Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
Dánský spisovatel Peter Hoeg vydal svůj nejznámější román Cit slečny Smilly pro sníh na začátku devadesátých let, ještě před koncem milénia se dočkal i českého překladu. Letos v lednu příběh připomněla audiokniha.
Bestseller popisuje vyšetřování smrti grónského chlapce. Hlavní hrdinka Smilla, glacioložka, tedy vědkyně se zájmem o ledovce, je sama inuitského původu. „V Dánsku to v podstatě tehdy bylo novum, že se řeší, jak se Dánsko ke Grónsku chovalo. Že docházelo k tomu, že se děti nuceně stěhovaly do internátních škol, kde se musely učit dánsky, aby se staly dánskými občany,“ podotkl ke knize její překladatel Robert Novotný.
Grónsko je autonomním územím Dánska, jehož bylo od poloviny minulého století kolonií. Částečnou autonomii získalo na konci sedmdesátých let, plnou nezávislost pak mělo možnost vyhlásit na základě referenda v roce 2009. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku.
„(Hoeg) ve svých knihách hodně řeší evropskou koloniální minulost, je k ní velmi cynický. Kdyby Cit slečny Smilly napsal teď, tak bude možná ještě ostřejší,“ míní herečka Tereza Dočkalová, která román načetla v audio verzi.
Grónský „homo“ i česká detektivka
Knižní Cit slečny Smilly pro sníh se momentálně shání obtížněji, zájemci o beletristické příběhy související s Grónskem mohou ale sáhnout i po jiných titulech. Třeba od současné inuitské spisovatelky Niviaq Korneliussenové. Narodila se a žije v grónském hlavním městě Nuuku a k českým čtenářům se prostřednictvím překladu dostala její debutová próza Homo sapienne.
Název románu si hraje s ženskou koncovkou pro latinské označení „člověka moudrého“ a dvojznačností výrazu homo. Místo popisu úchvatných přírodních scenérií lze čekat hlavní postavy s různou sexuální orientací v prostředí konzervativního sedmnáctitisícového grónského maloměsta, uvádí anotace nakladatelství Argo.
Do Grónska zavede zájemci i prvotina českého autora, který se skrývá za pseudonymem A. Gravensteen. Detektivní Pohyby ledu začínají v Praze, ale dostane se až na grónský ledový příkrov.
„Vyšla třeba kniha Proroci z fjordu Věčnosti od Kima Leineho, která se odehrává v Grónsku, protože autor tam sám žil,“ doplnil Robert Novotný tip na historický román o střetu evropského a grónského pohledu na svět. Hlavním hrdinou je misionář, který na konci osmnáctého století přijíždí šířit křesťanství do dánské kolonie v Grónsku.
Zájmy o Grónsko řeší i seriálová Vláda
Zmíněný Cit slečny Smilly pro sníh se dočkal rovněž zfilmování. Filmová adaptace celosvětově úspěšné knihy vznikla už v devadesátých letech, televizní loni, českým divákům ale zatím dostupná není. Na jedné ze streamovacích platforem nicméně mají možnost zhlédnout kupříkladu drama Proti ledu. Vrací se na začátek dvacátého století a sleduje dva průzkumníky z dánské expedice poté, co uvízli v ledové pustině Grónska.
Dánský hraný seriál Vláda zase nahlíží do zákulisí současné nejvyšší politiky. Čtvrtá série se zabývá právě Grónskem. Fiktivní politička se jako ministryně zahraničí musí vypořádat se zájmy Spojených států, Číny a Ruska, přičemž se ocitá před otázkou, zda je přednější ochrana klimatu, nebo právo Gróňanů těžit z nerostného bohatství své země.
Ve skutečném přetahování o Grónsko vyjádřila podporu Gróňanům a jejich nezávislosti třeba islandská zpěvačka Björk. Jeden z obchodů s hudbou v dánském Odense následně přestal prodávat její desky.
Rozšířit povědomí o severní zemi mohla i nedávno skončená výstava v Náprstkově muzeu s názvem Grónský lid. Grónská zem. Představila etnografické předměty, fotografie, knihy, pohlednice a další doklady o životě na tomto největším ostrově světa, která díky daru obohatila do té doby skromné doklady o Grónsku v muzejních sbírkách.
