Pouštění draků zůstává v Asii nezlomnou kulturní tradicí už stovky let. Moderní doba s sebou ale přináší některá omezení. V Jakartě děti pouští draky u letiště, kde jen během července narušily desítky letů. Indonéské úřady proto zavádějí tvrdé tresty. Kvůli smrtícím ostrým šňůrám a incidentům spojeným s touto oblíbenou aktivitou přistoupila k omezením rovněž Indie či pákistánský Paňdžáb.

Indonéské děti pouštějí draky na rýžovém poli jen dva kilometry od mezinárodního letiště Soekarno-Hatta v Jakartě. Poblíž hlídkují pracovníci letiště, jejichž úkolem je draky zabavovat. „Dříve jsme s kamarády utíkali, když přišel policista. Teď jsem statečnější. Když mi někdo vezme draka, je to smutné, ale vždycky si můžu vyrobit dalšího,“ řekl BBC sedmiletý Atif.

Oblíbená tradice, kterou v době prázdnin praktikuje velké množství Indonésanů, komplikuje život úřadům, podle nichž draci představují bezpečnostní riziko. Mohou totiž blokovat senzory letadel nebo se zachytit o motory.

Začátkem července během tří dnů narušili podle letového dispečera AirNav Indonesia celkem jednadvacet letů na mezinárodním letišti. Některé lety musely být odkloněny na jiná letiště, další přistání byla přerušena. Draci jsou „pohyblivé překážky“ a „vážné riziko pro bezpečnost letů“, upozornil v hovoru s BBC šéf správy jakartského mezinárodního letiště Putu Eka Cahyadi. „Nechceme, aby se stávaly nehody,“ zdůraznil.

V červenci 2020 se v motoru jednoho letadla po příletu do Jakarty našly provázky a bambusové tyče z draka. Stroj sice dokázal přistát bez nehody, incident ale vyvolal vážné bezpečnostní obavy, píše BBC. Letiště v reakci zřídilo pracovní skupinu, která měla zakročit proti pouštění draků v blízkosti letiště. Loni v létě pak havaroval na Bali vrtulník poté, co se zamotal do šňůr. Zranění utrpělo pět lidí.

Indonéský ministr dopravy Dudy Purwagandhi nedávno vyzval letištní úřady a regionální vlády v celé zemi, aby minimalizovaly škody, které draci představují pro lety. Ti, kteří budou přistiženi při pouštění draků, dronů nebo jiných předmětů, jež představují bezpečnostní riziko v okolí letišť, mohou být potrestáni až třemi lety vězení nebo pokutou ve výši jedné miliardy indonéských rupií (1,3 milionu korun).

Mladí Indonésané si stěžují, že ubývá míst, kde by mohli svůj koníček provozovat. Jakarta přišla mezi lety 2000 a 2020 skoro o třetinu zelených ploch, protože pole a lesy postupně nahradila výstavba. „Je tu ještě jedno místo, ale pořád je blízko letiště. Prostě tu nejsou žádná jiná místa, kde by se dalo létat,“ sdělil BBC sedmnáctiletý Raša.

Sám už čelil výtkám ze strany letištní ostrahy. „Policie dokonce přišla k nám domů, vzala mi dva draky a spálila je i se šňůrami. Potom mi sourozenci vynadali a řekli mi, abych s tím přestal. Ale nedávno jsem s pouštěním draků zase začal. Je to docela nebezpečné. Ale jakmile vám vezmou draky, přestanete se bát,“ konstatoval teenager.

Vojenské účely i kulturní přesah

Draci vznikli ve starověké Číně, a to v Období válčících států (475–221 před naším letopočtem). Původně měli klíčový význam hlavně pro čínskou armádu. První prototypy sloužily k měření vzdáleností, vyráběly se z látky a lehkého dřeva a měly napodobovat ptačí let. Pomáhaly rovněž k výpočtu a záznamu údajů o větru a fungovaly i jako komunikační prostředek, popisuje web China Highlights.

Ve třináctém století slavný cestovatel Marco Polo údajně testoval vítr prostřednictvím námořníka přivázaného k drakovi na lodi u čínského Wej-fangu. Když prý drak se svým pasažérem letěl vysoko a rovně, byl to signál k úspěšné plavbě. Právě Marco Polo přivezl čínského draka do Itálie, později se dostal i do Ameriky a do celého světa.

Draci v současné době slouží jako zábava, jejich význam ale přesahuje pouhé hraní. Ztělesňují lidské sny o vznášení se po obloze a zároveň odrážejí jedinečné kulturní identity různých regionů. Po celém světě nabývají rozmanitých podob a připomínají lidské úsilí o svobodu a kreativitu, překračující jazykové, geografické a kulturní bariéry.

