Za sto let bude na Zemi o pět stovek ptačích druhů méně než v současnosti, tvrdí ekologové z univerzity v Readingu ve svém novém výzkumu. Podle něj jsou hlavními příčinami úbytek přirozeného životního prostředí ptáků, silný vliv ale bude mít také změna klimatu.
„Čelíme krizi vymírání ptáků, která nemá v moderní době obdoby. Potřebujeme okamžitá opatření ke snížení lidských hrozeb napříč biotopy a cílené záchranné programy pro nejunikátnější a nejohroženější druhy,“ tvrdí nová studie.
Když se řekne pět set druhů za sto let, nemusí být hned očividné, jak vážné to je. Proto autoři studie, která vyšla v odborném časopise Nature Ecology & Evolution, toto vymírání srovnali s tím, co lidstvo zažilo za poslední půltisíciletí. Bylo by to třikrát víc než všechna vymírání ptáků zaznamenaná od roku 1500 našeho letopočtu. Podle vědců by to mělo výrazné dopady na světovou přírodu. Řada ohrožených druhů má totiž důležité role v ekosystémech.
Situace podle vědců sice není ještě ztracená, ale i v těch nejoptimističtějších scénářích budou ztráty dramatické. I kdyby se začaly všechny ohrožené druhy nyní chránit, tak zmizí nejméně 250 ptačích druhů.
„Mnoho ptáků je už ohroženo natolik vážně, že je pouhé snížení vlivu člověka již nemůže zachránit. Tyto druhy potřebují k přežití speciální programy obnovy, jako jsou projekty na rozmnožování a obnovu stanovišť,“ komentovali výsledky autoři.
Různé hrozby
Vědci zkoumali téměř 10 tisíc druhů ptáků na základě údajů z Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody. Předpověděli u nich riziko vyhynutí na základě hrozeb, kterým jednotlivé druhy čelí. Studie zjistila, že ptáci s velkými těly jsou více ohroženi lovem a změnou klimatu, zatímco ptáci s širokými křídly zase více trpí ztrátou stanovišť.
Biologové ale také dokázali popsat, která ochranářská opatření nejlépe zachovají jak početnost ptačích druhů, tak i jejich ekologické funkce. Vědci předpokládají, že pro záchranu alespoň některých druhů bude zapotřebí „triáž“ podobná tomu, co se dělá v medicíně: tedy záchrana jen těch druhů, kde je nějaká naděje na přežití a současně na to budou dostatečné zdroje. Právě aktivní lidský přístup bude nezbytný, pokud se má naděje pro ptactvo udržet.
„Upřednostnění ochranářských programů pro pouhých sto nejneobvyklejších ohrožených ptáků by mohlo zachránit 68 procent rozmanitosti tvarů a velikostí ptáků. Tento přístup by mohl pomoci udržet zdravé ekosystémy,“ dodávají vědci na základě modelu.
Tím nejúčinnějším opatřením je podle nich zastavení ničení biotopů, právě to by zachránilo celkově nejvíce ptáků. Omezení lovu a zabránění náhodným úhynům by ale naopak mohlo zachránit ptáky s neobvyklejšími znaky, kteří jsou pro zdraví ekosystémů obzvláště důležití.
