Sběratelka medailí z dorosteneckých i juniorských kategorií začínala postupně atakovat dospělou špičku už v roce 2023.
Na tehdejším mistrovství světa v Oberhofu poprvé nakoukla do elitní desítky: vyjela si skvělé sedmé místo ve stíhacím závodu.
Pro biatlon přitom nebyla předurčená. Dříve okrajovější sport si ji namotal až později, zejména ohromnou gravitační sílou českého biatlonového boomu z minulého dekády.
Dívka z podkrkonošského Hostinného se v dětství nejprve věnovala baletu. Zprvu jej milovala, záhy se však při něm cítila příliš svázaná.
„Už tehdy bylo naprosto zásadní držení těla a ladnost v každém pohybu. Ale já byla spíš ta holka, co si chtěla odpočinout a jít si trochu zaběhat do přírody,“ vyprávěla před lety.
„O něco později jsem se přidala k běžeckému klubu ve Vrchlabí a já i můj učitel baletu jsme usoudili, že ladnost je navždy pryč,“ dodala.
K biatlonu se dostala později než ostatní děti, až ve čtrnácti letech. Prakticky hned bylo zřejmé, že v klubu v Jilemnici, kam na tréninky leckdy dojížděla desítky kilometrů z Hostinného na kole, poroste velmi zajímavá sportovní osobnost.
Tamní trenér Tomáš Holubec byl už na začátku okouzlený tím, jakou je Voborníková bojovnicí. Vůlí porážela ty talentovanější. Sport nedělala z donucení rodičů, ale protože sama chtěla.
„Tereza rovná se velký dříč. Vždy do puntíku splní, co má předepsané, a často si přidá i něco navíc,“ charakterizoval vycházející hvězdičku, když se medailově prosadila na MS dorostenek.
Popsal ji jako uzavřenější osobnost, která si dokáže vystačit sama se sebou a má v sobě výraznou dávku cílevědomosti.
„Je velice vyzrálá. Hodně přemýšlí o tom, co, jak a proč dělá. Je pečlivá, tréninkový deník má vždy v pořádku a včas vyplněný,“ dodal tehdy Holubec.
Po dorostenecké kategorii se výrazně prosadila i na juniorském šampionátu. V roce 2022 v americkém Soldier Hollow získala dvě zlaté a jednu bronzovou.
Pár dní před jejím úspěchem začala válka, mladá Češka přišla na ceremoniál s anglicky psaným transparentem „Modlete se za Ukrajinu“.
Fotku jí pořadatelé odmítli udělat, na což si Voborníková stěžovala na sítích.
„Je smutné, že mi odmítli udělat fotku s tímhle vzkazem,“ napsala a Mezinárodní biatlonová unie brzy přispěchala s omluvou.
Když zajela sedmé místo na již zmíněném MS 2023, prozradila svou slabost pro sladké. Hned plánovala, jak se na pokoji odmění nějakou sladkostí, kterých „měla u sebe pořád dostatek“. Chystala se „ládovat, co to jen půjde“.
Tehdejší studentku oboru Výživa a regenerace na Masarykově univerzitě v Brně coby milovnici sladkého, zmrzliny a také filmových hororů v tu dobu představoval i oficiální web světového biatlonu.
„Snažím se chodit do kina, jak jen to jde. Moje oblíbené žánry jsou horory a detektivky. Abych to vyvážila a znovu si osladila život, ráda si potom dám zmrzlinu,“ vtipkovala.
Malorážku si přidala do výbavy k lyžím až v roce 2014, kdy mohla vzhlížet ke generaci Gabriely Soukalové, Ondřeje Moravce, Jaroslava Soukupa, Veroniky Vítkové či Michala Šlesingra.
Teď se mezi ikony českého biatlonu sama zařadila.
