Každý rok stát zajistí majetek nelegálního původu v hodnotě několika miliard korun. Jde o peníze, domy, pozemky, auta. Jenže u značné části zajištěného majetku se nepodaří prokázat jeho nelegální původ.
Všichni čeští europoslanci byli pro
Následně se proto musí vracet, „ačkoli silné podezření o protiprávnosti jeho původu přetrvává“, jak se píše v důvodové zprávě k návrhu zákona o odčerpání podezřelého majetku.
Když stát vrací zabavené miliardy
Jak vyplývá z veřejně dostupných dat, v roce 2023 stát zajistil majetek v hodnotě necelých devět miliard korun. Z toho se nakonec podařilo definitivně zabavit jen něco málo přes šest miliard. U zbytku se nepodařilo prokázat, že pochází z trestné činnosti. A musel se vracet.
Ted může stát zabavit zajištěný majetek jen poté, co soud rozhodne, že prokazatelně pochází z trestné činnosti.
Pokud by nový návrh začal platit, mohl by soud následně, když se nepodaří „nade vší pochybnost“ prokázat nelegální původ, v navazujícím řízení říct, že pravděpodobnost, že zmíněný majetek pochází z trestné činnosti, je vysoká. A jmění majiteli zabavit.
Zákon už loni prošel připomínkovým řízením. Tam ho strhalo například ministerstvo financí nebo Nejvyšší státní zastupitelství.
„Máme pochybnosti o souladu tohoto materiálu s ústavou a Listinou základních práv a svobod, neboť zásadním způsobem narušuje ochranu práva na vlastnictví majetku,“ napsalo například ministerstvo financí ještě pod vedením Zbyňka Stanjury.
Když se ho na připomínky ministerstva tehdy deník Aktuálně.cz ptal, řekl bez dalších detailů jen to, že jde o expertní stanovisko a „já expertům ministerstva financí věřím“.
Například soudce Jiří Říha, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu, loni během připomínkového řízení varoval, že návrh porušuje hned několik pilířů, na kterých stojí celý trestní řád.
„Jde zejména o zásadu tzv. materiální pravdy, tedy zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností, neboť ta má být navrženou úpravou prolomena. Dále jde o princip presumpce neviny,“ vysvětloval Říha.
Vláda Andreje Babiše nicméně zákon schválila první únorové pondělí. Jeho podoba se ještě může měnit, jak upozorňuje ministerstvo spravedlnosti coby předkladatel.
Nicméně princip, tedy možnost zabavení majetku, který byl s vysokou mírou pravděpodobnosti získán nelegálně, zůstává. Teď půjde o to, jakým způsobem to bude možné udělat a jak se dotyční budou moci proti rozhodnutí soudu bránit.
Místopředseda ODS Karel Haas označil na své sociální sítí legislativu jako hrůzostrašný zákon s tím, že se v podstatě jedná o konfiskaci soukromého majetku bez rozsudku o vině a trestu.
Ten samý zákon přitom předložila už loni vláda Petra Fialy. Legislativu předkládal ještě Pavel Blažek coby ministr spravedlnosti těsně před vypuknutím takzvané bitcoinové kauzy, kvůli které nakonec rezignoval.
Zákon se nestihl do voleb projednat, Blažkova nástupkyně a Haasova stranická kolegyně Eva Decroix krátce po podzimních parlamentních volbách, když už bylo jasné, že Fialova vláda míří do opozice, předložila těsně před předáním funkce Jeronýmu Tejcovi zákon znovu.
Spěchalo se, protože zákon vychází ze směrnice Evropské unie, kterou Česko musí zapracovat do svého právního řádu.
„Nic jiného ministerstvo spravedlnosti dělat nemohlo, byla to jeho povinnost kvůli plnění implementace,“ říká dnes Haas.
„Příslušná směrnice se schválila v roce 2024, bohužel všichni čeští europoslanci byli pro,“ upozorňuje Haas s tím, že jde o chybu všech českých politických stran. Lhůta pro transpozici směrnice vyprší 23. 11. 2026.
„Na začátku roku 2025 naše vláda, když viděla tu právní hrůzu, tak návrh zákona nikdy neprojednala a vědomě neschválila,“ pokračuje Haas. „A to je zásadní rozdíl od současné vlády, která návrh zákona schválila,“ zdůrazňuje.
Pikantní také je, že například Radek Vondráček (ANO) loni v létě ještě v roli opozičního poslance návrh zákona kritizoval.
„Takovéto návrhy z mého pohledu bohužel zapadají do současného ideologického nastavení Bruselu,“ řekl loni v červenci deníku Aktuálně.cz Vondráček. „Evropskou směrnici je potřeba implementovat v minimální míře, a ne takto,“ dodal.
„Bohužel tam vidím neřešitelně vysoké riziko, že by se celý systém ,utrhl ze řetězu‘. Je skoro nepředstavitelné, aby se řešení hledalo v souvislosti s trestně právními sankcemi nebo jakkoli v rámci trestního řízení,“ řekl a zároveň připustil, že má k materiálu zatím jen málo informací.
„To by byl opravdu zlom a porušení principu trestního řádu. Ale především zásah do ústavně silně chráněného práva vlastnického,“ dodal.
Někteří advokáti, se kterými deník Aktuálně návrh zákona konzultoval, varují před riziky.
„Navrhovaný zákon nevyžaduje, aby byl bez důvodných pochybností prokázán původ majetku z trestné činnosti,“ vysvětluje například advokátka Zuzana Brečková z advokátní kanceláře Endors.
„Namísto standardu ,nade vší pochybnost‘ zavádí návrh nižší důkazní standard v podobě ,soud má za to, že majetek je protiprávního původu‘,“ pokračuje advokátka. Zjednodušeně řečeno: i „pouhý“ podezřelý by nakonec mohl o majetek přijít. Aniž by byl soudem uznán vinným.
