Takzvaný předdůchod, který umožňuje střadatelům využít svého penzijního spoření k dřívějšímu nástupu do penze, využívá mnohem méně lidí než státem vyplácený předčasný důchod. Penzijní společnosti ale očekávají rostoucí zájem.
Je libo dřívější odchod do důchodu, aniž by došlo k doživotnímu zkrácení penze od státu a bez nutnosti splnit řadu přísných podmínek? V Česku to na konci loňska řešilo takzvaným předdůchodem 6045 lidí. Je to mírný pokles oproti předchozímu roku, ale dlouhodobý trend je rostoucí, byť o závratné tempo se nejedná.
Předdůchod z nastřádané sumy v penzijku (doplňkovém penzijním spoření) lze čerpat po dobu minimálně dvou let a čerpání předdůchodu může začít nejdříve 5 let před tím, než zájemce dosáhne věku potřebného pro výplatu starobního důchodu. Takový předdůchodce musí spořit minimálně pět let a mít našetřeno tolik, aby mu penzijní společnost mohla měsíčně vyplácet aspoň 30 procent průměrné mzdy z předchozího roku.
Typický penzijní „rentiér“ čerpá v současnosti kolem 15,5 tisíce korun měsíčně, nejčastěji dva roky před řádným odchodem do důchodu, který nastává při splnění několika podmínek při dovršení 65 let věku.
Aktuálně nejnižší možný předdůchod činí 13,5 tisíce korun. To znamená, že na dvouletý předdůchod potřebuje mít zájemce na účtu u penzijní společnosti alespoň 324 768 korun, na ten pětiletý bezmála 812 tisíc. Pokud nemá našetřenou dostatečnou sumu, může ji jednorázově doplatit.
A většina tak činí, neboť podle údajů Asociace penzijních společností mají lidé na účtu naspořeno v průměru přes 200 tisíc korun.
„Lidé čerpají předdůchod především v době, kdy ještě nemají nárok na starobní důchod, ale na pracovním trhu už nenacházejí uplatnění, nebo zkrátka pracovat nemohou,“ uvádí Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností ČR.
K výhodám předdůchodu patří zejména fakt, že po přechodu na řádnou starobní penzi nedochází k jejímu krácení jako v případě, když člověk využije státem hrazený předčasný důchod.
„Zásadní výhodou předdůchodu oproti předčasnému důchodu je to, že do výpočtu řádného starobního důchodu se dané období počítá jako vyloučená doba pojištění, takže předdůchod nesnižuje osobní vyměřovací základ. Bonusem také je, že po dobu pobírání předdůchodu za člověka platí zdravotní pojištění stát. A během předdůchodu lze libovolně pracovat,“ říká Sedláček.
Počty předdůchodů oproti státním předčasným důchodům se přesto výrazně liší. V číslech to představovalo na konci loňska šest tisíc oproti 762 tisícům. Na předdůchody lidé často nemají peníze ani dostatečnou nastřádanou částku, a tak volí v případě dřívějšího nástupu do penze spíše předčasný důchod. Přestože ten znamená doživotně nižší částku, zhruba o 1,5 tisíce nižší než řádný důchod, a stát jeho podmínky stále zpřísňuje.
Penzijní společnosti přesto počítají s dalším nárůstem lidí, kteří si nechají vyplácet rentu ze svého penzijka. „Postupně každý rok roste počet žádostí o předdůchod, ale počet vyplácených klientů v rámci našeho portfolia je stabilní. Pro další období očekáváme spíše nárůst, a to především s ohledem na zvyšující se limit věku pro odchod do důchodu,“ uvedla Jana Petrovská, členka představenstva KB Penzijní společnosti.
Trend určitého mírného nárůstu vidí i v ČSOB Penzijní společnosti. „Považujeme předdůchody za možnost, kterou mohou naši klienti při splnění podmínek využít či nevyužít. To, zda tak učiní, záleží zcela na jejich preferencích a rozhodnutí,“ reaguje mluvčí skupiny ČSOB Petr Milata.
Podle nezávislého důchodového poradce Martina Kocourka lze očekávat větší růst zájmu o předdůchody, jakmile lidé uvidí, že předčasné důchody od státu jsou pro ně méně výhodné. „Nedokážu říct, zda to bude o desítky procent nebo nějaké násobky současného stavu, ale u svých klientů už pozoruji zvýšený počet dotazů na možnosti předdůchodu. Donedávna byl zájem mizivý,“ uvedl Kohoutek.