„Barevní draci tančí na obloze a propojují příběhy z minulosti a současnosti, tradice a inovace, místní identity a globální společenství. Mezinárodní festivaly draků, podobně jako šňůra draka, nás k sobě navzájem poutají a sbližují v oslavě společného nebe lidstva,“ napsal web The Global Times.

Barevné oslavy na nebi

V Číně je pouštění draků ceněnou tradicí během festivalu Čching-ming. Slouží jako prostředek, jak lidé mohou vyjádřit svá přání a uctít své blízké. Národním symbolem Malajsie je drak Wau Bulan ve tvaru půlměsíce, často zdobený květinovými motivy. V tamní kultuře je považován za znamení štěstí a často se pouští, aby přinesl požehnání a radost, uvádí čínská stanice CGTN.

V Indonésii se draci, tradičně vyrábění z listí, barevného papíru nebo látky, pouštějí při obřadech sklizně rýže nebo k odhánění ptáků od úrody. Na indonéském ostrově Bali se pak obří draci vznášejí k nebi jako součást živé kulturní tradice.

Během festivalů tyto obrovské, zářivě barevné výtvory plní nebe, doprovázené rytmickými zvuky tradiční hudby. Draci mají mytologické významy a symbolizují modlitby za bohatou úrodu a příznivé počasí. S oslavami hojnosti je pouštění draků spojené rovněž v Japonsku nebo Jižní Koreji.

V Afghánistánu tato činnost symbolizuje svobodu. Vášni Afghánců se věnuje ve své publikaci Lovec draků i slavný spisovatel Khaled Hosseini. Hlavní hrdina se v sedmdesátých letech pokouší o vítezství v místním dračím turnaji.

Riziko spojené s draky se pak netýká jen letišť. V roce 2020 byl na Bali zatčen muž poté, co se mu zlomil drak a spadl na rozvodnu. Způsobilo to mnohahodinový výpadek proudu, který zasáhl přes sedmdesát tisíc domů. Loni zemřel osmiletý chlapec poté, co pronásledoval svého draka až na silnici, kde ho srazilo auto, uvádí BBC.

Nebezpečná „čínská manja“

Nebezpečí ale mohou představovat i draci sami o sobě. Problémová je zejména šnůra známá pod lidovým označením „čínská manja“, což není tradiční bavlněná nit, nýbrž ostrá nylonová nebo syntetická šňůra potažená práškovým sklem. Manja, která pochází původně z Číny, ale nyní se vyrábí téměř výhradně v Indii, je pevnější a tolik se netrhá, uvádí server VOA News.

Při soutěžích se účastníci snaží pomocí těchto ostrých provázků zničit draky svých konkurentů, což si v asijských zemích opakovaně vyžádalo oběti i z řad kolemjdoucích nebo cyklistů. Každý rok jsou tímto způsobem zabity nebo zmrzačeny také tisíce ptáků.

Loni zemřel při nehodě ve městě Faisalábád v pákistánském Paňdžábu motocyklista poté, co mu provázek od draka podřízl hrdlo. Někdy naopak padají ze střech budov sami účastníci závodů, když se snaží draky ovládat, popisuje stanice al-Džazíra.

Šéfka paňdžábského kabinetu Marjam Navázová loni označila pouštění draků za „krvavý sport“. Provincie následně učinila z výroby, pouštění a prodeje draků trestný čin. Vlády v Paňdžábu vydaly od roku 2000 už celou řadu výkonných nařízení a zákazů ve snaze potlačit tuto aktivitu, včetně zákona o nouzovém stavu přijatého v roce 2001, upozornila v této souvislosti al-Džazíra.

V roce 2005 dokonce pákistánský nejvyšší soud označil draky za hrozbu a nařídil Paňdžábu, aby reguloval výrobu, obchod a pouštění draků v reakci na desítky zranění a úmrtí. V roce 2005 zahynulo jedenáct lidí během soutěže, poznamenal server Bhaskar English. Metropole Paňdžábu Láhaur v témže roce vystavila oblíbené tradici stopku.

Řada Pákistánců ale nařízení dlouhodobě ignorovala, jen v únoru loňského roku zatkly paňdžábské úřady tři tisíce osob a zabavily více než deset tisíc draků.

Stopka pro draky a tvrdé tresty v Paňdžábu

Letos tak paňdžábská vláda přitvrdila a zavedla úplný zákaz pouštění draků před únorovým tradičním festivalem Basant, který oslavuje příchod jara. Podle nového zákona může kdokoli přistižený při pouštění draka čelit trestu odnětí svobody v délce tři až pět let a tučné pokutě.

