Arabské státy Perského zálivu čelily navzdory příměří útokům drony

Saúdská Arábie a Katar drony zneškodnily, v Kuvajtu však způsobily škody na zařízeních ropného průmyslu, elektrárnách a zařízeních pro odsolování vody. Katar a Kuvajt z útoků podle agentur obvinily Teherán.

Írán a USA oznámily příměří, hlášeno je ale jeho porušování

Kuvajt a Spojené arabské emiráty (SAE) dnes oznámily, že několik hodin po oznámení příměří mezi Washingtonem a Teheránem čelily vlně íránských úderů. Informovala o tom agentura AFP. Íránská tisková agentura Mehr předtím informovala, že terčem nepřátelského útoku se stala dvě ropná zařízení na íránském území.

Příměří bylo oznámeno krátce předtím, než mělo vypršet ultimátum, které dal Íránu americký prezident Trump. Šéf Bílého domu v úterý vystupňoval výhrůžky adresované Teheránu, když prohlásil, že zničí celou jednu civilizaci, pokud Írán nepřistoupí na dohodu s USA. V noci na dnešek SELČ pak americký prezident na sociální síti Truth Social napsal, že souhlasí s dvoutýdenním přerušením úderů na Írán, pokud Teherán okamžitě otevře Hormuzský průliv. Dodal, že Írán předložil desetibodový návrh, který může být základem pro další jednání.

Dnes odpoledne SELČ Trump uvedl, že Spojené státy budou úzce spolupracovat s Íránem a budou jednat o uvolnění cel a sankcí. V Teheránu podle Trumpa došlo k „produktivní“ změně režimu a země již nebude obohacovat uran. Zemím, které dodávají Íránu zbraně, šéf Bílého domu zároveň pohrozil okamžitým zavedením cel na dovoz do USA ve výši 50 procent.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes oznámil, že podporuje příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že tato dohoda se nevztahuje na Libanon, kde izraelská armáda bojuje s proíránským hnutím Hizballáh. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf přitom krátce předtím prohlásil, že Írán a USA i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu. Libanonská tisková agentura NNA dnes ráno ohlásila nové údery izraelské armády v jižním Libanonu, zatímco Hizballáh podle tří libanonských zdrojů agentury Reuters palbu na severní Izrael a na izraelské síly v Libanonu pozastavil.

Rovněž íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v noci na dnešek uvedl, že Teherán souhlasil s dvoutýdenním zastavení bojů, pokud USA a Izrael přestanou útočit na Írán. Podle AFP též Arakčí řekl, že íránské vedení umožní po dva týdny průjezd Hormuzským průlivem pod dohledem íránské armády.

Trump dnes v rozhovoru s agenturou AFP označil dohodu o 14denním klidu zbraní za naprosté vítězství Spojených států. Dodal, že o íránský obohacený uran bude „dokonale postaráno“, aniž by vysvětlil jak. Prohlásil také, že podle něj Teherán pomohla přivést k jednacímu stolu Čína.

Rovněž íránské vedení a íránská státní média prezentují dohodu o příměří jako velké vítězství íránského režimu, napsal server BBC. Podle něj Íránci v noci vyšli do ulic Teheránu slavit s vlajkami své země a portréty ajatolláha Modžtaby Chameneího. Ten začátkem března nahradil ve funkci nejvyššího vůdce země svého otce Alího Chameneího, jehož 28. února zabily první americko-izraelské údery na Teherán.

Dojednané příměří ocenili ve společném prohlášení lídři Francie, Itálie, Německa, Británie, Kanady, Dánska, Nizozemska, Španělska a institucí EU. Cílem nadcházejících dnů podle nich musí být vyjednání rychlého a trvalého konce války, kterého lze dosáhnout pouze diplomatickou cestou. Podle českého ministerstva zahraničí je příměří důležitým krokem k deeskalaci konfliktu a ke globálnímu uvolnění ekonomického tlaku.

USA a Izrael zdůvodňují válku proti Íránu tím, že Teherán pro ně představuje hrozbu, zejména proto, že se snaží získat jadernou zbraň. To ale íránský teokratický režim popírá, ačkoliv dříve obohacoval uran na úroveň vyšší, než je potřeba pro využití v jaderné energetice. Alí Chameneí navíc před lety vydal fatvu (nábožensko-právní stanovisko islámské autority), která jaderné zbraně zakazuje s odůvodněním, že nejsou v souladu s náboženskou doktrínou režimu. Washington a Teherán před 28. únorem vedly o íránském jaderném programu nepřímé rozhovory.

