Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
Trumpova administrativa před pár dny zrušila plán města New York na zpoplatnění jízdy v části Manhattanu. „New York je ZACHRÁNĚN. AŤ ŽIJE KRÁL,“ napsal na své síti Trump. Bílý dům příspěvek publikoval i na svých oficiálních účtech a doprovodil ho ilustrací prezidenta s korunou.
Příspěvek vyvolal negativní odezvu a kritiku Donalda Trumpa. „Jsme národem zákonů, nejsme ovládaní králem,“ reagovala newyorská guvernérka Kathy Hochulová. Ozvali se i další politici se zdůrazněním, že USA nemají žádné krále a že před nikým nehodlají pokleknout.
„Trumpův expanzivní pohled na svou moc se projevuje ve slovech i činech,“ píší The New York Times (NYT). Deník dodává, že šéf Bílého domu vydává exekutivní příkazy, které jdou nad rámec toho, co je považováno za právně přípustné. Odkazuje například na propouštění federálních pracovníků nebo řízení úřadů.
První měsíc Trumpova aktuálního mandátu přinesl podle médií několik momentů, kdy se staronový šéf Bílého domu dovolával téměř monarchické moci. Například při proslovu na inauguraci připomněl neúspěšný atentát na svou osobu slovy „Bůh mě zachránil, abych obnovil velikost Ameriky“. A necelé dva týdny nazpět příspěvkem na Truth Social Trump deklaroval, že věří, že může přetvořit vládu a zákony tak, jak uzná za vhodné.
Kdo zachraňuje svou zemi, neporušuje žádný zákon.
Výše uvedený citát pravděpodobně odkazuje na francouzského vojevůdce Napoleona Bonaparteho. „Promluvil jako pravý diktátor, napsal demokratický senátor Adam Schiff. Trump podle kritiků svými kroky testuje limity prezidentské moci a zároveň naznačuje, že přežití pokusů o atentát je důkazem božské podpory.
Třetí prezidentský mandát
Po týdnu v úřadu šéf Bílého domu zavtipkoval o možnosti další kandidatury při proslovu na každoročním zasedání republikánů na Floridě. „Vybral jsem spoustu peněz na další kandidaturu, které asi nemohu použít pro sebe,“ prohlásil Trump. „Myslím, že už nesmím znovu kandidovat. Nejsem si jistý. Smím znovu kandidovat?“ ptal se také.
Není to poprvé, co o třetím mandátu promluvil. Před volbami v roce 2020 při shromáždění v Nevadě prohlásil, že po druhé výhře by měl mít nárok na „další čtyři roky“ v Bílém domě. Podobná slova zopakoval i ve Wisconsinu. V květnu 2024 se zmínil znovu na setkání Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). A když v listopadu hovořil s republikány ve Sněmovně reprezentantů, odtušil, že „nebudu znovu kandidovat, pokud neřeknete: ‚Je tak dobrý, že musíme vymyslet něco jiného‘“.
Ačkoliv je možné, že to je pro Trumpa jeden velký žert či hra s médii, o třetím volebním období mluví stále více. Minulý týden u příležitosti oslav Měsíce černošské historie se publika zeptal, zda by měl znovu kandidovat.
Nadšené výkřiky „Ještě čtyři roky!“ se neozývaly jen z osloveného publika, ale i na velké konzervativní konferenci CPAC, které se mimo jiné účastnil i slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo tuzemský europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Trumpův exporadce Steve Bannon při svém proslovu rovněž vyburcoval sál. „Takový člověk se objeví jen jednou dvakrát v historii státu. Chceme Trumpa v roce 2028!“ hřímal.
