Babiš odmítl spojení s Ficem a Orbánem, hledá spojence mezi všemi

Babiš uvedl, že například před dvěma dny hovořil s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a domluvili se, že se příští týden ve čtvrtek zúčastní takzvané migrační snídaně. Na té jsou zástupci států s podobnými postoji k řešení nelegální migrace a koná se vždy ráno před summitem EU.

„V žádném klubu nejsem. Hledám pro Českou republiku spojence všude a dneska jsem byl velice překvapený, že jsem měl skvělou debatu s belgickým premiérem,“ řekl Babiš novinářům v Bruselu. Diskutovali spolu více než hodinu a podle designovaného premiéra „si celkem sedli“. Jak dodal, z nynější Evropské rady zná osm či devět premiérů.

„Je pravda, že samozřejmě s Viktorem Orbánem mám dlouhodobé vztahy, protože jsme byli společně premiéry. Ale není to tak, že tady mám jenom nějaké dva spojence,“ řekl Babiš. Potvrdil nicméně, že se příští týden nejspíš ve středu právě společně s maďarským premiérem zúčastní takzvaného summitu lídrů frakce Patrioti pro Evropu, kde byl dosud jediný premiér Orbán. Nyní k němu přibude právě Babiš. Schůzky se zúčastní většinou i další politici ze stran sdružených ve frakci Patriotů. Podobná setkání premiérů a prezidentů pořádá i frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistická frakce či liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe).

Babiš v Bruselu: Pomoc Ukrajině musí mít jasný plán pro mír a příměří

Pomoc Ukrajině musí být podle Andreje Babiše doprovázena jasným plánem, jak bude konečně mír a příměří. Designovaný český premiér to dnes uvedl po jednáních v Bruselu. O možnostech financování Ukrajiny nemá podle svých slov detailní informace, belgický premiér Bart De Wever ho nicméně dnes informoval o belgické pozici. Tématem se prý nová česká vláda bude zabývat v úterý.

Evropská komise navrhuje zemím evropského bloku před prosincovým summitem EU dvě varianty finanční podpory Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jednou je půjčka od Evropské unie, financovaná z unijního rozpočtu, což by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států. Druhou možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU, tedy zejména v Belgii, ale také v Lucembursku. Reparační půjčku by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

Druhou variantu prosazuje například německý kancléř Friedrich Merz, důrazně proti se ovšem staví belgický premiér, jehož vláda má obavy z možných důsledků takového postupu. Moskva návrh označuje za zabavení či rovnou krádež ruského majetku.

De Wever mimo jiné žádá po ostatních zemí EU záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Velikost podílu by se přitom rozpočetla podle hrubého národního důchodu (GNI) jednotlivých zemí. V případě celkové částky 210 miliard eur by to podle listu Politico pro Česko znamenalo přibližně 3,7 miliardy eur (89,6 miliardy Kč).

„Tak to si úplně neumím představit,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda si dokáže představit, že by podobné záruky příští týden na summitu EU za Česko poskytl. Dodal ale, že nezná detaily.

Podobně designovaný premiér uvedl, že nezná podrobnosti o jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v konfliktu s Ruskem a „neví, co tam řeší“. „Pokud Merz a Macron jsou součástí Evropské rady, tak logicky mi vychází, že by se to mělo řešit na Evropské radě, abychom věděli, jaká je strategie Evropy,“ uvedl Babiš na adresu německého kancléře a francouzského prezidenta. V připojení se k těmto jednáním v budoucnu ovšem nevidí problém. „Znovu ale opakuji, že neznám úplně, o co se tam jedná,“ dodal.

Během dnešních jednání s unijními představiteli byla podle Babišových slov zmíněna i česká muniční iniciativa, jejíž možné ukončení designovaný premiér dříve naznačil. Díky iniciativě získává Ukrajina na obranu před ruskou invazí dělostřelecké granáty a Kyjev, ale i zástupci EU či dalších zemí sedmadvacítky ji velmi oceňují. Stejně tak ji opakovaně zmiňuje jako velmi důležitou i generální tajemník NATO Mark Rutte.

„Rád se seznámím s muniční iniciativou, protože dosud pokusy, abych získal informace, úplně nevyšly,“ uvedl Babiš. „Určitě se k tomu vrátíme, protože je důležité, abychom znali podstatu, jak to všechno funguje,“ řekl novinářům.

V minulých dnech se šéf strany ANO vyjadřoval na adresu Bruselu kriticky zejména v souvislosti s klimatickou politikou Evropské komise; kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a oznámil, že jeho vláda bude požadovat úplné odstoupení od povolenek ETS 2. Po dnešním jednání v Bruselu ale uvedl, že tato témata dnes s unijními představiteli vůbec neřešil.

Babiš nechápe, proč Česko požádalo z fondu SAFE o nejnižší částku

Designovaný český premiér Andrej Babiš podle svých slov nepochopil, proč Česko požádalo z obranného fondu SAFE o nejnižší částku. Hovořil o tom dnes během své schůzky s předsedkyní Evropské komise. Podle svých slov Ursulu von der Leyenovou požádal, zda by Česko dodatečně nemohlo požádat o větší částku. Babiš to řekl českým novinářům v Bruselu po skončení dnešních jednání s unijními představiteli.

