Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací. Dohoda učiní tečku za mnohaletým sporem o svobodu slova a Assange se díky ní bude moci vrátit do domovské Austrálie. Informovaly o tom tiskové agentury na základě soudních dokumentů vyplněných v pondělí americkým ministerstvem spravedlnosti.
Prokuratura podle nich nebude požadovat pro Assange nový trest a postačí jí pět let, které strávil v cele v Británii. Podle vyjádření WikiLeaks již Assange v pondělí celu opustil a odletěl z Británie, což ukazuje video na sociální síti X.
Video zobrazuje Assange v džínách a modrobílé košili s vyhrnutými rukávy, jak podepisuje dokument o svém propuštění z britského vězení a následně nasedá do soukromého letounu s logem charterové firmy VistaJet. Jediný její let startující v pondělí odpoledne z londýnského letiště Stansted mířil podle agentury Reuters do Bangkoku, žádný ze zdrojů obeznámených s Assangeovou cestou však oficiálně tuto destinaci nepotvrdil. Zástupci Assangem založeného serveru napsali, že jeho propuštění je výsledkem celosvětové kampaně zastánců svobody slova a řady dalších stoupenců.
„Julian je volný!!!“ napsala na X Assangova žena Stella. „Naši nezměrnou vděčnost k tobě nelze vyjádřit slovy, ano, k tobě, který jsi všechny po celá ta léta mobilizoval, aby se sen mohl stát skutečností,“ dodala.
Assange by měl osobně vyslechnout rozsudek na jednom z ostrovů tichomořského souostroví Severní Mariany, které je přidruženým státem USA. Odtamtud by měl zamířit přímo domů do Austrálie.
Podle zmíněných dokumentů prokuratura navrhuje trest 62 měsíců vězení, který odpovídá době, již strávil v britské cele. Pokud soudce na dohodu prokuratury a Assangeových obhájců přistoupí, osvobozující rozsudek zazní ve středu v 9 hodin ráno místního času (1:00 středoevropského času).
Dvaapadesátiletý někdejší počítačový expert v USA čelí 18 obviněním, z toho 17 za špionáž. Podle soudního podání citovaného agenturami se hodlá přiznat k jedinému bodu obvinění, kterým je spiknutí s cílem získat a zveřejnit utajované informace o americké národní obraně.
Assange stál v roce 2010 za dosud největším únikem utajovaných armádních dokumentů a zveřejněním nespočtu diplomatických depeší nebo videa z útoku v irácké metropoli Bagdádu, při němž Američané zabili několik lidí včetně dvou novinářů. Jeho právníci se léta snažili bránit vydání do USA s tvrzením, že mu tam hrozí celkový trest až 175 let, pokud bude odsouzen. Americké úřady odhadovaly, že by trest byl výrazně nižší.
Dvanáct let zadržování
Assange od dubna 2019 pobýval v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.
Během více než 12 let zadržování se Assange pro mnohé stal symbolem boje za svobodu slova. Podle jeho blízkých se zároveň věznění negativně projevilo na jeho zdravotním stavu.
Australský premiér Anthony Albanese nechtě podle agentury Reuters komentovat probíhající právní kroky, jeho mluvčí však zopakoval premiérův názor, že Assangeův případ se již vlekl neúnosně dlouho a jeho protahování nemohlo přinést nic pozitivního.
