Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před nepříznivými vzestupy vodní hladiny.
Vědci pracovali se třemi možnými modely vývoje hladiny moře, které vypracoval Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), a s údaji o subsidenci v různých částech benátské laguny. Vědci poukazují, že podle odhadů IPCC se bude hladina moře bude zvedat o čtyři až deset milimetrů ročně v závislosti na množství emisí oxidu uhličitého.
V současnosti před krátkodobým zvýšením hladiny, které je obvykle výsledkem přílivu, silných dešťů a větru, chrání Benátky systém Mose. Ten však má jistá technická omezení. Účinný je pouze v případě, že rozdíl mezi hladinou moře a vody v laguně je méně než tři metry. Při zvýšení hladiny při bouřích by tak Mose „mohl přestat chránit Benátky kolem roku 2100 (vyšší limit) či kolem roku 2030 (mediánová pravděpodobnost)“ v případě nejhoršího scénáře IPCC.
Vědci poukazují, že subsidence hraje klíčovou roli v tom, jak růst hladiny moře bude podle predikcí působit na různé části benátské laguny. Kvůli menšímu poklesu je méně ohrožený právě hlavní ostrov, kde se nachází historické centrum Benátek. Katastrofálnější dopady naopak vědci očekávají na město Chioggia na jihu laguny či na oblast, kde se nachází benátské letiště. V této oblasti by do roku 2150 mohly skončit pod vodou až tři čtvrtiny území.
Do roku 2150 každopádně hrozí zaplavení velké části ostrovů a území v benátské laguně, které mají celkovou rozlohu 550 kilometrů čtverečních. V příznivém scénáři emisí by to bylo 112 kilometrů čtverečních, v tom nepříznivém pak o 27 kilometrů čtverečních více. Při nepříznivém počasí by pak bylo pod vodou 65 procent území.