Nový finanční nástroj Evropské unie SAFE umožní díky objemu 150 miliard eur (přes 3,6 bilionu Kč) půjčky na vojenské vybavení. O půjčku na základě pevných lhůt požádalo 19 zemí včetně Česka. Státy musely do neděle 30. listopadu předložit Evropské komisi plány s konkrétními projekty, tedy určit, za co chtějí peníze utratit a s kým budou spolupracovat, do ledna je pak unijní exekutiva posoudí a v případě jejího souhlasu by dohoda o půjčce měla být hotova v březnu příštího roku.

Česko podle českého ministerstva obrany poslalo komisi plán na využití až dvou miliard eur (až 52 miliard Kč) z půjčky programu SAFE, a to na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11.

O největší částku požádalo Polsko, které by chtělo získat 43,7 miliardy eur (více než jeden bilion Kč).

„Mluvili jsme hlavně o programu SAFE, kde jsem nepochopil, proč Česká republika požádala o nejnižší částku. Je to velká škoda, protože tento program je velice dobrý,“ uvedl Babiš. „Požádal jsem paní předsedkyni Evropské komise, zda bychom nemohli, pokud některé země neuspějí v programech, požádat ještě dodatečně o větší částku. Myslím, že je to důležité,“ dodal.

Evropská komise nyní jednotlivé národní plány vyhodnocuje, již dříve ale zveřejnila údaje, kolik financí by zemím mohlo být na základě jejich předběžného zájmu přiděleno. Pro Česko to jsou zmíněné zhruba dvě miliardy eur a v pomyslném žebříčku zemí 13. místo. O ještě méně peněz požádalo Chorvatsko, Kypr, Finsko, Španělsko, Řecko a Dánsko. Naopak nejvíce peněz žádá výše zmíněné Polsko, po němž následují Rumunsko, Francie, Maďarsko či Itálie. Dále více peněz než ČR žádají i Belgie, Litva, Portugalsko, Lotyšsko, Bulharsko, Estonsko a Slovensko, které požádalo o 2,3 miliardy eur.

Babiš uvedl, že jeho první zahraniční cesta povede tradičně na Slovensko

Praha/Brusel – Designovaný český premiér Andrej Babiš oznámil, že dodrží tradici a jeho první zahraniční cesta bude směřovat 8. ledna na Slovensko. Dnes byl v Bruselu pouze na pracovní návštěvě, řekl českým novinářům po svých jednáních. Na Slovensku se podle svých slov setká s prezidentem, premiérem a možná i dalšími slovenskými politiky.

Designovaný český premiér dnes ráno dorazil do belgické metropole na své první setkání s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Jednal rovněž s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedou Evropské rady Antóniem Costou.

Prezident Petr Pavel jmenoval Babiše do premiérské funkce teprve tento týden. Jmenování celé vlády je plánováno na pondělí. Babiš v uplynulých týdnech dával najevo, že se chce jako premiér již zúčastnit summitu EU, který začíná v Bruselu ve čtvrtek 18. prosince. První zahraniční návštěva nových českých premiérů vede tradičně na Slovensko.

Šéfka EK označila schůzku s Babišem za dobrou, řešili i cestu Ukrajiny k míru

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila podporu Andreje Babiše pro posilování evropské konkurenceschopnosti. Dnešní schůzku s designovaným českým premiérem v Bruselu označila za dobrou a uvedla, že diskutovali rovněž o posilování Ukrajiny na cestě k míru. O produktivní schůzce s Babišem hovořil i předseda unijních summitů António Costa s tím, že se těší na společnou práci.

Babiš dnes ráno dorazil do belgické metropole na své první setkání s šéfkou unijní exekutivy od svého současného jmenování do funkce. Von der Leyenová ho přivítala v budově komise, podali si ruce, společně se vyfotografovali a odešli na jednání.

„Dobré setkání se Andrejem Babišem. Vážím si vaší podpory posilování konkurenceschopnosti Evropy,“ napsala následně šéfka komise na sociální síti X. „Diskutovali jsme také o posílení Ukrajiny na její cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Protože bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy,“ dodala s tím, že v diskuzích budou pokračovat na zasedání Evropské rady, které bude příští týden v Bruselu.

Von der Leyenová od nového českého premiéra dostala květiny a hovořili spolu francouzsky. Po setkání s šéfkou unijní exekutivy odjel Babiš na schůzku s belgickým premiérem Bartem De Weverem. Odpoledne se pak setkal ještě s předsedou Evropské rady Antóniem Costou.

„Vedli jsme produktivní diskusi o přípravách nadcházejícího prosincového zasedání Evropské rady a o našich prioritách pro nadcházející rok,“ napsal Costa na sociální síti X. „Těším se, že budeme spolpracovat pro dosažení evropské jednoty a na řešení výzev, kterým společně čelíme,“ dodal.

Pro Babiše jde o první schůzky s nejvyššími unijními reprezentanty poté, co ho prezident Petr Pavel tento týden jmenoval do premiérské funkce. Jmenování celé vlády je plánováno na pondělí. Babiš v uplynulých týdnech dával najevo, že se chce jako premiér zúčastnit summitu EU, který začíná v Bruselu ve čtvrtek 18. prosince.

Schůzka prezidentů a premiérů zemí EU má mimo jiné jednat o další finanční podpoře pro Ukrajinu, která čelí ruské agresi. Za prioritu to označil šéf unijních summitů Costa. Summit bude mít na výběr ze dvou možností řešení, která navrhla Evropská komise. První je půjčka od Evropské unie, druhou variantou je reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Proti této možnosti vystupuje belgický premiér, neboť ruská aktiva se z velké části nacházejí právě v Belgii a její představitelé mají obavy, že Rusko by mohlo žádat náhradu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}