Události: Ožívá otázka jihokorejských atomových zbraní (zdroj: ČT24)
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.
Pro obě asijské země jsou Spojené státy klíčovým garantem bezpečnosti. Japonská menšinová vláda však může mít potíže s dotažením obranných reforem, které jsou pro spojenectví s Washingtonem zásadní.
Za administrativy současného amerického prezidenta Joea Bidena Tokio odhodilo mnohá poválečná tabu. Zvýšilo obranný rozpočet a se Spojenými státy uzavřelo dohody o vojenské spolupráci, které by návrat Trumpa neměl snadno narušit. „Potvrdili jsme záměr setkat se (s Trumpem) co nejdříve a dohodli se na dalším posílení japonsko-amerického spojenectví a jeho posunutí na ještě vyšší úroveň,“ oznámil Išiba.
Sok-jol zase trénuje kvůli návštěvě u Trumpa golf a apeluje na vládu a průmysl, aby se připravily na změny. Tamní obchod závisí na americkém trhu a Soul se obává vysokých cel. „Vzhledem k tomu, že známe předpokládaný politický směr, okamžitě zahajte konzultace v oblasti financí, obchodu a průmyslu,“ vyzývá jihokorejský prezident.
Téma vývoje jaderných zbraní sílí i kvůli spolupráci Severní Koreje s Ruskem. „Pokud se jednotky KLDR účastní vojenské operace s Ruskem, naučí se (ovládat) bojové technologie a zbraňové systémy nezbytné pro moderní válku,“ varuje vedoucí oddělení globální strategie na Korejském institutu pro obranné analýzy Do Čin-ho.
V Koreji je 28,5 tisíce amerických vojáků, v Japonsku skoro 54 tisíc. Trump oběma zemím vyčítal, že na ně málo platí. Den před americkými volbami Soul podepsal s Bidenovou administrativou dohodu o navýšení příspěvku o 8,3 procenta na více než miliardu dolarů a poté maximálně o pět procent ročně.
