Několik let připravovaná mise Artemis II je připravená k odletu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) už zahájil odpočítávání před startem prvního letu člověka k Měsíci po více než padesáti letech. Česká televize start rakety odvysílá živě.
Zahájení mise Artemis II, při které čtyři astronauti obletí Měsíc, je naplánováno na středu v 18:24 místního času, což bude čtvrtek 00:24 středoevropského času. Cílem programu Artemis je návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
Hlavní částí mise je raketa SLS s modulem Orion. V něm je čtyřčlenná posádka, která má během deseti dnů obletět Měsíc. Odstartují z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Podle předpovědí by úspěšnému startu mělo nahrávat i příznivé počasí. Startovací okno zůstane otevřené do pondělí 6. dubna. Další možnost startu se poté naskytne 30. dubna. Během letu posádka vyzkouší systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci v rámci budoucích misí.
Posádka, která se skládá ze čtyř astronautů (tři z USA a jeden z Kanady), byla oznámena na jaře 2023. Lunární mise se poprvé zúčastní žena, elektroinženýrka Christina Kochová, a černoch, pilot Victor Glover. Ke dvojici se připojí astronauti Reid Wiseman, který bude posádce velet, a první astronaut mimo USA na misi k Měsíci, Kanaďan Jeremy Hansen.
Modul by při misi Artemis II neměl vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce, ale měl by proletět asi 7500 kilometrů nad povrchem jeho odvrácené strany a vlivem měsíční gravitace se vydat na zpáteční cestu. Posádka by se měla současně dostat na vzdálenost asi 400 tisíc kilometrů od Země. Měl by tak být překonán dosavadní rekord v největší vzdálenosti člověka od Země.
Návrat na Zem patří podle agentur k nejnebezpečnějším fázím mise, protože při předchozí misi Artemis I byl tepelný štít v této fázi podle technické zprávy „neočekávaným způsobem“ poškozen. NASA proto upravila trasu kosmické lodi tak, aby úhel vstupu do atmosféry byl pro tepelný štít o něco méně prudký.
Další fáze mise
Tato fáze je stále jenom přípravou na hlavní cíl mise Artemis, kterým je přistání na Měsíci. Podle původních plánů měla následovat hned po jeho obletu, ale NASA letos plány upravila, takže následující mise Artemis III v příštím roce by měla „jen“ na oběžné dráze kolem Země vyzkoušet spojení lodi Orion s přistávacími moduly.
Vyvrcholením celého programu pak bude až mise Artemis IV, při níž by měli na Měsíci přistát dva astronauti; ta by se měla nově uskutečnit v roce 2028. Americký prezident Donald Trump podepsal loni v prosinci exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, který mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny a také nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.
Spolupráce států a soukromé sféry
NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti. Lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX amerického miliardáře Elona Muska, která provedla několik testovacích letů s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce.
Po několika předchozích nezdarech byl úspěšný loňský test lodě Starship. První pilotované přistání s posádkou podnikne loď Starship HLS. O přistání lidí na Měsíci by se později měla postarat také firma Blue Origin, která vyvíjí vlastní lunární přistávací modul Blue Moon.
Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracuje s NASA také Evropská kosmická agentura (ESA), která sdružuje 23 států nejen z Evropské unie a na projektech agentury se podílejí i firmy, výzkumná a akademická pracoviště z České republiky. V rámci programu Artemis by se měli měsíčních misí zúčastnit i evropští astronauti. První budou z Německa, Francie a Itálie, což jsou země s největšími příspěvky pro agenturu.
Při misi Artemis II bude kosmickou radiaci na palubě lodi Orion monitorovat také česká technologie. Součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.