GALERIE
Konzervativní konference CPAC
Bannon dále hovořil o mezeře v ústavě, díky které by údajně šéf Bílého domu mohl znovu kandidovat. Dvaadvacátý dodatek Ústavy Spojených států amerických výkon úřadu prezidenta omezuje na dvě funkční období. Profesorka práva z Univerzity v Baltimore Kimberly Wehleová deníku NYT řekla, že znění dodatku dle ní neponechává prostor pro žádné nejasnosti. „Jeho smyslem je kontrola prezidenta,“ doplnila.
Snahy o třetí kandidaturu by tudíž podle všeho byly protiústavní. To by ovšem mohl změnit návrh, který republikán Andy Ogles v lednu předložil Sněmovně reprezentantů.
Jak by Trump mohl zůstat u moci
Změna americké ústavy je jednou z cest, jak by se Trump mohl skutečně stát americkým prezidentem i potřetí. Změnit základní zákon USA by ale nebylo jednoduché. Jen k navržení dodatku jsou potřeba dvoutřetinové většiny ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, případně mohou dvě třetiny zákonodárných orgánů jednotlivých států svolat Ústavní konvent. K ratifikaci dodatku je třeba, aby ho schválily tři čtvrtiny zákonodárců. Republikáni nicméně aktuálně nemají v obou komorách dostatečnou převahu k tomu, aby demokraty tímto způsobem přehlasovali.
Portál Politico vidí vedle prohlasování změny ústavy další tři cesty, jak by mohl úřadující šéf Bílého domu zůstat u moci. Například by mohl zneužít mezery v dodatku, která by mu umožnila kandidovat jako viceprezidentovi. V této hypotetické situaci by zvolený prezident – například nynější viceprezident JD Vance – ihned po inauguraci rezignoval, čímž by se do čela státu znovu dostal Trump.
Další z možností je podle Politica také to, že se zkrátka šéf Bílého domu rozhodne kandidovat znovu a vsadí na to, že mu v tom Nejvyšší soud nezabrání. Nebo by údajně jednoduše mohl odmítnout odejít z úřadu.
Nízká oblíbenost
Ne každý fanoušek Donalda Trumpa vítá jeho slova o třetím mandátu s nadšením. Server USA Today se zeptal návštěvníků konference CPAC, z nichž někteří možné rozhodnutí o další kandidatuře nepodporují. Hlavním důvodem je pro ně respekt k ústavě.
Průzkum analytické agentury Gallup zaznamenal mírný pokles v oblibě amerického prezidenta. Ze 47 procent na konci ledna do půlky února klesla o dvě procenta. To sice není velký rozdíl, ale Gallup, který sleduje oblíbenost prezidentů od dob Dwighta D. Eisenhowera, upozorňuje na to, že Trumpova oblíbenost je o patnáct procent nižší než činí historický průměr.
Průzkum ukázal, že většině Američanů se nelíbí, jak Trump řeší otázky ekonomiky a zahraničního obchodu. Průzkum Gallupu vychází z telefonických rozhovorů s 1004 dospělými pořízenými během dvoutýdenního období končícího 16. únorem.
Nejstarší prezident USA
Donald Trump se již na začátku aktuálního volebního období stal nejstarším prezidentem USA, v den inaugurace mu bylo 78 let a sedm měsíců. Na konci tohoto mandátu mu bude 82 let a sedm měsíců. Pokud by došlo k tomu, že by byl zvolen potřetí, stal by se druhým prezidentem Spojených států, který sloužil více než dvě volební období.
Přestože dvacátý druhý dodatek vešel v platnost až v roce 1951, limit dvou volebních období neformálně nastavil již první americký prezident George Washington. Přesto někteří usilovali o třetí mandát – neúspěšní byli Ulysses Grant (1869–1877) a Theodore Roosevelt (1901–1909), plány Woodrowa Wilsona (1913–1921) pak překazil infarkt.
V tomto smyslu byl úspěšný pouze Franklin D. Roosevelt, který byl prezidentem v letech 1933 až 1945. V roce 1944 byl zvolen počtvrté a šéfem Bílého domu byl až do smrti.
