Konec letošní klimatologické zimy na severní polokouli přináší značné výkyvy teplot, kdy se zima zdánlivě snaží dokázat, že má ještě hodně sil. V některých oblastech proniká studený vzduch z polárních oblastí daleko na jih do subtropů, jinde se naopak subtropický vzduch dostává až do polárních oblastí.

Jak je to možné a proč počasí v únoru připomíná svými rychlými proměnami spíš apríl? Do značné míry je to spojené s rozpadem polárního víru v troposféře. Když se vír rozpadne nebo výrazně zeslábne, dochází následně i k silnému meandrování tryskového proudění ve výšce. A to mimo jiné usnadňuje právě vpády studeného vzduchu daleko na jih.

V posledním týdnu jeden takový vpád zažilo i Česko, což se projevilo vůbec nejchladnější nocí této zimy z úterý na středu a také nejnižšími teplotami – na Horní Jizeře klesly pod minus třicet stupňů Celsia. Tato hranice byla pokořena po pěti letech. Na druhou stranu, i přes studené noci šplhaly denní teploty většinou na hodnoty kolem nuly nebo slabě pod ní. Vyjma hřebenů severních hor nedošlo na arktický den, kdy by maximum zůstalo pod minus deseti stupni. Ostatně s pokračujícím nárůstem teploty kvůli měnícímu se klimatu je zejména v nížinách stále obtížnější arktického dne dosáhnout.

Zima putuje na jih

V Česku už máme to nejmrazivější počasí za sebou a teploty v příštích dnech budou podstatně vyšší, leckde i nad dlouhodobými průměry pro poslední únorovou dekádu. Studený vzduch však míří do východního Středomoří a na Blízký východ. Například na Kypru zůstanou na přelomu týdne maxima často pod deseti stupni, minima ve vnitrozemí budou klesat až k nule a na horách může i sněžit. Teploty budou zhruba o deset stupňů nižší, než je v této části roku obvyklé.

Nízké teploty a případně i noční mrazy na Blízkém východě představují značné problémy pro lidi žijící v tamních uprchlických táborech. Studený vzduch pronikne i do severního Egypta a ochladí se též v letoviscích na březích Rudého moře – třeba v Hurghadě maxima klesnou pod dvacet stupňů a minima přechodně i pod deset stupňů Celsia.

Ruku v ruce s pronikáním studeného vzduchu na východě Evropy a Blízkém východě jde na opačné straně kontinentu příliv teplého vzduchu z jihu na sever do západní Evropy. Na Britských ostrovech, ve Francii i zemích Beneluxu teploty šplhají výrazně nad obvyklé hodnoty – maxima v závěru týdne místy přesahují patnáctku, výjimečně vyšplhají téměř ke dvacítce. Tento „jarní“ vzduch do Česka pronikne jen částečně – projeví se hlavně ve vyšších vrstvách atmosféry, zejména v Pošumaví, kde maxima mohou přesáhnout deset stupňů.

Chlad přichází do USA

Mnohem intenzivnější vpád studeného arktického vzduchu zažili už poněkolikáté v této zimě obyvatelé Spojených států. Teploty v centrálních částech země klesly během nocí pod minus dvacet, v Montaně a v obou Dakotách ojediněle až k minus čtyřiceti stupňům Celsia. Navíc se místy přidal vítr, který pocitovou teplotu srazil až k padesátce pod nulou.

Hluboko pod nulu klesly teploty i na severu Texasu. Je sice pravda, že během lednového historického vpádu arktického vzduchu bylo na jihu USA výrazně chladněji, aktuální vpád je však svou intenzitou na druhou polovinu února poměrně výjimečný – minimálně několik dekád něco podobného tamní obyvatelé nezažili.

V příštích dnech se už ale bude citelně oteplovat. S vpádem arktického vzduchu mimochodem souvisela i nezvykle intenzivní sněhová bouře, která začátkem týdne zasáhla jihovýchodní Kanadu a ochromila dopravu nejen v Torontu a Montrealu.

Zima a klima

Zmíněné vpády studeného vzduchu samozřejmě vyvolávají otázku, jak zapadají do kontextu globálního nárůstu teploty vzduchu v souvislosti s pokračující změnou klimatu. Při rostoucích teplotách by se obecně měla snižovat četnost výskytu silně mrazivých epizod, což je v souladu s dlouhodobým pozorováním.

Na druhou stranu, v některých menších oblastech lze od začátku tohoto století pozorovat minimální pokles, nebo dokonce nárůst počtu výskytů vpádu studeného vzduchu – týká se to hlavně částí Severní Ameriky a severovýchodních partií Asie.

Často přitom tamní studené epizody přicházejí ruku v ruce s výskytem velmi teplého počasí v Arktidě. Nicméně odlišit, jak moc tato silně mrazivá období souvisejí s globální změnou klimatu, nebo naopak s vnitřní proměnlivostí našeho klimatického systému, je zatím poměrně obtížné.

Právě tato variabilita může podle některých studií vést k tomu, že se v určité části světa přechodně zvýší četnost výskytu mrazivých epizod. Přispět ale může i rozkolísání tryskového proudění v souvislosti s výrazně se oteplující Arktidou.

Podíl.
Exit mobile version