Aktual.: 11.10.2025 15:25
Gaza – Desítky tisíc Palestinců se v pátek začaly vracet do zničených domovů v severní části Pásma Gazy, protože vstoupilo v platnost příměří zprostředkované USA, které vzbuzuje naději na ukončení války mezi Izraelem a Hamásem. V příštích několika dnech se očekává propuštění všech zbývajících rukojmí. Zůstávají však otázky ohledně toho, kdo bude Gazu spravovat po postupném stažení izraelských vojsk a zda Hamás skutečně odevzdá zbraně, jak požaduje plán prezidenta USA Donalda Trumpa. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v březnu jednostranně ukončil příměří, varoval, že pokud se Hamás nevzdá zbraní, Izrael by mohl obnovit ofenzívu, píše agentura AP.
Přesto příměří představuje důležitý krok k ukončení dvouleté války, která začala útokem Hamásu na Izrael v roce 2023. Ve válce zemřely desetitisíce Palestinců a zhruba 90 procent z dvou milionů obyvatel Gazy bylo vysídleno, často i několikrát. Mnozí z nich najdou v místě svých domovů jen hromady trosek.
Izraelská armáda v pátek potvrdila začátek příměří a oznámila, že zbývajících 48 rukojmí, z nichž asi 20 je stále naživu, bude propuštěno do pondělí. Podle Palestinců se těžké ostřelování některých částí Gazy po oznámení armády většinou zastavilo. Netanjahu uvedl, že dalším krokem bude odzbrojení Hamásu a demilitarizace Gazy, a varoval, že pokud to nepůjde snadno, bude to dosaženo „tvrdými metodami“. Izraelská armáda uvedla, že bude nadále působit v obranném režimu z asi 50 procent území Gazy, které stále kontroluje.
OSN mezitím podle jednoho z představitelů, který si nepřál být jmenován, obdržela od Izraele povolení začít od neděle dodávat humanitární pomoc, včetně 170.000 tun zásob připravených v sousedních zemích, jako je Jordánsko a Egypt. Dodávky mají řešit podvýživu a hladomor způsobené izraelskými útoky a omezením humanitární pomoci. Mezinárodní trestní soud požaduje zatčení Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany za údajné používání hladomoru jako válečné metody. Izraelští představitelé obvinění popírají.
Představitelé OSN a izraelských úřadů v posledních 24 hodinách jednali v Jeruzalémě o objemu pomoci, kterou mohou humanitární organizace dovézt, a o vstupních bodech, kterými tak mohou učinit. Přes přechod Kerem Šalom se už začaly dodávat palivo, léky a další důležitý materiál, zatímco OSN usiluje o otevření dalších hraničních přechodů a bezpečný pohyb humanitárních pracovníků i civilistů vracejících se do částí Gazy, jež byly ještě nedávno pod těžkou palbou. Pracovníci OSN také upozorňují, že v posledních měsících se podařilo doručit do Pásma Gazy pouze 20 procent potřebné pomoci.
Nepřetržitý proud lidí, drtivá většina pěšky, se tísnil na pobřežní silnici v centrální části Pásma Gazy. Lidé mířili převážně na sever, aby zjistili, co zbylo z jejich domovů. Scény připomínaly emocionální návraty z příměří v lednu. Jiní mířili do částí palestinského území na jihu.
Zkáza, kterou lidé nyní najdou, bude ještě větší. Izrael v posledních týdnech vedl novou ofenzivu v severní části města Gaza, bombardoval výškové budovy a vyhazoval do vzduchu domy. Tvrdí, že tím ničil zbývající vojenskou infrastrukturu Hamásu. Mnozí se vracejí domů s pocitem úlevy, že válka možná skončí, ale stále mají obavy o budoucnost a cítí bolest z obrovských ztrát na životech a destrukce.
V jižním městě Chán Júnis našly stovky lidí zdevastované budovy, suť a zkázu. „Nic nezbylo. Jen pár kusů oblečení, kousky dřeva a hrnce,“ řekla Fatma Radwanová, která byla vysídlena z Chán Júnisu. Dodala, že lidé se stále snaží vyprostit těla z trosek. Mnoho budov bylo srovnáno se zemí a žádna není nepoškozená. Další vysídlený z Chán Júnisu dodává, že se vrátil na místo, které je k nepoznání. „Zkáza je všude.“
Válka začala 7. října 2023 útokem Hamásu na Izrael, při němž bylo zabito asi 1200 lidí a 251 vzato jako rukojmí. Následná izraelská ofenzíva si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala přes 67.000 palestinských obětí a téměř 170.000 raněných, zhruba polovinu tvoří ženy a děti. Ministerstvo je součástí vlády vedené Hamásem. OSN a mnoho nezávislých odborníků ale považuje jeho údaje za nejspolehlivější odhad válečných obětí. Konflikt také vyvolal regionální napětí, světové protesty a obvinění z genocidy, která Izrael odmítá.
Izrael plánuje propustit kolem 2000 palestinských vězňů výměnou za zbývající rukojmí. Seznam zveřejněný v pátek nezahrnuje prominentního lídra Marvána Barghútího, nejoblíbenějšího palestinského vůdce a potenciálně sjednocující osobnost, kterou Izrael považuje za teroristu a stejně jaké další významné vězně ho již dříve odmítl propustit. Hamás uvedl, že všechny ženy a děti v izraelských vězeních budou propuštěny. Propouštění rukojmích a vězňů by mělo podle dvou egyptských představitelů začít v pondělí, další zdroj uvádí, že to může být již v neděli večer.
Rodiny izraelských rukojmí, včetně těch, kteří ztratili své blízké, vyjadřují opatrnou naději na návrat svých blízkých či těl zemřelých, které budou moci důstojně pohřbít. Přesto zůstává jejich naděje křehká kvůli předchozím zklamáním.
Podle Trumpova plánu si má Izrael udržet neomezenou vojenskou přítomnost v Gaze, podél hranic s Izraelem. Mezinárodní síly z arabských a muslimských zemí by měly zajišťovat bezpečnost uvnitř, a USA mají vést rozsáhlou mezinárodně financovanou rekonstrukci.
Plán počítá i s možnou budoucí rolí pro Palestinskou samosprávu, kterou Netanjahu dlouhodobě odmítá. Vyžaduje, aby samospráva, která spravuje části Západního břehu, podstoupila rozsáhlou reformu, která může trvat roky. Trumpův plán je ještě méně konkrétní ohledně budoucího Palestinského státu, který Netanjahu rezolutně odmítá.
irl ml
