Komerční prezentace Aktual.: 12.02.2026 20:55
Alden Biesen – Český premiér Andrej Babiš na dnešním neformálním summitu Evropské unie na belgickém zámku Alden Biesen opakovaně zmiňoval problém s cenou emisních povolenek a obchodováním s nimi. Babiš po jednání novinářům řekl, že téma během celého dne zmínil čtyřikrát, a uvedl, bude za změnu systému bojovat.
Podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). „A průměr letos v lednu je 85 eur. Takže to se nepovedlo,“ poznamenal Babiš. Unijním lídrům rovněž ukázal analýzu, jak se obchodují emisní povolenky na burze, ze které podle něj jednoznačně vyplývá, že ve velkém obchodují banky a spekulanti, zatímco evropský průmysl bankrotuje.
Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.
„Můžeme hovořit o konkurenceschopnosti a vnitřním trhu, ale toto (revize systému emisních povolenek, pozn. ČTK) je to jediné, co dokáže zachránit a pomoci průmyslu okamžitě,“ uvedl Babiš již před zahájením summitu s tím, že prezidenti a premiéři zemí EU samozřejmě mohou diskutovat o odstraňování byrokratických překážek a lepších investičních strategiích, ale budoucí vývoj evropského průmyslu je závislý na ceně energií.
Neformální summit EU, který se věnoval konkurenceschopnosti, skončil
Neformální summit Evropské unie na belgickém zámku Alden Biesen, který se zabýval posílením konkurenceschopnosti unie, skončil, oznámila Beatriz Navarrová, mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Unijní lídři se radili o tom, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.
Dopolední blok debat se podle šéfa unijních summitů věnoval mimo jiné energetice, kapitálovým trhům a průmyslu. V odpoledním bloku pak lídři diskutovali s italským expremiérem Enricem Lettou.
Součástí ranního bloku byla debata s italským expremiérem Mariem Draghim, který je autorem zprávy o konkurenceschopnosti.
„Děkuji vám, vážený Mario Draghi, za vaše postřehy ohledně toho, co musí Evropa udělat, aby posílila svou konkurenceschopnost – v oblasti energetiky, kapitálových trhů, strategických odvětví a dalších klíčových oblastech,“ uvedl Costa na X. Dodal, že Draghi do debaty vnesl nový úhel pohledu.
Ekonom a bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Draghi podle nejmenovaného unijního zdroje ČTK hovořil o zhoršení evropského hospodářského prostředí od roku 2024, kdy publikoval zprávu o konkurenceschopnosti. „Zaměřil se na několik klíčových témat: nutnost snížit překážky na jednotném trhu, fragmentaci akciových trhů a úsilí o mobilizaci evropských úspor, ceny energií, možnost cílené evropské preference v některých odvětvích a konečně na rozhodovací proces, možnost posílené spolupráce s cílem urychlit řešení některých z těchto témat,“ uvedl zdroj.
Po obědě lídři jednali s expremiérem Lettou, podle zdroje ČTK hovořili mimo jiné o energetice, digitálním propojení či vzájemném uznávání univerzitních diplomů.
Letta předloni na téměř 150 stranách představil sérii opatření, pomocí kterých podle něj mohou evropští lídři zajistit evropskému bloku do budoucna větší prosperitu a bezpečnost. Dosáhnout toho podle Letty mohou prostřednictvím většího sjednocení finančních trhů, digitální komunikační infrastruktury i fyzické infrastruktury, například vysokorychlostních železnic, a zajištěním dostupnějších energií. Navrhl rovněž zlepšit spolupráci příhraničních regionů, například aby pro občany, kteří v nich žijí, bylo snazší nalézt práci v sousední zemi.
Tisk: EK chce rozšířit koncept přednosti pro výrobce z EU i na další partnery
Evropská komise by chtěla rozšířit nyní hojně diskutovaný koncept upřednostnění evropských výrobků, nazývaný „buy european“, i o důvěryhodné partnery ze třetích zemí, jako jsou například Británie či Japonsko. Podle bruselského serveru Politico to vyplývá z návrhu normy, kterou by EK měla zveřejnit na konci února. Plán přednosti pro výrobce z EU ve veřejných zakázkách prosazuje zejména francouzský prezident Emmanuel Macron; český premiér Andrej Babiš po středečním jednání v Paříži uvedl, že nápad podporuje.
Téma evropské preference je jedním z bodů dnešního neformálního summitu EU na belgickém zámku Alden Biesen, který se zabývá posílením konkurenceschopnosti současné sedmadvacítky. „Jak široce, či úzce definovat koncept upřednostnění evropských výrobků ve veřejných zakázkách v klíčových odvětvích je jablkem sváru mezi členskými státy,“ napsalo Politico. Zatímco Francie zastává protekcionističtější postoj, Německo, Itálie a severské země volají po větší otevřenosti.
Macron na středečním průmyslovém summitu v Antverpách argumentoval tím, že Evropa by měla upřednostňovat místní zdroje ve strategických odvětvích, jako jsou chemikálie, čipy a technologie. Německý kancléř Friedrich Merz mu ale o několik minut později oponoval s tím, že by přístup „neměl být příliš úzký“ a že upřednostnění evropských výrobků by mělo být použito pouze jako poslední možnost.
Kromě Německa se k návrhu na „buy european“ staví rezervovaně i Itálie. Proti francouzskému plánu se rovněž ostře vymezily Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Švédsko. Ve společném prohlášení, které zveřejnily před summitem, tyto státy varovaly, že tlak na upřednostňování Evropy může vést „k odlivu investic z EU“.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
