![](https://i2.wp.com/cdn.xsd.cz/original/44b2f4a0690d398094b4f7022e5a346a.jpg?w=1200&resize=1200,0&ssl=1)
Bez uhlí se ještě nějakou dobu neobejdeme, potřebují ho elektrárny, průmysl i domácnosti, tvrdí energetik Jan Vondráš ze společnosti Invicta Bohemica ve Spotlightu Aktuálně.cz. Obnovitelné zdroje to podle něj nezachrání a stát nemá jasný plán, jak to řešit.
Spotlight Aktuálně.cz – Jan Vondráš | Video: Tým Spotlight
Vláda počítala s uzavřením hnědouhelných elektráren do roku 2033, rostoucí ceny emisních povolenek a dalších faktorů ale vedou k tomu, že termín bude možná bližší. Jenže pokud zavřeme šest velkých kondenzačních elektráren, zavřou se i doly – těžba uhlí už nebude rentabilní, protože teplárny a závodní energetiky ho tolik nepotřebují. Nedostatek takzvaného technologického tepla pak ohrozí podniky v 40 odvětvích, včetně takových gigantů jako například Unipetrol, Explozia, Synthesia, Lovochemie či Třinecké železárny – tedy páteř české ekonomiky. Uhlí by chybělo i obcím (jej jich ještě kolem 2000), kde se topí v zimě uhlím. A elektřinu nebude odkud dovézt, protože problémům čelí i okolní země.
Stát přitom nemá jasný plán, jak to řešit, i kdy se jedná o vůbec největší transformaci naší ekonomiky, která byla historicky postavena na levném českém uhlí. „Říct, že během roku či dvou všechno přestavíme, předěláme do plynu, do biomasy, do komunálního odpadu, to nejde. Energetika je zaoceánský parník, který než se pootočí o 10 stupňů, tak to trvá nějakou dobu. To není výroba cviček,“ říká Vondráš. A vládní analýzy počítají s tím, že fotovoltaika bude vyrábět i v zimě, kdy slunce nesvítí. A pokud bychom chtěli chybějící elektřinu vyrábět plynem, potřebujeme více než dvojnásobek plynu, který nyní dovážíme. Jenže takové množství plynu k nám není kudy dostat.
Bez uhlí se zkrátka ještě nějakou dobu neobejdeme – minimálně do doby, než budeme mít nové jaderné elektrárny a malé modulární reaktory, které budou doplňovat plyn a obnovitelné zdroje. Jenže nový blok jaderné elektrárny se dnes staví dvacet let – především kvůli zpřísnění povolovacích procesů po Fukušimě. Výsledkem je, že se v Evropě dvacet let nepostavil nový jaderný blok.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:37-07:24 Jak se Vondráš dostal k energetické analýze pro prezidenta Petra Pavla? Jak je u nás rozdělený energetický mix a co by se stalo, kdyby z něj teď vypadly hnědouhelné elektrárny?
07:24-15:41 Má Česká republika konkrétní plán, jak uhelné elektrárny v budoucnu nahradit? Jak jsou na tom jiné evropské státy v rámci energetiky? A proč jsou teď Němci v problémech?
15:41-21:55 Z jakého zdroje by mělo Česko ideálně nahradit chybějící energie? Proč jsou „zelené“ návrhy v rámci energetiky v Česku málo reálné? A proč se hnědé uhlí neobchoduje na burze podobně jako ropa či plyn?
21:55-23:40 Může se v budoucnu stát, že se státy, které odstřihávají uhelné elektrárny od energetického mixu, zase k uhlí vrátí? Jakou roli v odklonu od zelené energetiky hraje zvolení Donalda Trumpa do čela USA?
23:40-28:37 Může Česko zachránit jádro? Jak dlouho bude trvat dostavba Dukovan? Jak rychle staví jaderné elektrárny v zahraničí? A může nám hrozit „blackout“?
28:37-36:40 Jak hrozbu nedostatku elektřiny vnímají čeští politici? Je na transformaci připravena legislativa? A je nějaká země dobrým vzorem, kterým by se Česko v rámci energetiky mohlo inspirovat?
Mohlo by vás zajímat: Havárii ve Fukušimě doprovázelo několik výbuchů. I po 10 letech okolní města pustnou
Havárii ve fukušimské elektrárně doprovázelo několik výbuchů. I po 10 letech okolní města pustnou. | Video: Reuters