Aktual.: 14.08.2024 17:55
Kyjev/Washington/Brusel – Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti překvapil Rusko a možná i některé podporovatele Ukrajiny. Západní spojenci Kyjeva z větší části o ukrajinské ofenzívě mlčí. Napsala to dnes agentura AP, podle níž přeshraniční ofenzívou, která trvá už déle než týden, se Ukrajině povedlo převzít iniciativu na bojišti. V současné době není jasné, do jaké míry byli ukrajinští spojenci před zahájením ofenzívy informováni, pokud vůbec nějaké informace měli, uvádí AP.
Americký prezident Joe Biden uvedl, že je o vývoji informován. „Hovořím se svými spolupracovníky pravidelně, v posledních šesti nebo osmi dnech pravděpodobně každé čtyři nebo pět hodin,“ řekl šéf Bílého domu v úterý novinářům. Ukrajinská ofenzíva v Kurské oblasti podle něj vytváří skutečné dilema pro ruského prezidenta Vladimira Putina. „To je vše, co o tom řeknu, dokud je to (operace) aktivní,“ reagoval Biden na další dotazy. Washington dříve uvedl, že nebyl zapojen do žádného plánování nebo příprav operace.
Ani mluvčí Evropské komise Nabila Massraliová nechtěla zacházet do detailů. „Evropská unie není zapojena a nekomentuje operační vývoj v první linii,“ uvedla. „Plně stojíme za ukrajinským legitimním uplatňováním přirozeného práva na sebeobranu a za úsilím Ukrajiny o obnovení své územní celistvosti, suverenity a o potlačení nezákonné agrese ze strany Ruska,“ sdělila Massraliová.
Někteří analytici spekulují, že smyslem kurské operace je posílit pozici Ukrajiny při budoucích mírových jednáních. Vojenští experti se shodují, že by ofenzíva mohla poskytnout určitou úlevu ukrajinským jednotkám na východě země tím, že Rusko odvelí některé své vojáky z frontové linie. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ukrajina nemá zájem o okupaci ruského území, ale smyslem operace je ochrana Ukrajinců.
Zdrženlivá a někdy i protichůdná reakce spojenců Kyjeva je matoucí, ačkoliv zastánci Ukrajiny zřejmě tiše souhlasí s tím, že ukrajinské jednotky by měly mít možnost bránit své území, a to i prostřednictvím přeshraničních útoků, píše AP.
Polský premiér Donald Tusk ukrajinskou operaci jasně podpořil, ač o ní předem nevěděl. „Co ruské jednotky, ruské letectvo provádějí na Ukrajině, nese znaky genocidy, nelidských zločinů a Ukrajina má plné právo vést válku tak, aby co nejúčinněji paralyzovala Rusko v jeho agresivních záměrech,“ uvedl šéf polské vlády.
NATO dnes kurskou operaci odmítlo komentovat. Jeho končící generální tajemník Jens Stoltenberg dříve uváděl, že Ukrajina má právo bránit se před agresorem a západní spojenci přitom mají právo Kyjevu, podotkla AP.
Podle právních expertů „mezinárodní právo stanoví, že stát, jenž se brání, se může bránit i na území útočníka“. „To je jasné i z našeho pohledu,“ uvedl v pondělí mluvčí německého ministerstva obrany Arne Collatz.
„Mezinárodní právo umožňuje Ukrajině vést obranu i na území agresora. Ruská agrese proti Ukrajině od roku 2014 ničí životy milionům nevinných lidí. Pokud chceme spravedlivý mír a ne jeho iluzi, řešením je stav, kdy se všechny armády vrátí na mezinárodně uznávané hranice,“ napsal v úterý na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský.
NATO se však zároveň obává, aby nebylo zataženo do širší války s Ruskem, které disponuje jaderným arzenálem, napsala AP a připomněla, že někteří spojenci si nepřejí, aby zbraně a munici, které jí posílají, mohla Ukrajina použít k úderu na ruské území. V pondělí italský ministr zahraničí Antonio Tajani trval na tom, že zbraně, které jeho země poskytuje, nemohou být použity k útoku na ruské území.
Současné ticho, které zavládlo na straně řady ukrajinských spojenců, může být podle AP částečně způsobeno také tím, že ačkoliv Západ slíbil Ukrajině pomoci při její obraně, tak zároveň má obavu, co by se mohlo stát s Ruskem a jeho rozsáhlým jaderným arzenálem, kdyby byl Putin poražen.
