Komerční prezentace Aktual.: 11.07.2025 05:35
Los Angeles (USA) – Jack Nicholson nechtěl jít na vyhlašování Oscarů. Psal se rok 1976 a byl nominován na nejlepšího herce za Přelet nad kukaččím hnízdem. Film Miloše Formana, který slaví 50. výročí znovuuvedením do kin po celých Spojených státech 13. a 16. července, se stal tak trochu senzací – byl druhým nejvýdělečnějším filmem roku 1975, hned po Čelistech, a získal devět nominací na Oscara, připomíná agentura AP.
Nicholson však nebyl příliš optimistický. Během pěti let už byl nominován čtyřikrát. A čtyřikrát také prohrál. Producentovi Michaelu Douglasovi řekl, že už si tím nemůže projít znovu.
„Pamatuji si, jak těžké bylo přesvědčit Jacka, aby na ceremoniál šel. Nechtělo se mu ani trochu, ale nakonec jsme ho tam dostali,“ řekl AP v nedávném rozhovoru Michael Douglas. „A pak jsme samozřejmě prohráli první čtyři ceny. Jack seděl přímo přede mnou, trochu se zaklonil a řekl: ‚Ach, Mikey D, Mikey D, já ti to říkal, kámo.‘ Jen jsem odvětil: ‚Vydrž.'“
Samozřejmě, Douglas měl pravdu. Přelet nad kukaččím hnízdem nakonec ovládl všech pět hlavních kategorií – scénář, režii, herce, herečku a nejlepší film – jako první snímek za 41 let (od filmu Stalo se jedné noci z roku 1934). Od té doby se to podařilo pouze Mlčení jehňátek. Ten večer se stal jedním z mnoha okamžiků zadostiučinění pro film, který nikdo nechtěl natočit ani distribuovat — a který doslova obstál ve zkoušce času.
„Tohle je moje první 50. výročí,“ řekl Douglas. „Je to první film, který jsem kdy produkoval. Mít film, který je tak trvalý, z něhož lidé tolik čerpají, je úžasný pocit. Vrací se mi spousta krásných vzpomínek.“
Filmová adaptace kontrakulturního románu Kena Keseyho byla pro Douglase určujícím momentem. Jako syn hollywoodské legendy tehdy uvízl v televizi a šanci ve filmu dostal díky tomu, že mu jeho otec Kirk Douglas dal práva na tuto knihu — a také díky obsazení řady tehdy neznámých herců jako Danny DeVito či Christopher Lloyd.
DeVito byl vlastně úplně první, kdo byl oficiálně obsazen. Douglas, který ho znal už skoro deset let, přivedl Formana, aby ho viděl hrát Martiniho na jevišti. „Miloš řekl: ‚Ano! Danny! Perfektní! Bereme tě!'“ řekl Douglas svým nejlepším českým přízvukem. „Byl to pro Dannyho velký okamžik. Ale já jsem vždycky věděl, jak talentovaný je.“
Ačkoli jsou témata filmu náročná, na rozdíl od mnoha jiných filmů nové hollywoodské vlny rozhodně natáčení nebylo utrpením. Objevily se určité nepříjemnosti (například když Forman odmítal hercům promítat záběry z toho dne) a také vážnější chvíle (v polovině natáčení se dozvěděli, že William Redfield umírá na leukémii), ale většinu času si natáčení užívali.
„Brali jsme tu práci velmi vážně, protože Miloš ji bral velmi vážně. A měli jsme materiál, Keseyho dílo, a úctu k němu. Nebrali jsme to na lehkou váhu. Ale zároveň jsme si to opravdu užili,“ řekl DeVito se smíchem.
Částečně proto, že natáčeli přímo v opravdové psychiatrické nemocnici v Salemu v Oregonu. Všichni bydleli ve stejném motelu a ráno nastupovali do stejného autobusu, aby se dostali na plac. Bylo by těžké nevytvořit si vzájemné pouto.
„Byli jsme plně oddaní té práci,“ uvedl Douglas. „To se stane, když se večer nevracíte domů ke svému běžnému životu. První den jsme si dali pauzu na oběd a viděl jsem, jak Jack odsunul tác a šel ven na vzduch. Říkám mu: ‚Jacku, jsi v pohodě?‘ A on na to: ‚Kdo jsou ti lidé? Nikdo nevypadne z role! Je oběd a všichni se pořád chovají stejně!'“
DeVito Nicholsonův názor nezpochybňuje a vzpomíná si, že on a ostatní herci se dokonce ptali, zda by mohli spát v léčebně. „Nenechali nás,“ podotkl DeVito. „Na patře nad námi byli někteří těžce narušení lidé, kteří spáchali vraždu.“
Film znovu do kin uvede společnost Fathom Entertainment v nově restaurované 4K verzi. „Je to nádherná kopie a připomněla mi, jak skvěle byl ten film ozvučen,“ uvedl Douglas. DeVito si myslí, že se film „stále drží skvěle, protože Miloš opravdu věnoval pozornost všem skvělým prvkům scénáře i příběhu“.
Jednou z osobností, které se podle Douglase nedostalo za přínos k Přeletu nad kukaččím hnízdem patřičné pozornosti, je producent Saul Zaentz, který zemřel v roce 2014. Jeho hudební společnost Fantasy Records, která zastupovala skupinu Creedence Clearwater Revival, financovala tento projekt, jehož rozpočet se zpočátku pohyboval kolem 1,6 milionu dolarů a nakonec se vyšplhal na čtyři miliony dolarů. Byl to hráč, řekl Douglas, a vyplatilo se to.
A jakékoli napětí, které mohlo existovat mezi Douglasem a jeho otcem, který hrál R.P. McMurphyho na Broadwayi a snil o tom, že ho bude hrát i ve filmu, bylo možná vnímáno přehnaně. Pro jejich vztah to nakonec bylo důležité.
„McMurphy je jedna z nejlepších rolí, jaké herec může dostat. A teď už jsem ve své kariéře dost daleko na to, abych věděl, že takových opravdu skvělých rolí má člověk možná čtyři pět za celý život. A jsem si jistý, že pro tátu to byla jedna z nich,“ podotkl Douglas.
„To, že ji nemohl dotáhnout do konce, pro něj muselo být na jedné straně zklamání. Na druhou stranu fakt, že film udělal jeho syn a že nakonec dopadl tak skvěle? Díky Bohu, že to vyšlo. Kdyby to nedopadlo, byla by to katastrofa.“
Douglas dodal: “Byla to pohádka od začátku do konce. Pochybuji, že se tomu něco jiného vyrovnalo. Ani můj Oscar za nejlepšího herce o několik let později nepřekonal ten moment na začátku mé kariéry.”
