. Po zániku NDR pokračovala v politické dráze jako členka nástupkyně SED, Strany demokratického socialismu (PDS), z níž se v roce 2007 sloučením s další stranou stala Levice.
Lötzschová letos už do Spolkového sněmu nekandiduje. Alternativa pro Německo (AfD), která má silnou podporu ve východním Německu, v tom viděla šanci a do boje o lichtenberský mandát vyslala výraznou členku, 53letou von Storchovou. Politička pochází z významné šlechtické rodiny Oldenburgů, která je spřízněná s řadou evropských královských rodin. Jejím dědečkem byl Johann Ludwig Graf Schwerin von Krosigk, Hitlerův ministr financí a válečný zločinec. Beatrix Amelie Ehrengard Eilika von Storchová, jak se politička jmenuje celým jménem, patří k nacionalistickému křídlu AfD.
Kandidátní listiny se ovšem tvořily v době, kdy řada analytiků Levici jako parlamentní stranu odepisovala. Předloni se od ní totiž odštěpila skupina vedená výraznou političkou a zdatnou řečnicí Sahrou Wagenknechtovou. Loni v lednu pak vznikla strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která kombinuje výrazně levicovou hospodářskou a sociální politiku s odmítáním dodávek zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi, kritikou protiruských sankcí a výzvami k jednání s Ruskem o míru na Ukrajině.
BSW nejprve získalo v červnových volbách šest křesel v Evropském parlamentu, poté v zářijových volbách do tří zemských sněmů na východě Německa dosáhlo zisku mezi 11,8 a 15,8 procenta hlasů. Levice naproti tomu klesla v průzkumech pod pětiprocentní hranici. Obrat nastal na počátku tohoto roku, kdy začala podpora Levice opět rychle stoupat a podle posledních průzkumů by se mohla stát skokanem letošních voleb. Dosáhnout by totiž mohla až na osm procent hlasů.
Pomohla jí k tomu zdařilá kampaň, která vsadila na mladé i starší voliče. Předsedkyně parlamentní frakce Levice Heidi Reichinneková byla velmi aktivní na sociálních sítích. Nestorové strany, 77letý poslanec Gregor Gysi, 69letý bývalý durynský premiér Bodo Ramelow a 66letý poslanec Dietmar Bartsch odstartovali „akci šediny“, jejímž cílem bylo získat přímé mandáty, a obejít tak nutnost získat pět procent hlasů. Takzvaná základní mandátní klauzule v německém volebním systému umožňuje stranám, které nedostaly pět procent hlasů, dostat se do parlamentu, když získají aspoň tři přímé mandáty.
O přímý mandát se ucházejí v Lichtenbergu právě i 35letá krajně levicová politička Schwerdtnerová, která nahradila jako kandidátka dlouholetou poslankyni Lötzschovou, a krajně pravicová poslankyně von Storchová. Výsledek bude podle průzkumů těsný. Německá média řadí souboj v Lichtenbergu mezi nejzajímavější klání o přímé mandáty v celém Německu.
U voličů, které dnes před volební místností v novogotické budově lichtenberské radnice oslovila ČTK, hrála roli při rozhodování, komu dát svůj hlas, celoněmecká témata, ale i problémy ryze místního charakteru. „Jdu dát hlas straně, která jako jediná zaručeně nebude spolupracovat s pravicovými extremisty,“ řekl třicátník Alex, který přišel volit se svou babičkou. „Já volím jednu stranu už desítky let,“ řekla osmdesátnice Heide, která značnou část života prožila v bývalé NDR a i po jejím pádu zůstala věrná levicovým stranám. Lichtenberg patřil k mocenským centrům bývalé NDR, sídlilo zde mimo jiné Ministerstvo státní bezpečnosti známé pod zkratkou Stasi, které řídilo nechvalně proslulou tajnou policii.
Zájem o volby se krátce po poledni zdál být v Lichtenbergu značný, navzdory šedivému nebi a mlhavému počasí. Celá letošní předvolební kampaň byla neobvyklá, naposledy se v zimě konala v roce 1987. Svůj hlas přišel do volební místnosti v lichtenberské radnici odevzdat také padesátník Bernd, který se živí jako řidič v městské hromadné dopravě. Za důležité označil téma ubytovny pro uprchlíky, která na konci loňského roku vznikla v komplexu budov na ulici Landsberger Allee. Má kapacitu 1200 lidí. „Nechci to tu. Je z toho jen kriminalita, není už tu bezpečno,“ řekl ČTK.
Kandidátka AfD von Storchová v kampani slíbila, že okamžitě po volbách ubytovnu zruší. Jako poslankyně Spolkového sněmu by na to přitom neměla pravomoc, ubytovnu zřídila v bývalém hotelu berlínská radnice. Třiadvacetiletá Frieda obavy z ubytovny nesdílí. „Cítím se tu bezpečně, navzdory nějaké ubytovně,“ řekla. Problémem je podle ní v Lichtenbergu i jinde v Berlíně spíše nedostupné bydlení.
