Vědci poprvé sekvenovali celý genom starověkého Egypťana, který žil přibližně před 4500 až 4800 lety. Získali tak zásadní odpovědi o této civilizaci.
Kořeny starověkých Egypťanů se dají vysledovat až k lidem, kteří žili v severní Africe a západní Asii. Nový výzkum také ukazuje na genetickou rozmanitost těchto populací.
Vědci se poprvé začali pokoušet získat DNA z těl egyptských mumií už před čtyřmi desetiletími. Tato DNA ale byla tak špatně zachovaná, že se nepodařilo uspět. Až doposud měli vědci k dispozici vždy jen částečné genomy. V posledních letech ale vznikly díky moderním technologiím triky, které se dají využít na rekonstrukci DNA mnohem lépe než kdykoliv v minulosti. A to hlavně díky lidské tkáni získané ze zubu.
„Poskládání všech indicií z DNA z kostí a zubů tohoto jedince nám umožnilo vytvořit komplexní obraz. Doufáme, že budoucí vzorky DNA ze starověkého Egypta mohou rozšířit informace o tom, kdy přesně tento pohyb ze západní Asie začal,“ uvedla v prohlášení spoluautorka studie Adeline Morez Jacobsová.
Z období stavby první stupňovité pyramidy
Dotyčný zemřel někdy během třetí nebo čtvrté dynastie, což se překrývá s raně dynastickým obdobím a obdobím Staré říše. Byl pohřben v hliněné rakvi v hrobce vytesané do svahu v Nuvajratu, což je vesnice ležící 263 kilometrů jižně od Káhiry. Toto období se shodovalo se stavbou první stupňovité pyramidy a vyznačovalo se technologickými inovacemi a politickou stabilitou.
Pro vědce bylo výhodou právě stáří nálezu. Muž totiž pocházel z doby, kdy se ještě nerozšířily metody mumifikace, které DNA významně poškozují. Právě díky tomu se jeho DNA zachovala lépe než u Egypťanů žijících později.
Jeho kostra byla vykopána v roce 1902 a zůstala ve Světovém muzeu v Liverpoolu. Vědci ji v rámci tohoto výzkumu analyzovali, aby zjistili pohlaví, věk, výšku a životní styl tohoto člověka. Důkazy naznačují, že pracoval jako hrnčíř nebo v podobném oboru, protože na jeho kostech byly patrné svalové známky od dlouhého sezení s nataženými končetinami.
Odkud přišli Egypťané
Archeologické nálezy už dlouho naznačují, že starověcí Egypťané obchodovali a udržovali kulturní kontakty s komunitami v oblasti úrodného půlměsíce – oblasti západní Asie, která dnes zahrnuje několik zemí Blízkého východu. V obou oblastech byly objeveny podobné předměty, písmo a výtvarné motivy, ale genetické důkazy, které by tyto vazby potvrzovaly, dosud chyběly.
Vědci zjistili, že osmdesát procent genetických předků těchto osob pochází z komunit žijících v severní Africe. Zbývajících dvacet procent pocházelo od starověkých jedinců, kteří žili v Mezopotámii na dnešním Blízkém východě. Vědci nicméně upozorňují, že se jedná pouze o jednoho jedince, který nemusí být reprezentativní pro celou staroegyptskou populaci.
„Zase tak velké překvapení to není. Víme z archeologických nálezů, že kontakty mezi Egyptem a Mezopotámií existovaly od doby, co se u Nilu kočovníci usadili,“ uvedl pro Českou televizi egyptolog Miroslav Bárta. Podle něj se sice o obou říších uvažuje jako o konkurentech, ale mezi oběma celky existovaly živé obchodní i kulturní vztahy.
Egypt byl podle něj tak rozlehlou zemí, že ani genetická rozmanitost tamní populace není nelogická. Lidé tam byli velmi rozmanití kvůli kontaktům s nejrůznějšími zeměmi za hranicemi.
