Aktual.: 3.12.2025 11:56
Brusel – Návrhy Evropské komise ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině zajištěné ruskými zmrazenými aktivy nezohledňují obavy Belgie. V Bruselu to dnes prohlásil belgický ministr zahraničí Maxime Prěvot, který opět zdůraznil, že belgické obavy jsou oprávněné. Země, která má nad většinou zmrazených ruských aktiv v Evropě kontrolu, žádá plné ošetření rizik. Právě dnes by měla komise zveřejnit právní návrhy související s reparační půjčkou, po kterých členské státy dlouho volaly, a hned odpoledne se jimi začnou zabývat velvyslanci členských států při EU.
Evropská komise se snaží najít způsob, jak zajistit finanční potřeby Ukrajiny do roku 2027 a hledá, jak překonat odpor části členských zemí vůči takzvané reparační půjčce zajištěné zmrazenými ruskými aktivy v EU. O věci by měli na prosincovém summitu rozhodnout šéfové států a vlád unie, na své poslední říjnové schůzce se nedohodli. Plán tehdy odmítla právě Belgie, kde se většina ruských aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik. Ukrajina přitom finanční podporu potřebuje nejpozději ve druhé čtvrtině příštího roku.
Komise v říjnu přišla s plánem, kdy by na záruky za takzvanou reparační půjčku Ukrajině ve výši až 185 miliard eur (4,5 bilionu Kč) byla využita ruských aktiva zmrazená na účtech v Evropě po začátku ruské agrese vůči Ukrajině. Ukrajina by úvěr splatila až poté, co Kyjev od Moskvy dostal válečné reparace.
Podle komise takový postup neznamená konfiskaci ruských peněz. Moskva reagovala slovy o krádeži a Belgie se obává případného ruského úspěchu, pokud by Rusko unijní postup právně napadlo.
Prévot, který se dnes v Bruselu účastní jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO, potvrdil trvající odmítavý postoj Belgie. Řekl, že návrh komise neodpovídá obavám Belgie, je nadále „nejhorší možností“ a že jeho země požaduje, aby byla plně pokryta rizika. „Máme pocit frustrace z toho, že nás nikdo nevyslyšel,“ citovala ministra agentura AFP.
Prévot podle agentury Reuters zdůraznil, že Belgie nadále usiluje o alternativní řešení vůči navrhované reparační půjčce. Nechce si však podle něj znepřátelit evropské partnery nebo Ukrajinu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes v Bruselu vyjádřil přesvědčení, že řešení ohledně zmrazených aktiv se najde, pokud země budou stát při sobě. Belgické obavy přitom podle něj berou partneři velmi vážně.
Držení zmrazených ruských aktiv je navázáno na sankce, které EU vůči Rusku přijímá a každých šest měsíců prodlužuje. Prodlužování sankčních balíčků přitom musí být jednomyslné. Belgie má obavy mimo jiné z toho, že by některé ze zemí EU, například Maďarsko či Slovensko, mohly v budoucnu prodloužení sankcí zavetovat, což by znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv a Belgie by tak musela finance Rusku okamžitě vrátit.
Komise ale podle informací ČTK našla cestu, jak jednomyslnost obejít a má v plánu odkázat se na článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci“. Unijní exekutiva má podle všeho v plánu tento článek interpretovat tak, že vzhledem k tomu, co je v sázce, bude pro prodloužení sankcí stačit kvalifikovaná většina států. Jeden z diplomatů, na které se odvolává server Politico, uvedl, že tato strategie je způsobem, jak „zajistit podporu Belgie“. Právníci EU se shodují, že flexibilní formulace článku 122 ospravedlňuje přepracování požadavků na jednomyslnost, protože zrušení sankcí by způsobilo chaos v evropské ekonomice.
