Andrej Babiš a další politici ANO používají stále ostřejší slovník. Mluví o „nové totalitě“, zpochybňují regulérnost voleb i nezávislost Ústavního soudu nebo straší cenzurou. Podle politologů se hnutí radikalizuje, aby přilákalo část voličů SPD. V projevech vidí podobnost s Donaldem Trumpem nebo Viktorem Orbánen. A není jasné, kde se zastaví. Politici ANO ale odmítají, že by se radikalizovali.
„Ať mi někdo řekne, v čem jsem možným ohrožením demokracie,“ řekl Aktuálně.cz šéf ANO Andrej Babiš těsně před sobotním sněmem, kde bude opět potvrzen v čele hnutí. Odborníci totiž v poslední době upozorňují, že Babiš i další politici ANO výrazně přitvrzují a není jasné, kde se zastaví. Podle některých to může ohrozit demokracii v Česku.
„Osm let jsem byl ve vládě, čtyři roky premiérem a celou dobu tím někdo strašil. Tak se musím zeptat, jak jsme ohrožovali demokracii?“ odmítá obavy Babiš. A stěžuje si, že ho všichni stále nálepkují. „Je strašně jednoduché někoho označit za populistu, dezinformátora, proruského, extrémistu a kdoví co všechno,“ tvrdí s tím, že se proti tomu těžko brání.
Jenže podle politologů se ANO od posledního sněmu před dvěma lety skutečně proměnilo. Přičítají to snaze zaujmout radikálnější voliče, než na jaké cílili dosud. „Posun u ANO opravdu nastal, hnutí se rozhodlo vystupovat radikálněji, aby tímto způsobem k sobě přitahovalo voliče SPD i některých neparlamentních subjektů,“ potvrzuje politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.
Andrej Babiš za poslední rok například mnohokrát prohlásil, že v Česku začala „nová totalita“. Odkazuje na minulý režim, kdy vládnoucí komunistická strana – ve které byl i sám Babiš – ovládala veškerou moc ve státě. Podle něj podoba spočívá v tom, že proti němu stojí vláda, prezident, média i Ústavní soud. Přitom v době, kdy byl Babiš premiérem, udržoval spojenectví s prezidentem Milošem Zemanem a vlastnil jednu z hlavních mediálních skupin v zemi.
Po posledním rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil oprávněnost pomalejšího růstu důchodů v loňském roce, zase politici ANO naznačovali, že soud není nezávislý.
V případě projednávané korespondenční volby pro Čechy v zahraničí pak tvrdili, že to může vést k falšování hlasování. „Hlavní starostí vlády je vymyslet způsob, jak ukrást volby. Vládní koalice hodlá rozkolísat volební systém,“ prohlásila například šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová. O údajné neregulérnosti mluvili i další poslanci ANO včetně Babiše. Jeho vláda přitom korespondenční volby měla v roce 2018 v programu a prosazovala je.
Babiš je podobný Trumpovi, míní ústavní právník
Podle politologa Jana Bureše jde o účelovou argumentaci. „ANO v podstatě koalici říká, že ve chvíli, kdy nevyhraje ve volbách v zahraničních okrscích, použije to ke zpochybňování voleb. Obstrukcemi si nyní připravuje půdu. Stejně to dělají populisté v USA,“ řekl Bureš Právu.
O riziku pro demokracii mluví také ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Babiš je dost podobný Donaldu Trumpovi. Nechápou fungování podstaty politiky a státu s dělbou moci. Říkají si: Proč bych se měl omezovat, když vůbec nemusím?“ popisuje Kysela, který se o Babišovi rozpovídal v rozhovoru s Čestmírem Strakatým.
Kysela říká, že Babiš se postupem času výrazně mění. Podle něj se chtěl při vstupu do politiky předvést jako úspěšný muž, který bude modernizovat Česko. „Nejsem si jistý, že tuto potřebu ještě někde v hloubi duše má. Způsob jeho mluvení se oproti minulosti liší, nevím, jestli se neučí v Maďarsku a v Polsku u Práva a spravedlnosti,“ obává se ústavní právník. V Maďarsku premiér Viktor Orbán dlouhodobě omezuje nezávislost médií a další svobody. Podobně postupovala také zmiňovaná polská konzervativní strana.
Babiš ale nyní Aktuálně.cz řekl, že o Trumpovi, Orbánovi ani o staronovém slovenském premiérovi Robertu Ficovi pochvalně nemluví. „Každého hodnotím podle toho, co dělá, a vždy jen konkrétní věc. Zajímavé, že se ptáte zrovna na tyto tři. Taky často mluvím o Macronovi a o dalších. Pokud Orbán, Fico nebo Trump bojují v první řadě za zájmy svých zemí, tak to klidně řeknu nahlas. S řadou věcí se s nimi ale taky neshodnu,“ tvrdí Babiš.
S jejich kritikou ale na druhou stranu hodně šetří. V případě Orbána má výhrady třeba k tomu, jak sympatizuje s ruským vládcem Putinem. U Trumpa se mu zase nelíbilo, že neuznal regulérnost voleb, ve kterých v roce 2020 prohrál s Joem Bidenem.
