Atmosféru na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ovlivnilo úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná delegace, kterou Washington na fórum vyslal. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů. Ve středu se v Davosu čeká Trumpovo vystoupení.
Dění v Davosu poznamenaly kroky amerického prezidenta k převzetí kontroly nad Grónskem, jako je například oznámené uvalení cel na evropské země, které na ostrov vyslaly své vojenské mise. V úterý Trump na otázku, jak daleko je ochoten zajít v případě Grónska, jednoduše odpověděl: „To se dozvíte“.
Davos se letos stal pomyslným zimním sídlem Bílého domu, kde bude působit dosud největší americká delegace, napsal server France 24. Její součástí jsou ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick, Trumpův zeť Jared Kushner, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a dalším američtí představitelé.
Do Davosu Trump zamířil kolem páté hodiny ranní SEČ, ale jeho letadlo se několik desítek minut po startu otočilo zpátky do USA. Bílý dům uvedl, že příčinou byl problém s elektřinou. Podle mluvčí Karoline Leavittová se stroj vrátil preventivně kvůli opatrnosti. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla a do Curychu dorazil po jedné hodině odpolední SEČ.
Trumpovy výroky vůči evropským lídrům
Ještě před svým odletem se Trump strefoval do evropských politiků, upozornil server The New York Times. Například když novináři šéfovi Bílého domu sdělili, že francouzský prezident Emmanuel Macron se nechce zapojit do Trumpovy Rady míru, tak odpověděl, že na Macronových názorech nezáleží, protože „za pár měsíců už nebude ve funkci“. Macron, jehož druhé funkční období skončí v polovině roku 2027, je francouzským prezidentem od roku 2017.
Trump také zveřejnil na Truth Social soukromé zprávy od Macrona a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, které ukazují, jak moc evropští lídři Trumpovi lichotí.
„Využiji svůj mediální prostor v Davosu k tomu, abych vyzdvihl vaši práci,“ napsal Rutte ve zprávě, kterou Trump sdílel. „Pokusme se vytvořit velké věci,“ napsal Macron a zároveň poznamenal, že nerozumí tomu, co Trump dělá na Grónsku.
„Moje veřejná prohlášení jsou v souladu s tím, co dělám v soukromí,“ komentoval pro server HuffPost Macron Trumpovo rozhodnutí zveřejnit jejich konverzaci. Francouzský prezident pak potvrdil, že nemá v plánu prodloužit svůj pobyt na WEF do středy, kdy dorazí Trump.
Americký prezident se zaměřil i na britského premiéra Keira Starmera. „Je šokující, že náš ‚geniální‘ spojenec v NATO Spojené království v současnosti plánuje bez jakéhokoliv důvodu předat Mauriciu ostrov Diego García, kde se nachází klíčová americká vojenská základna,“ napsal na sociální síti Truth Social. Přitom ještě v únoru 2025 Trump dohodu mezi Velkou Británií a Mauriciem podpořil.
„To, že Británie předala extrémně důležité území, je projev obrovské hlouposti a další v dlouhé řadě národně-bezpečnostních důvodů, proč musíme získat Grónsko,“ pokračoval Trump.
Kdo v Davosu schází
Kvůli situaci okolo Grónska odřeklo Dánsko účast na WEF v Davosu. Organizátoři fóra uvedli, že zástupce kodaňské vlády pozvali, ale každá země si o účasti rozhoduje sama. „Můžeme potvrdit, že dánská vláda nebude tento týden v Davosu zastoupena,“ dodali.
Spojené státy jsou údajně ochotné zaplatit za Grónsko až 700 miliard dolarů (14 bilionů korun) a Rubio již dostal za úkol takový návrh připravit. Dánská premiérka Mette Frederiksenová dříve uvedla, že Grónsko není na prodej, napsal server RBC-Ukraine.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase v úterý prohlásil, že do Davosu pojede pouze v případě, že tam bude moci podepsat dokumenty o bezpečnostních zárukách ze strany Spojených států pro svou zemi po konci rusko-ukrajinské války.
Evropa se kvůli Grónsku nepřestala zajímat o Ukrajinu, řekl Nawrocki
Polský prezident Karol Nawrocki v Davosu prohlásil, že spor o Grónsko neznamená, že by se Evropa přestala zajímat o Ukrajinu, která od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi. Podle něj Evropa musí být solidární, rovněž se ale kvůli své bezpečnosti neobejde bez silných transatlantických vztahů.
„Můžete si být jistí, že na této otázce pracuji v zákulisí, nemohu tak ale činit veřejně,“ řekl Rutte k tématu Grónska ve společné diskuzi s Nawrockým. Generální tajemník NATO dodal, že řešení je v diplomacii. „Prezident Trump a další vůdci ale mají pravdu. Musíme tam udělat více, musíme chránit Arktidu před ruským a čínským vlivem,“ doplnil.