Legislativa rovněž ukládá přísné sankce těm, kteří se podílejí na výrobě a prodeji draků. Pachatelům hrozí pět až sedm let vězení nebo pokuta v přepočtu 10,6 milionu korun. Ani nezletilé přitom trest nemine – pokuta je v tomto případě v přepočtu necelé čtyři tisíce korun.

Úřady opatření obhajují s tím, že používání kovových a skleněných šňůrek je hrozbou pro veřejnou bezpečnost, zatímco kritici změn tvrdí, že zákaz je v rozporu s tradicemi Basantu, který je v Pákistánu velmi oblíbený a spojuje obyvatele všech vyznání – populární kulturní festival v této jihoasijské zemi oslavují lidé všech náboženství.

Někteří odborníci naznačili, že úřady mohly používání nebezpečných provázků regulovat namísto úplného zákazu, který ovlivní živobytí tisíců lidí. Jen roce 2004 aktivity související s Basantem přinesly celé provincii Paňdžáb tržby asi 148 milionů korun.

Výroba draků zaměstnává v Pákistánu odhadem 1,5 milionu lidí, z čehož většinu tvoří ženy, které by zákaz mohl připravit o práci a vedle toho ovlivnit i související odvětví, ať už prodej papíru, bambusu nebo nití, podotýká al-Džazíra.

Zákaz ostrých nití v Indii

S tragédiemi spojenými s draky se potýká rovněž Indie. Při oslavách Dne nezávislosti v roce 2016 zemřeli kvůli ostrým šňůrám tři lidé. Dvě z obětí byly děti ve věku tří a čtyř let, které sledovaly draky střešním oknem aut v různých částech Dillí a nitě potažené sklem jim podřízly hrdla, píše BBC. Třetí obětí byl mladík na motorce, zranění dokonce utrpěl i policista.

Vláda v Dillí od roku 2017 zakázala používání naostřených manj k pouštění draků a slíbila osvětu. Úřady tehdy oznámily, že prodej, výroba a skladování nylonu, plastu nebo jakéhokoli jiného materiálu potaženého sklem či kovem bude v hlavním městě zakázáno pod pokutou přes třicet tisíc korun a možností odnětí svobody až na pět let.

Dillí se od té doby snaží omezit nelegální prodej a distribuci nebezpečných šňůr, úmrtí spojená s draky jsou nicméně hlášena každý rok. Čínská manja se stále dá sehnat na tržištích ve městech i na vesnicích.

V červenci 2023 se obětí stala sedmiletá dívka na západě Dillí, která byla s rodinou na skútru, když se jí kolem krku omotala téměř neviditelná nit připevněná k drakovi visícímu na obloze a okamžitě jí podřízla hrdlo. Otec krvácející dítě odvezl do nemocnice, v té době už ale byla po smrti, popsal případ server The New Indian Express.

Předloni zemřelo stejnou smrtí během lednového festivalu v indickém státě Gudžarát šest lidí, včetně tří dětí. Zranění utrpělo dalších 176 osob, upozornil web VOA News.

Policie se v metropoli i na dalších místech snaží pořádat razie, většina pachatelů ale podle ní vyvázne, jelikož je obtížné prodejce dohledat. Začátkem tohoto roku policie uskutečnila velký zátah ve městě Hajdarábád, při kterém pozatýkala několik lidí a zabavila skoro tisíc cívek čínské manji.

V lednu dopadla také desítky lidí kvůli používaní nylonových provázků během festivalu Makar Sankranti, které vedly ke zraněním i úmrtí. Mezi zatčenými byl i otec devíti nezletilých dětí z Násiku, informoval Indian Express. Dotyční byli obviněni z pokusu o usmrcení z nedbalosti.

„Kulturní a náboženská aktivita“

Otázka celkového zákazu pouštění draků se v roce 2022 dostala k nejvyššímu soudu v Dillí, který k nařízení odmítl přistoupit s tím, že se jedná o „kulturní aktivitu“, s níž jsou spojeny i „náboženské hodnoty“, napsal list Times of India.

Záležitost dal k soudu indický právník Sanser Pal Singh, který argumentoval tím, že úplný zákaz draků je jediné možné řešení, protože podle něj každý chce použít nit potaženou sklem. Sám uvedl, že se stal v roce 2006 obětí nehody, kdy mu šňůra obmotala tělo a ve snaze si zachránit krk přišel o prst.

Nejvyšší soud ale v rámci verdiktu pouze vyzval policii k účinnému prosazování zákazu manji.

Podíl.
Exit mobile version