„Trošku to byl záměr, vymyslet název, který bude vyvolávat otázky,“ přiznávají majitele podniku Tom a Táňa, jejichž původní plán byl vlastně jednoduchý: otevřít něco malého, rychlého, poctivého. Nic víc, nic míň.
„Když jsme se dívali na prostory k pronájmu a vyskočilo na nás místo na třídě Svobody – hned jsme věděli, že je to ono a jdeme do toho,“ vzpomínají na moment, kdy se z nápadu stal závazek.
A Olomouc nebyla náhoda. Už tu jeden silný příběh mají za sebou – před lety otevřeli Ca Phe District, bistro zaměřené na tradiční vietnamskou kuchyni. „Olomouc je pro nás srdcovka,“ říkají jednoduše. A je znát, že to není fráze.
Z Brna ke splněnému snu
Tom a Táňa vystudovali vysokou školu v Brně. Po škole se ale rozhodli pro jinou cestu – gastronomii. Cestu, která v jejich případě voní po koriandru, čerstvém pečivu a pojí se se vzpomínkami na domov.
A zatímco Tom je ten, kdo si rád povídá s hosty a ladí doporučení na míru, Táňa je srdcem kuchyně. Menu bistra totiž vznikalo právě pod její taktovkou. „Při vymýšlení menu jsem se na chvíli vrátila do dětství a je to pro mě menší splněný sen,“ říká. Ve Vietnamu, kde vyrůstala, jedla Bánh mì každý den. A nostalgie se dnes proměnila v něco výjimečného, co si může plnými doušky vychutnávat celá Olomouc.
Sázka na domácí přípravu
Právě vietnamské bagety v bistru vedou. Majitelé je vybrali i proto, že nejblíž si na nich zájemci pochutnají až v Praze. A také proto, že nechtěli dělat to, co dělají všichni. „Vietnamské bagetky máme moc rádi. Chtěli jsme zariskovat a otevřít podnik zaměřený primárně na bánh mì,“ vysvětlují.
A risk se vyplatil.
I když jde o bistro, kde nejde o žádné dlouhé vysedávání u jídla, bagetky rychlovkou nejsou – alespoň co se přípravy týče. Majitelé si je sami pečou. A sami si připravují i třeba domácí paštiku, nakládanou zeleninu či vietnamskou šunku. „Jedná se vesměs o domácí bagetku plněnou domácími ingrediencemi. Spolu dohromady vytvoří skvělý celek plných chutí a křupavosti,“ popisují.
A lidé to cítí. Doslova. „Bagetky jsem pekla asi na dvacetkrát, než to bylo podle mých představ. Nejdůležitější je pro mě chuť, aby to dohromady dávalo smysl,“ dodává Táňa, která chválí i jejich závitky.
Tři měsíce prachu, práce a trpělivosti
Dveře místa s kapku provokativním názvem manželé otevřeli veřejnosti na začátku června loňského roku. Než ale rozkrojili první bagetku, uběhly zhruba tři měsíce rekonstrukce. „Mohlo to být dřív, ale většinu jsme si dělali sami. A do toho jsme ještě museli vést Ca Phe District,“ popisují realitu podnikání bez příkras.
Výsledek? Jednoduchý, hodně zelený interiér. A co exteriér? Podnik se nachází přímo v centru a je dostupný pěšky, tramvají, na kole… a jak Tom s nadsázkou dodává, „v těchto dnech i na lyžích“.
Koriandr jako test otevřenosti
A co známé dva tábory – odpůrci versus milovníci koriandru? Jejich debaty jsou zde pomalu denním chlebem. Někdo vejde a řekne: „Já koriandr nesnáším.“ A v Koriandru se kvůli tomu nikdo neurazí. „Plně to chápeme – sto lidí, sto chutí,“ říkají. Všechno jde proto udělat i bez této výrazné bylinky – i když podle názvu by člověk očekával opak. „Vše zvládneme udělat bez koriandru, protože vše děláme čerstvě. Proto lze vždy vynechat téměř vše, na co si zákazníci vzpomenou. Nikoho nesoudíme, také nemáme rádi mnoho věcí,“ popisují.
„Známe mnoho lidí, kteří koriandr nesnášeli. Postupně jsme jim ho přidávali po trošce. Teď ho milují a pomalu bez něj nedají ani ránu,“ smějí se. I proto si Koriandr. hrdě stojí za větou, která visí ve vzduchu i na papíře: „Místo i pro ty, co koriandr nesnáší.“
A pokud sem zajdete a nebude si jistí, co si objednat – nezoufejte. Obsluha vám ráda poradí. „Na to je skvělý Tom,“ směje se Táňa. Ten se totiž s radostí ptá, poslouchá, doporučuje. Ale přece jen jedno jídlo zazní pokaždé – Bánh mì pâté. „Je to tradiční bagetka, se kterou se ve Vietnamu potkáte nejčastěji,“ říkají. Jde tak o základ – takovou vstupní bránu či první otisk podniku.
Obavy vystřídal úspěch
A co zákazníci? Ti se vracejí. Nejen kvůli bagetám, ale i přátelskému prostředí a dalším zajímavým pokrmům a drinkům. „Je pro nás důležité, aby od nás lidé odcházeli spokojení. Jen spokojení zákazníci se budou vracet,“ říkají otevřeně. „Většina z nich je tady strašně milá a přátelská. Možná proto jsme si Olomouc tolik zamilovali,“ přiznávají s tím, že ze začátku měli strach. Proč? Mysleli si, že denně prodají deset až dvacet bagetek. Realita? Zájem je opravdu velký a v recenzích najdete jen samou chválu. A nutno dodat, že klientelu všech generací si drží, i když je jejich otevírací doba omezená. Vědomě. „Dcera nám vyrostla před očima a uvědomili jsme si, že nic není důležitější,“ říkají bez patosu.
Jedna věc, kterou si občas někdo vyžádá, tu však chybí. Schválně. „Často se ptají, jestli máme nudle s gyrosem,“ říkají. Nemají. A mít nebudou. Ne proto, že by to nešlo. Ale proto, že Koriandr. ví, čím chce být.
„Tento koncept nás přesvědčil o tom, že Olomouc je skvělé gastro město,“ říkají. A vzkazují ostatním – případným budoucím kolegům: „Nebojte se jít do toho. Olomouc je připravena na vše.“
