Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir znovu vyzval k tomu, aby židovský stát obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z enklávy. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy. Podle serveru The Times of Israel se tam poprvé otevřeně pomodlil, což židé nesmějí.
„Z (Chrámové hory) místa, kde jsme dokázali, že je suverenita možná, musíme vyslat vzkaz: dobýt celou Gazu, vyhlásit suverenitu nad celým Pásmem Gazy, eliminovat všechny členy Hamásu a podpořit dobrovolnou emigraci. Jen tak se dostanou domů rukojmí a vyhrajeme válku,“ zdůraznil krajně pravicový ministr na videu zveřejněném na sociální síti X.
Ben Gvirovu návštěvu posvátného místa odsoudily Saúdská Arábie a Jordánsko, podle nichž dále eskaluje konflikt v regionu. Jordánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jde o zjevné porušení historického a právního statu quo tohoto místa a nepřijatelnou provokaci a eskalaci.
„Česko se ve své zahraniční politice opírá o mezinárodní právo. Jakákoli anexe či nucené přesuny obyvatelstva jsou z našeho pohledu nepřijatelné. Podpora žádné země není bezpodmínečná. Stejně jako kritizujeme násilné akce osadníků na Západním břehu, odmítáme i extremistickou rétoriku, která podkopává šanci na spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení vycházející z dialogu obou stran,“ reagoval na Ben Gvira ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později sdělil, že politika jeho vlády k tomuto místu se nezměnila a měnit se nebude.
„Nemáme žádné zprávy o tom, že by (anexe Gazy) byla varianta, o které by izraelská vláda reálně uvažovala,“ upozornil bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Nepřikládal bych tomu větší váhu, než to má. V každé zemi, občas i ve vládě, najdete extremistický prvek, zásadní je to, co dělají izraelské obranné síly, a to, co umožňuje mezinárodní právo, nikoli výkřiky extremistů. Ty neřídí běh světa,“ podotkl expert.
Jordánská správa
Na Chrámovou horu, jíž muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), se vyznavači islámu chodí modlit do mešity al-Aksá a svatyně Skalní dóm. Pro židy je místo posvátné, protože tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory.
Ben Gvir dlouhodobě prosazuje změnu pravidel na Chrámové hoře, která je desítky let ve správě jordánské vládní nadace, ačkoli bezpečnost tam zajišťuje Izrael. Modlení židům na tomto místě už v roce 1967 zakázal i vrchní rabinát, tehdy s tím, že místo může být rituálně nečisté a že není jisté, kde přesně židovská svatyně stála.
K obsazení Gazy, kterou Izrael zabral v roce 1967 a z níž se poslední židovští osadníci stáhli na základě mírových dohod v roce 2005, vyzval Ben Gvir v úřadu ministra už několikrát. Stejně jako hovořil už vícekrát o „dobrovolné emigraci“ Palestinců z tohoto území.
Izraelská armáda zahájila ofenzivu v Gaze v říjnu 2023 v odvetě za teroristický útok Hamásu, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 osob unesli. Při izraelské ofenzivě dosud zemřelo přes 60 tisíc Palestinců, převážně rovněž civilistů, uvádějí místní úřady ovládané Hamásem, tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
„Nebezpečné“ balíky s pomocí
Značná část obyvatelstva v enklávě čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladovění a podle údajů OSN tam bylo od konce května zabito více než 1300 Palestinců, kteří se snažili získat potraviny. Izrael kvůli jeho politice omezované distribuce humanitární pomoci opakovaně kritizovaly mezinárodní organizace včetně OSN, některé západní vlády, ale i hlasy uvnitř židovského státu.
Podle mluvčího německé vlády zůstávají dodávky natolik nedostatečné, že celkovou situaci v pásmu nemohou zmírnit. Izrael během soboty shodil v enklávě pomocí letadel devadesát balíků potravinové pomoci a Francie poslala čtyřicet tun prostřednictvím čtyř letů z Jordánska.
Tuto strategii ale kritizuje organizace Lékaři bez hranic. „Balíky, které shodí z letadel, dopadají do hustě osídlených oblastí – jsou tedy nebezpečné, dopadají na střechy stanů, dochází tak ke zraněním lidí. Nebo balíky dopadají do takzvaných vymezených bojových zón, kde je pro lidi extrémně nebezpečné se k nim přiblížit, protože jim hrozí, že budou zastřeleni izraelskou stranou,“ konstatovala koordinátorka projektu Lékařů bez hranic Caroline Willemenová.
Do Gazy nyní míří dvě další cisterny s naftou, informovala v neděli egyptská televize. Prozatím ale není potvrzené, že se nákladní vozy dostaly za hranici enklávy. Izrael na začátku roku přerušil dodávky paliv do Gazy. Od té doby podle OSN umožnil převoz nedostatečného množství pohonných hmot. Ty chybí hlavně nemocnicím, které je používají k výrobě elektřiny.
Rozhovory o příměří se mezitím nadále komplikují. Hamás v sobotu vyhlásil, že bude pokračovat v ozbrojených operacích, dokud nevznikne nezávislý palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Podle šéfa izraelské armády ale bude jeho země pokračovat v úderech, dokud nedojde k dohodě o propuštění unesených Izraelců.
Trpělivost dochází i části izraelské společnosti. Tisíce demonstrantů v sobotu opět vyšly do ulic Tel Avivu a vyzývaly vládu, aby ukončila válku a zajistila propuštění všech rukojmí v rámci jedné komplexní dohody. Francie už oznámila, že v září uzná Stát Palestina a další země včetně Velké Británie stejný krok avizovaly.
