Aktual.: 6.12.2024 13:33
Praha – Spojování malých škol do větších celků, které má přinést novela školského zákona, umožní lepší zajištění kvalifikovaných učitelů různých specializací i například školních psychologů či speciálních pedagogů. Na Národním konventu o vzdělávání to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Ministerstvo i někteří odborníci upozorňují, že v Česku je velké množství malých škol. Cílem spojování není školy rušit, měly by mít například společná ředitelství, uvedl ministr. Proti slučování malých škol jedné obce se již dříve vyjádřilo Sdružení místních samospráv či Svaz měst a obcí.
Slučování malých škol v jedné obci má přinést novela školského zákona. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít k 30. září nejméně 200 žáků alespoň jednou v posledních třech letech, vyplývá z návrhu. Úprava by se nevztahovala na obce, které mají jednu školu, na speciální školy nebo školy, které vyučují v jazyce národnostní menšiny.
„Máme hodně maličkých škol, ve čtvrtině škol je méně než 50 dětí a to vytváří extrémní zátěž na ředitele, ale také to brání tomu, abychom dostatečně personálně zajistili naše školy,“ řekl Bek. Podle zástupkyně státního tajemníka ministerstva školství Martiny Běťákové má velikost škol vliv na kvalitu vzdělávání dětí. „Ve všech parametrech jsou výsledky druhých stupňů s nižším počtem tříd v ročníku prostě slabší,“ řekla. Výsledky žáků ve školách, které mají více tříd v jednom ročníku, jsou podle ní lepší než ve školách, kde je například v ročníku třída jen jedna. V mateřských školách a na prvních stupních základních škol podle ní kvalita vzdělávání velmi záleží na konkrétním učiteli.
„Druhý případ, který má jiné řešení, jsou malé školy v malých obcích, kde stát nemůže násilím nutit obce ke spolupráci, musíme spíš hledat pozitivní motivaci,“ řekl Bek. Novela podle něj přináší změnu institutu školské právnické osoby. Nyní je většina škol v obcích příspěvkovou organizací, uvedl.
Školská právnická osoba podle Běťákové umožní nově vytvořit takzvané organizační jednotky. Pokud by více obcí založilo společnou školskou právnickou osobu, mohly by si organizační jednotky, tedy původní malé školy jednotlivých obcí, nechat například svůj původní název, uvedla Běťáková. Bylo by podle ní také možné, aby každá z těchto škol pod společným ředitelstvím měla vlastní vzdělávací program či nastavenou spádovou oblast. Organizační jednotky by podle Beka měly mít v čele své ředitele, ti by měly vést školu pedagogicky, neměli by se ale věnovat například požárním předpisům a dalším nepedagogickým činnostem.
V průměru tráví ředitelé mateřských a základních škol nepedagogickými činnostmi 30 hodin týdně, vyplynulo ze studie, kterou prezentoval účastníkům konventu jeden z jejích autorů Jakub Fischer z Vysoké školy ekonomické v Praze. Systém, ve kterém má každá škola právní subjektivitu a ředitelé bez ohledu na velikost školy plní stejné povinnosti statutárního zástupce, je podle autorů studie neefektivní.