„Nádoba, která dokáže vstřebat jakýkoliv obsah“
Babiš také po nástupu současné vlády opakovaně veřejnosti namlouval, že je v Česku ohrožena demokracie tím, že vláda chce bojovat proti dezinformací. Tvrdil, že se chystá zavést cenzuru. Ve skutečnosti kabinet Petra Fialy nic takového neschválil ani nepřipravoval.
Vláda sice měla necelý rok zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímu, který připravil návrh boje proti dezinformacím, plán se ale nikdy na jednání nedostal a před rokem kabinet Klímovu pozici zrušil. I někteří politici vládních stran totiž byli ke snahám o potírání dezinformací skeptičtí. Klíma opakovaně vysvětloval, že cenzuru rozhodně nikdo nechystá. Mýtus se přesto uchytil. Podle průzkumů narostl počet lidí, kteří si myslí, že v Česku neexistuje svoboda vyjadřování.
„Babiš je jako nějaká nádoba, která dokáže vstřebat jakýkoliv obsah podle toho, jak se mu to hodí. Dokáže být reprezentantem progresivního, liberálního proudu, stejně jako dokáže být hlasatelem antisystémových tezí, se kterými pracuje radikální pravice. Takže hodně záleží na tom, kde uvidí v budoucnosti volné místo v politickém prostoru,“ říká politolog Lukáš Jelínek.
Podle něj bude záležet na tom, jak daleko v inspiraci těmito politiky Babiš půjde. „Zda to dojde až ke zpochybňování nezávislých institucí nebo dokonce ke zpochybňování voleb například ve chvíli, kdy bude patrně uzákoněná korespondenční volba,“ vysvětluje Jelínek.
Také podle Lubomíra Kopečka teprve čas ukáže, kam bude Babiš směřovat. „Může jít u něj jen o pouhou opoziční taktiku, která v konečném důsledku nemusí vést k ohrožení demokracie. Nemusí jít o nic fatálního, protože je to prostě politická strategie, u které ANO vidí, že jí vychází. Tím nechci říct, že s tímto po volbách automaticky přestane. Co udělá Babiš s ANO potom, nikdo nedokáže odhadnout, je to skutečně otazník,“ dodává Kopeček.
Ústavní právník Kysela se bojí, aby se Babiš neučil právě od zmiňovaných politiků. „Chcete vládnout vyděšeným lidem? Pokud ano, potom vám nezáleží na ničem jiném než na vás a na tom, že vládnete,“ varuje. Právě současné vystupování Babiše je podle něj takové, aby lidi vyděsil a semkl kolem ANO.
„Babiš je prodemokratický a protiruský“
Podle Karla Komínka z Institutu politického marketingu souvisí ostřejší vystupování ANO s „tiktokizací“ politiky. „Programy stran nikdo nečte, zpravodajství spousta lidí vnímá jen ve formě titulků na sociálních sítích či v bulváru. A tak je potřeba přicházet se ‚soundbity‘, které novináři nebudou schopni ignorovat,“ vysvětluje. Myslí tím silné výroky, které jsou u politiků ANO na sítích stále častější a vyvolávají mnoho reakcí.
„Vznikne příběh, jehož základem je politický střet, z něhož vznikají novinové titulky a politik a jeho strana hrají důležitou roli v mediálním prostoru. Virální video na sítích je už jen třešnička na dortu,“ dodává Komínek v narážce na Babiše či Schillerovou, kteří jsou s takovými videi úspěšní.
Politici ANO ale radikálnější směřování hnutí popírají. „Není to tak, nejsme nijak radikální. Držíme se známého pořekadla ‚Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá‘,“ odpovídá Alena Schillerová s tím, že pouze reagují na vládní politiky. Stejně tak hájí Babiše. „Stále je mu něco podsouváno. Vždycky byl proevropský, prodemokratický a protiruský,“ prohlašuje o něm.
„Už jenom debata nad tím, že bychom byli ohrožením demokracie, je úplně mimo. Kdyby tomu tak bylo, už by musel někdo podat ministerstvu vnitra návrh na zrušení registrace ANO,“ namítá poslanec hnutí Patrik Nacher. „Pokud něco uděláme my, je to hned ohrožení demokracie. Když něco podobného udělá vládní většina, všichni mlčí,“ stěžuje si.
„Rozhodně necítím, že bychom se radikalizovali nebo se cíleně obraceli k voličům SPD,“ přidává se další poslanec ANO Martin Kolovratník. Podle něj je naprostá většina poslanců hnutí spíše středopravicového smýšlení. Podobně argumentuje první místopředseda Karel Havlíček. „Máme interní a opravdu profesionální průzkumy, podle kterých deset procent voličů koalice Spolu přešlo k nám. Výrazně méně přešlo od SPD. Čímž neříkám, že se nesnažíme získat i umírněnou část SPD,“ připouští Havlíček.
Video: Demokracie je v ohrožení permanentně, říká filozof Kroupa (22. 1. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Daniel Kroupa | Video: Tým Spotlight