Írán zvažuje údery na Izrael, který podle něj porušuje příměří, píše Fars

Írán zvažuje údery na Izrael, který podle něj útoky v Libanonu porušuje příměří, píše agentura Fars s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Podle Islámábádu se příměří vztahuje i na spojence obou zemí a zahrnuje celý region Blízkého východu. Podle Izraele se ale dohoda nevztahuje na Libanon.

Íránské ozbrojené síly dnes také oznámily, že budou nadále podporovat hnutí odporu v Libanonu, Palestině, Jemenu a Iráku. Podle agentury Reuters to v prohlášení uvedlo velitelství íránských sil, které zahrnuje jak složky národní armády, tak revoluční gardy.

Nejmenovaný zdroj sdělil íránské agentuře Tasním, že Teherán od dohody o příměří odstoupí, pokud bude Izrael pokračovat v úderech na Libanon.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí si kvůli izraelskému porušování příměří v Íránu a Libanonu telefonoval s náčelníkem pákistánských ozbrojených sil Asime Munírem, píše agentura AFP.

Analytici: Příměří přinesl mj. mezinárodní tlak 

Příměří v konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je výsledkem souběhu více faktorů včetně mezinárodního tlaku, rostoucích ekonomických nákladů i snahy zabránit další eskalaci. Otevírá zároveň prostor pro jednání o míru a může vést k ukončení konfliktu, shodují se analytici, které dnes oslovila ČTK.

Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky uvedl, že příměří je důsledkem kombinace okolností a tlaků, které postupně vytvořily prostor pro diplomatické řešení. Na stole je podle něj mimo jiné desetibodový íránský mírový plán, o němž se nyní může jednat. Pokud by na něj Spojené státy přistoupily, mohla by být výsledná situace podle Horčičky paradoxně výhodná pro Írán a výrazně odlišná od počátku konfliktu.

Původní představy o rychlém oslabení íránského režimu se podle Horčičky nenaplnily. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice přesvědčoval amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti destabilizace režimu vojenskými údery, část analytiků i amerických zpravodajských služeb však takový scénář nepovažovala za realistický. Místo rychlého výsledku začaly podle Horčičky narůstat náklady konfliktu, zejména dopady na energetické trhy, riziko přerušení dodávek ropy a plynu z Perského zálivu či narušení dodavatelských řetězců.

Situaci dále vyhrotilo uzavření Hormuzského průlivu Íránem, které zvýšilo tlak na Spojené státy i Izrael, aby v operaci nepokračovaly. Podle Horčičky tím ohrožovaly nejen vlastní ekonomické zájmy, ale i zájmy spojenců.

Spojené státy se podle něj snažily získat možnost z konfliktu vycouvat, přičemž k příměří přispěl i mezinárodní tlak a zprostředkování ze zahraničí, například ze strany Pákistánu. Příměří tak oběma stranám umožňuje prezentovat odchod z konfliktu jako určitý druh vítězství, což podle Horčičky zdůrazňuje i Trump. Horčička připustil, že příměří může otevřít cestu k ukončení války, klíčové však bude další vyjednávání.

Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy označil příměří za dobrou zprávu pro celý svět. Podle něj nejde o prohru žádné ze stran, ale o krok, který zastavil eskalační spirálu konfliktu. Upozornil, že uklidnění situace se již projevilo na komoditních i akciových trzích, kde opadla panika.

Podle Břízy se konflikt dostal do fáze, kdy je částečně pod kontrolou, a obě strany pochopily, že je výhodnější zahájit jednání než pokračovat v eskalaci. Varoval přitom, že případný přechod od vojenských k energetickým cílům by znamenal výrazně dramatičtější eskalaci s dopady nejen na region, ale i na globální ekonomiku, zejména prostřednictvím dalšího růstu cen na trzích.

Ředitel Centra blízkovýchodních studií CEVRO Univerzity Filip Sommer uvedl, že ačkoliv bylo příměří uzavřeno, nemusí to nutně znamenat konec konfliktu. „Je velmi předčasné hovořit o stabilizaci situace na Blízkém východě. Pro íránský establishment navíc uzavření příměří představuje určitou formu vítězství, jelikož jeho primárním cílem bylo přežití režimu,“ dodal.

Zároveň se podle Sommera potvrdilo, že hrozba uzavření Hormuzského průlivu zůstává významným nástrojem nátlaku na Spojené státy a jejich spojence, mimo jiné skrze potenciální dopady na ceny ropy, plynu a dalších komodit.

„Írán byl přes veškerý tlak v konfliktu schopen udržet si schopnost efektivní asymetrické retaliace (odvety) s globálními důsledky a po více než měsíci americko-izraelského bombardování se nachází vůči Washingtonu v silnější vyjednávací pozici, než ve které byl před začátkem války,“ uvedl na síti X Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}